Komplexní geografická charakteristika jihozápadní Asie

Poloha a rozloha Nachází se na jz kontinentu. Strategická poloha na styku 3 kontinentů (Evropy,Afriky, Asie) Přibližná rozloha činí 4,5 mil. km. Jedná se o oblast východně od úžin Bospor a Dardanel Je ohraničena Středozemním, Černým a Rudým mořem, jižní části Kavkazu, jižním břehem Kaspického moře a na východě Arabským mořem a hranicí mezi Afganistánem a Pákistánem

Geologie a povrch Jihozápadní Asie se rozléhá na Arabské, Íránské a Helénské litosférické desce. Nejvyšší bod je hora Damavand(5670 m n. m.) a nejnižší bod je Mrtvé moře(-400 m n. m.) Nejčastějším typem krajiny jsou pouště a polopouště, stepi, ale i horské krajiny.

Hydrosféra Větší oblastí je bezodtokých, výjimku tvoří řeky Tigris a Eufrat. Největší jezero je Kaspické moře, které se svou rozlohou 371 000 km2 je největší jezero světa. Roční srážky činí 150-300mm za rok .

Obyvatelstvo Většina obyvatel sídlí u pobřeží Středozemního, Kaspického, Rudého a Černého moře, u řek Eufratu a Tigris a na západě Iránu. jih a střed Arabského poloostrova je osídlen minimálně (poušť Rub al-Chálí) urbanizace až 69%

Náboženství Převažují muslimové(sunnité a šíité). Výjimka je Sýrie- 50% pravoslavní a 50% muslimové a Izrael kde převažuje judaismus

Jazyky Celý Arabský poloostrov mluví semitskými jazyky- arabština. Více na východ jsou i jazyky íránské - perština, ale i altajské jazyky- turečtina.

Hospodářství Z pohledu ekonomiky je jz Asie velice nesourodým územím. Vedle nejbohatších států světa (Bahrajn, Katar) - bohatství z prodeje ropy a zem. plynu - se zde nalézají i jedny z nejchudších států země (např. Afghánistán, Jemen). V oblasti se soustředí celé 2/3 celosvětových zdrojů ropy.

Zemědělství Klasické zemědělství může být provozovánu pouze na úrodné půdě s dostatkem vláhy, které je v regionu velký nedostatek. Rostlinná výroba se tedy rozvíjí především v pobřežních nížinách a v nížinách největších řek (Eufrat, Tigris, Jordán), které umožňují zavlažování. Mezi nejdůležitější pěstované plodiny patří obilniny, datle, fíky a ve Středomoří tradiční olivy a řada dalších plodin.

Mechanizace v zemědělství je ve většině států velice malá. Výjimkou je Izrael, kde je zemědělství velice intenzivní s velkým stupněm mechanizace. Pro celý region je tradiční extenzivní chov zvířat. Ať už to jsou v severní části kozy a osli, tak na Arabském poloostrově chov velbloudů. V některých bohatších státech (např. Írán) se v posledních letech rozvíjí intenzivní chov drůbeže.

Ropa změnila ekonomicky zaostalou část světa v jednu z nejbohatších. Tyto malé státy pak úspěšně prosperují s minimálními daňovými výnosy od občanů, staví moderní dopravní infrastrukturu, města, systémy zásobování vodou, atd. Stoprocentní závislost některých zdejších států na příjmech z těžby ropy je však do budoucnosti velice nebezpečná. Mezi nejdůležitější podmínky úspěšné existence v po ropném období bude patřit: diverzifikace ekonomiky, rozšíření investic v zahraniční a přístup k vodě aj..

Ozbrojené konflikty Válka v Perském zálivu:Irácká okupace Kuvajtu ze srpna roku 1990 a následná válka široké koalice proti Iráku (vítězí spojenci) Invaze do Íráku v r.2003: Koalice vedená Spojenými státy svrhla diktátorský režim Saddáma Husajna. Zahájila okupaci Iráku, což vedlo k asymetrickému konfliktu s povstaleckými skupinami a k rozpoutání občanské války mezi šíity a sunnity.

Afgánistán: Na rozdíl od nekonečné války v Iráku je americká kampaň v Afganistánu pokládána za úspěch ve válce proti terorismu. Naši politici nám říkají, že Afganistánu se už nemusíme obávat, protože válka úspěšně splnila dva hlavní cíle: Al Kajda a režim Talibanu, jsou už dávno pryč, a země má novou, prozápadní vládu? Ale jak ukazují zprávy z Afganistánu, ve skutečnosti je tato válka krutým neúspěchem. Oddíly stále neporaženého Talibanu a Al Kajdy obnovily svůj džihád a bojují za znovuzískání moci.

Irácko-íránská válka: Ve své době se nazývala také jako Válka v Perském zálivu, což se později ujalo jako označení jiného konfliktu v letech 1990-91. Válka začala přesně 22. září 1980 invazí iráckých vojsk do Íránu a skončila 20. srpna 1988 uzavřením příměří. Příčinou konfliktu byly historické územní nároky, dále státy bojovaly o ropná naleziště.

Děkuji za pozornost

THE END Zdroje Školní atlas Režie a střih Daniel Navrátil Poloha a rozloha Klára Buchničková Přírodní podmínky David Caha Obyvatelstvo Debora Kuciánová Hospodářství Vojtěch Možný Konflikty Zdroje Školní atlas http://cs.wikipedia.org/wiki/Jihoz%C3%A1padn%C3%AD_Asie http://geo-asie.upol.cz/index.php?page=jihozapadni-asie http://www.valkaviraku.estranky atd. THE END