Geologické éry ve vývoji Země

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/
Advertisements

Historie Země.
Historický vývoj organismů
Třetihory (Terciér) Paleogén a neogén.
(FOSILNÍ ZÁZNAM) HISTORIE PLANETY ZEMĚ STÁŘÍ ZEMĚ – 4,6 MILIARD LET
Vývoj Země a života I Periodizace vývoje Země
Druhohory Mesozoikum.
Vznik a vývoj Země a života
Výkladová prezentace PowerPoint s komentářem učitele Člověk a příroda
Země.
Škola:. Základní škola Kladruby
PRVOHORY.
VZNIK A VÝVOJ ŽIVOTA NA ZEMI
(FOSILNÍ ZÁZNAM) HISTORIE PLANETY ZEMĚ STÁŘÍ ZEMĚ – 4,6 MILIARD LET
Přírodopis 9.ročník Mgr. Daniela Ponertová
Vznik a vývoj života na Zemi
Prehistorie světa Základní škola Kutná Hora, Kremnická 98
Vývoj nejstarších lidských společenství
Periodizace dějin 6. ročník.
ŘEKNI, KAM PATŘÍM Autorem materiálu, není-li uvedeno jinak, je Jitka Dvořáková.
Prahory Ondřej Rozum Matouš Doležal Zdroje:
EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/
VZNIK A VÝVOJ ŽIVOTA NA ZEMI
Prvohory VY_32_INOVACE_010 – 1.sada, Př Přírodopis Anotace
Geologický vývoj České republiky
VY_32_INOVACE_Př-ž 6. ,7.02 Anotace:
CZ.1.07/1.1.10/
Druhohory RNDr. Rudof Peřinka, Ph.D. Vyšší odborná škola geologická Chebská 694, Plzeň.
Př_158_Geologie_Druhohory
Př_158_Geologie_Druhohory
Př_156_Geologie_Prekambrium
Geologická minulost Země lze rozdělit do několika etap = éry.
Třetihory Vladislava Zubrová.
paleontologie -nauka o životě v minulých geologických obdobích
Prvohory Vladislava Zubrová.
DRUHOHORY ÉRA PLAZŮ ROZPAD PANGEY LAURASIE GONDWANA
TESTTEST Dějiny života na Zemi Kvarta B 24. října 2006.
Geologické éry Země PRVOHORY
Geologické éry Země.
Předgeologické období a prahory
Vznik života na Zemi.
Geologické éry Země STAROHORY PRVOHORY
DRUHOHORY TŘETIHORY.
Historie Země. Předgeologické období hadaikum ma ma let velký impakt - Theia, Měsíc nejsou dochované horniny nestabilní zemská kůra.
Čtvrtohory Éry Země vypracovala: Mgr. Monika Štrejbarová.
Prekambrium Éry Země vypracovala: Mgr. Monika Štrejbarová.
Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu:CZ.1.07/1.4.00/ Šablona:III/2 Inovace a zkvalitnění výuky.
Základní škola a mateřská škola J.A.Komenského v Novém Strašecí Komenského nám. 209, Nové Strašecí tel , ,
Třetihory Éry Země vypracovala: Mgr. Monika Štrejbarová.
Změř na mapě ČR přímé vzdálenosti:
EKOLOGICKÝ PŘÍRODOPIS Tématický celek: VÝVOJ ZEMĚ ŽIVOTA A ČLOVĚKA
EKOLOGICKÝ PŘÍRODOPIS Tématický celek: VÝVOJ ZEMĚ ŽIVOTA A ČLOVĚKA
Přechod rostlin na souš
Vznik a vývoj života Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Radomír Hůrka.
Riskuj Éry Země vypracovala Mgr. Monika Štrejbarová.
Základní škola a mateřská škola J.A.Komenského
Název : VY_32_INOVACE_01_13B_19_Paleontologie
Vznik a vývoj života na Zemi
Geologické éry.
VZNIK A VÝVOJ ŽIVOTA NA ZEMI
Vznik a vývoj života Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Radomír Hůrka.
PRAHORY A STAROHORY (PREKAMBRIUM) Eva Švančarová Magdaléna Vávrová.
AUTOR: Danuše Lebdušková
Sada:Přírodopis,2. stupeň Autor: Mgr. Zbyněk Němec
Geologická história Zeme
Změř na mapě ČR přímé vzdálenosti:
GEOLOGICKÉ ÉRY - PRVOHORY
Geologické éry.
TŘETIHORY – ÉRA SAVCŮ Před 65 – 1,8 milióny lety
Vznik života na Zemi.
Transkript prezentace:

