práce v uranových dolech a její zdravotní dopady Projekt Cesta dějinami BIOLOGIE práce v uranových dolech a její zdravotní dopady

Koncentrační tábory také koncentrák nebo též lágr (z německého Lager = tábor) slouží k hromadné internaci nebo věznění lidí, kteří jsou sem umisťováni i bez řádného soudu či jiného právního důvodu označení „koncentrační tábor“ bylo nejdříve používáno ve smyslu internačních táborů pro civilní obyvatelstvo na přelomu 19. a 20. století, později byly jako koncentrační označeny tábory, v nichž německý nacistický režim zadržoval své údajné nepřátele

Koncentrační tábory v 50. letech 20. století komunistický režim v Československu trestal své odpůrce mimo jiné v táborech zřízených při těžbě uranové rudy - tábory nucené práce (TNP) a nápravně pracovní tábory (NPT) dále existovaly soustřeďovací kláštery a vojenské Pomocné technické prapory (PTP) a věznice názvy byly většinou odvozovány od názvu dolů, na kterých vězni pracovali – mezi nejznámější patřily tábory Rovnost, Bratrství, a Svornost

Podmínky v pracovních táborech Československé vězeňství bylo specifické založením uranových pracovních táborů, které se nacházely na Slavkovsku a Příbramsku, nejznámějším táborem se stal Jáchymov podmínky byly velmi kruté, vězni byli vystaveni nebezpečnému záření, práce byla těžká a hrozilo při ní nebezpečí úrazu, také stravování bylo nedostačující vězni měli vysoké pracovní normy, za jejich nesplnění následovala trestní snížená dávka jídla, život jim také komplikovaly tvrdé přírodní podmínky – v zimě klesala teplota hluboko pod bod mrazu

Podmínky v pracovních táborech velitelství tyto podmínky zostřovalo krutými brigádami po práci – často úplně nesmyslnými (např. převážení hromad sněhu z jednoho místa na druhé) vězni byli také umisťováni do tzv. korekcí za nějaký prohřešek, mnohdy smyšlený; dostávali poloviční dávku jídla a hlavně nedostali žádné přikrývky, i když venku byly kruté mrazy (a korekci tvořil jen železobetonový bunkr, v jehož okénku se často nenacházelo ani sklo

Jak vypadaly pracovní tábory na Jáchymovsku byly například obehnány dvojitým oplocením z ostnatého drátu asi 2,5 m vysokým mezi vnitřním a vnějším oplocením se pak nacházel prostor vysypaný bílým pískem v rozích a uprostřed oplocení byly postaveny ve výšce cca 6 m strážní budky vybavené reflektory a kulomety celé oplocení bylo osvětleno ostrým světlem vězni byli ubytováni v dřevěných barácích, které nesměli přes noc opustit některé doly pak byly umístěny přímo v táboře, do jiných museli vězni docházet, a proto byly u některých táborů vybudovány speciální koridory. Jinde byli vězni svazováni ocelovými lany do tzv. „lidských balíků“, kterým se přezdívalo „ruský autobus“

Jak vypadaly pracovní tábory Interiér vězeňského typizovaného domku Korekce v táboře Vojna

Jak vypadaly pracovní tábory šachta Rovnost v současnosti

ženy v pracovních táborech pro ženy byla zřízena věznice v Pardubicích – původně tam byly umisťovány politické vězenkyně s tresty nad 10 let, později tam ale byly umisťovány také vražedkyně, prostitutky a zlodějky věznice byla rozdělena do tří oddělení: „Hrad“ – politicky exponované ženy (profesorka Karlovy univerzity Růžena Vacková, Dagmar Skálová nebo Vlasta Charvátová) „Vatikán“ - oddělení pro řádové sestry „Podsvětí“ – pohlavně nakažené ženy, prostitutky, ženy s duševní poruchou, recidivistky kromě pevných věznic pracovaly ženy i na tzv. komandech, na polích v těžkých podmínkách

Důvody a záminky pro umístění do PT trestné činy proti státu (velezrada) trestné činy proti vnější bezpečnosti státu (vyzvědačství, ohrožení obrany republiky) trestné činy proti vnitřní bezpečnosti státu (násilí na ústavních činitelích, vzbouření) trestné činy proti mezinárodním vztahům (podněcování k útočné válce)

zdravotní následky mnoho vězňů bylo vystaveno radiačním účinkům uranové rudy, řada z nich si odnesla celoživotní zdravotní následky, neplodnost, a mnozí zemřeli v táboře při haváriích či na základě ozáření, které se projevilo např. rakovinou plic práce při těžbě uranu a prvotním zpracování smolince způsobovala řadu organických a funkčních poruch nebo chorob, příčinou smrti horníků byla často kombinace rakoviny plic se silikózou soubor těchto specifických onemocnění byl nazván jako Jáchymovská hornická nemoc (JHN, též Schneeberger Krankheit)

zdravotní následky příčinou JHN byla vysoká expozice horníků radioaktivitě z přírodního uranu, ale také z jeho rozpadových produktů (radon, uranové aerosoly, ozáření z přirozeně radioaktivních materiálů) již po dvouleté práci v dolech byly u horníků nalezeny změny v krvetvorbě a většina trpěla silikózou, první nálezy zhoubných nádorů byly nalezeny po deseti letech od začátku dlouhodobé expozice

zdravotní následky ke špatnému zdravotnímu stavu komunistických vězňů přispěla také nedostatečná hygiena v táborech: minimum teplé vody v létě i v zimě, mýdlo zakoupené pouze z vlastních prostředků, častý výskyt štěnic a blech v ubytovacích prostorách, špatné stravování, zanedbaná lékařská péče (lékaři jen z řad vězňů; nedostatek léků, vitamínů a veškerého lék. vybavení) Mnoho lidí bylo také zavražděno v inscenovaných procesech – je známo 262 trestů smrti, z čehož bylo zavražděno z politických důvodů také 13 členů KSČ.

Použité zdroje: http://www.kriminal-minkovice.wbs.cz/ http://www.politictivezni.cz/ http://moderni-dejiny.cz/ http://www.gymostrov.cz/ http://www.kpv-cr.cz/ http://cs.wikipedia.org/