Geologické éry ve vývoji Země autor: David Hainall

Kenozoikum – třetihory a čtvrtohory O čem bude řeč … Geologický čas 4,6 miliardy let Hadaikum 3,8 miliardy let 3,8 miliardy let Starohory 2,5 miliardy let 2,5 miliardy let Prahory 542 milionů let Prvohory 542 milionů let 251 miliónů let 251 miliónů let Druhohory 65,5 miliónů let 65,5 – 2,5 mil. let 2,5 mil. Kenozoikum – třetihory a čtvrtohory

Hadaikum Nejstarší období ve vývoji Země (před 4,6 – 3,8 miliardami let). Vznik zemské kůry a oceánů. V raném stádiu byla Země velmi žhavá a vyzařovala do okolního vesmíru mnoho energie. Později se začala Země ochlazovat a na jejím povrchu vznikaly první kry pevného povrchu. Hadaikum Prahory

Prvotní atmosféra vznikla pravděpodobně z mezihvězdného plynu. Prvotní atmosféra obsahovala vodík, helium, metan, amoniak atd. Druhotná atmosféra vznikla před asi 3,9 miliardami let vlivem sopečné činnosti. Druhotná atmosféra obsahovala vodní páru, dusík, oxid uhličitý, oxid siřičitý, oxid uhelnatý, metan, amoniak, vodík, kyselinu chlorovodíkovou a jiné plyny.

Nejstarší dochované zbytky původní zemské kůry představují krystaly zirkonů staré asi 4,4 miliardy let. Existence života není z tohoto období spolehlivě doložena. Hadaikum Prahory

Prahory Prahory Datovány do doby před 3,8 až 2,5 miliardy let. Země již zchladla natolik, že se začaly vytvářet nejstarší dodnes dochované horniny. Vznikala jádra dnešních kontinentů – tzv. kratony. Z této doby pochází bezpečné doklady o existenci atmosféry a hydrosféry. Klima bylo velmi horké a vlhké. Hadaikum Prahory Starohory

Vznik života je nejdůležitější událostí tohoto období. První doklady života (fosilní bakterie a sinice) jsou nalézány v nejstarších známých horninách po celém světě. Život vznikl v praoceánech. Neústrojné látky se vody dostaly pravděpodobně s rozsáhlými dešti¨. Vlivem ultrafialového záření došlo k jejich přeměně na látky ústrojné.

Ústrojné látky se postupně shlukovaly ve složitější útvary – koacerváty (předchůdce buněk). Z koacervátů vznikly první nedokonalé buňky, které z okolního prostředí přijímaly jako zdroj energie ústrojné látky. Později vznikly první dokonalé buňky s jádrem. Dalším stupněm vývoje byl vznik buněk provádějící fotosyntézu a tím došlo k uvolňování kyslíku do ovzduší a změně složení atmosféry. Hadaikum Prahory Starohory

Starohory Geologické období datované do doby před 2,5 miliardy let až 542 miliónů let. Vytvoření prvního známého superkontinentu zvaného Rodinie. Rozvíjí se velmi jednoduché formy života. S jistotou lze prohlásit, že existovaly bakterie, sinice a předpokládá se vznik řas. Prahory Starohory Prvohory

Na konci starohor se objevují první mnohobuněčné organizmy – láčkovci, kroužkovci a členovci. Byla popsána i první červená řasa s pohlavním způsobem rozmnožování (Bangiomorpha pubescens) Následovaly dvě velmi chladné periody – útlum vývoje života periody. Populační exploze na začátku prvohor v kambriu. Prahory Starohory Prvohory

Prvohory Geologické období datované do doby před 542 miliónů let až 251 miliónů let. Období začalo krátce po rozdělení superkontinetu Rodinia. Rozpadlé části kontinentu se časem spojily v jiný kontinent zvaný Pangea. http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Asaphiscuswheelerii.jpg (30. 10. 2010) Prahory Prvohory Druhohory

Plný rozvoj života – důkazy = zkameněliny. Zahrnuje celkem 6 period – kambrium, ordovik, silur, devon, karbon, perm. Plný rozvoj života – důkazy = zkameněliny. Věda o zkamenělinách = paleontologie. Vznik zkamenělin: zbytky uhynulých organizmů (schránky) zůstaly v usazeninách a později byly překryty dalšími sedimenty a zpevněny http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Dalmanites_limulurus_trilobite_silurian.jpg (30. 10. 2010)

Pro určení stáří geologických vrstev se nejlépe hodí tzv Pro určení stáří geologických vrstev se nejlépe hodí tzv. vůdčí zkameněliny (zbytky organizmů typických pro dané období. Pro určení přesného stáří se využívají vlastnosti některých prvků – délka rozpadu olova, rubidia, stroncia atd. Živočišný vývoj je charakteristickým přechodem od složitých suchozemských mlžů po primitivní plazi. http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Dalmanites_limulurus_trilobite_silurian.jpg (30. 10. 2010) http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Greererpeton_BW.jpg (30. 10. 2010)

V další části prvohor (silur) – první suchozemské organizmy. Ve starších prvohorách se život vyvíjel pouze ve vodě – mlži, plži, hlavonožci, paryby a ryby, vznik tzv. dvojdyšných ryb – kromě žáber i tzv. plicní vaky). V další části prvohor (silur) – první suchozemské organizmy. V karbonu – stromovité kapradiny, přesličky a plavuně (základ pro vznik černého uhlí). http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Permian_fossils.jpg (30. 10. 2010) http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Neuropteris.JPG (30. 10. 2010)

Prvohory Velké množství hmyzu a v močálech žijících obojživelníků. V karbonu žili na souši převážně štíři, stonožky, vážky, švábi a kobylky. Vážky mohly mít rozpětí křídel až 75 cm. Koncem prvohor se objevily první nahosemenné rostliny a plazi. http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Dicynodon_BW.jpg (30. 10. 2010) – perm Prahory Prvohory Druhohory

Druhohory Geologické období datované do doby před 251 miliónů let až 65,5 miliónů let. Došlo k rozpadu kontinentu Pangea. Litosférické desky se od sebe začaly pomalu od sebe vzdalovat. Geologicky relativně klidné období. Na konci druhohor začalo Alpínské vrásnění (v juře – vznik pásemných pohoří). Prvohory Druhohory Třetihory

Příčinou vymírání druhů byly pravděpodobně rozsáhlé klimatické změny. Mezi významná pohoří, která vznikla při alpínskén vrásnění patří např. Alpy, Karpaty, Himálaje, Kordilery apod. Během druhohor proběhla dvě hromadná vymírání druhů – konec triasu a konec křídy. Příčinou vymírání druhů byly pravděpodobně rozsáhlé klimatické změny. http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Archaeopteryx-model.jpg (30. 10. 2010)

Flóra druhohor se podílela na vzniku ložisek hnědého uhlí. Během křídy docházelo k bohaté sopečné činnosti a na Zemi dopadl i velký asteroid. Plný rozvoj nahosemenných rostlin (kapradiny, mechy, přesličky a cikasy a jehličnany). Flóra druhohor se podílela na vzniku ložisek hnědého uhlí. Vznik krytosemenných rostlin. http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Triadobatrachus_BW.jpg (30. 10. 2010) – trias

Kostnaté a chrupavčité ryby se se žraloky staly hlavními dravci oceánů Kostnaté a chrupavčité ryby se se žraloky staly hlavními dravci oceánů. Objevují se želvy, krokodýli a velcí ještěři = éra velkých ještěrů (voda i souš). Brachiosaurs, Apatosaurus (tzv. brontosaurus) dosahovali délky 20 m a hmotnosti přes 60 tun – býložravci. http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Brachiosaurus-brancai_jconway.jpg (30. 10. 2010)

Největší dosud známý živočich – Argentinosaurus (délka asi 33 m, váha 73 tun) . Argentinosaurus žil zhruba před 96 – 94 miliony lety na území dnešní Argentiny. Délka nalezených kostí: pažní kost – 181 cm, holenní kost – 155 cm, obratle až 1,5 m. http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Argentinosaurus_BW.jpg (30. 10. 2010)

Tyranosaurus a Gigantosaurus – největší dravý ještěr všech dob – délka těla až 13,5 m, hmotnost 8 tun. V polovině druhohor se objevují první ptáci. http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Tyrannosaurus-01-ZOO.Dvur.Kralove.jpg (30. 10. 2010) http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Giganotosaurus_AustMus_email.jpg (30. 10. 2010) Prvohory Druhohory Třetihory

Třetihory Jsou součástí poslední a nejmladší geologické éry – tzv. kenozoika. Toto geologické období je datováno do doby před 65,5 – 2,5 milionů let. Významné horotvorné procesy (alpínské vrásnění) – vznikaly významná horská pásma (Alpy, Karpaty, hory Malé Asie a Himálaje). Druhohory Třetihory Čtvrtohory

Krytosemenné rostliny dominují nad nahosemennými. Jednotný kontinent Pangea se rozpadl na severní část (základ Severní Ameriky, Evropy a Asie) a jižní část (základ ostatních kontinentů). Krytosemenné rostliny dominují nad nahosemennými. Z krytosemenných rostlin jsou zastoupeny jak jednoděložné rostliny (palmy), tak i rostliny dvouděložné (fíkusy, magnólie, vrby, duby …). http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Magnolia4023.jpg (30. 10. 2010)

Smůla z borovic dává vzniknout tzv. jantaru. Druhohorní ještěry vystřídali krokodýli, hadi a zejména pak ptáci a savci. Objevuje se celá řada předchůdců dnes známých živočichů (např. tapíři, prasata, nosorožci, velbloudi, předchůdci dnešních slonů apod.) http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Amber.pendants.800pix.050203.jpg (30. 10. 2010) http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Hyaenodon_Heinrich_Harder.jpeg (30. 10. 2010)

Třetihory Na konci třetihor se objevují se první předchůdci člověka. Ramapithecus – zřejmě první opičí předchůdce člověka. Žil před asi 15 miliony lety. Na rozhranní třetihor a čtvrtohor žil před asi 4 – 2 miliony lety Australopithecus. Zdroj: http://media.photobucket.com/image/australopithecus/megalithor/0490560541240540570500490490570521.jpg?o=1 (16. 11. 2009) Druhohory Třetihory Čtvrtohory

Čtvrtohory Čtvrtohory Jsou součástí poslední a nejmladší geologické éry – tzv. kenozoika. Trvají asi 2,5 milionu let. Vývoj organizmů plynule navázal na třetihory. Největší rozvoj zaznamenávají savci. Třetihory Čtvrtohory

Na území dnešní střední Evropy žili např Na území dnešní střední Evropy žili např. mamuti, srstnatí nosorožci, jeleni, šavlozubé kočkovité šelmy, jeskynní lvi, medvědi, koně apod. http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Lovci_mamutu_mammoth.jpg (30. 10. 2010) http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Niedzwiedz_jaskiniowy_pl.jpg (30. 10. 2010)

Střídají se teplá a studená období (doby ledové a meziledové). Vývoj člověka. Zdroj: http://media.photobucket.com/image/homo%20sapiens/Wenda79/Cicap/2af5_1_bo.jpg?o=159 (16. 11. 2009) Třetihory Čtvrtohory

Kenozoikum – třetihory a čtvrtohory Shrnutí Geologický čas 4,6 miliardy let Hadaikum 3,8 miliardy let 3,8 miliardy let Starohory 2,5 miliardy let 2,5 miliardy let Prahory 542 milionů let Prvohory 542 milionů let 251 miliónů let 251 miliónů let Druhohory 65,5 miliónů let 65,5 – 2,5 mil. let 2,5 mil. Kenozoikum – třetihory a čtvrtohory

Hadaikum Vznik zemské kůry a oceánů. Vznik atmosféry. Z tohoto období pochází nejstarší dochované zbytky zemské kůry. Existence života neprokázána.

Prahory Vytváření nejstarších dochovaných hornin. Z této doby pochází bezpečné doklady o existenci atmosféry a hydrosféry. Vznik života - první doklady života (fosilní bakterie a sinice) jsou nalézány v nejstarších známých horninách po celém světě.

Starohory Vytvoření prvního známého superkontinentu zvaného Rodinie. Rozvíjí se velmi jednoduché formy života. S jistotou lze prohlásit, že existovaly bakterie, sinice a předpokládá se vznik řas. Na konci starohor se objevují první mnohobuněčné organizmy – láčkovci, kroužkovci a členovci.

Prvohory Období začalo krátce po rozdělení superkontinetu Rodinia. Rozpadlé části kontinentu se časem spojily v jiný kontinent zvaný Pangea. Plný rozvoj života – důkazy = zkameněliny (paleontologie). Živočišný vývoj je charakteristickým přechodem od složitých suchozemských mlžů po primitivní plazi.

Ve starších prvohorách se život vyvíjel pouze ve vodě – mlži, plži, hlavonožci, paryby a ryby, vznik tzv. dvojdyšných ryb – kromě žáber i tzv. plicní vaky). V další části prvohor (silur) – první suchozemské organizmy. V karbonu – stromovité kapradiny, přesličky a plavuně (základ pro vznik černého uhlí). Velké množství hmyzu a v močálech žijících obojživelníků. Koncem prvohor se objevily první nahosemenné rostliny a plazi.

Druhohory Během druhohor proběhla dvě hromadná vymírání druhů – konec triasu a konec křídy. Příčinou vymírání druhů byly pravděpodobně rozsáhlé klimatické změny. Plný rozvoj nahosemenných rostlin (kapradiny, mechy, přesličky a cikasy a jehličnany) – černé uhlí. Vznik krytosemenných rostlin. Éra velkých plazů.

Třetihory Významné horotvorné procesy (alpínské vrásnění) – vznikaly významná horská pásma (Alpy, Karpaty, hory Malé Asie a Himálaje). Krytosemenné rostliny dominují nad nahosemennými. Smůla z borovic – jantar. Druhohorní ještěry vystřídali krokodýli, hadi a zejména pak ptáci a savci. Na konci třetihor se objevují se první předchůdci člověka.

Čtvrtohory Vývoj organizmů plynule navázal na třetihory. Největší rozvoj zaznamenávají savci. Střídají se teplá a studená období (doby ledové a meziledové). Vývoj člověka.