ŠTÍŘI ŠTÍRCI ROZTOČI

ŠTÍŘI (SCORPIONES)

Existuje asi 1200 známých druhů štírů žijících v tropech a jiných teplých oblastech. Největší štír je veleštír obrovský, který dosahuje délky až 180mm. Nejmenší má pouhých 13mm.

Phoniocercus sanmartini Štíři loví v noci a ve dne se ukrývají ve škvírách, pod kameny nebo pod zvadlými listy a v prázdných budovách – proto jsou problémem pro lidi, mohou se totiž usídlit v oděvech nebo v botách, ve spacích pytlech apod. Mohou vlastníka ošlivě bodnout, když je vyruší. Centruroides anchorellus

Tělo štíra se skládá z hlavohrudi a zadečku Tělo štíra se skládá z hlavohrudi a zadečku. Chelicery i mohutná makadla jsou ukončeny klepítkem. Zadní část zadečku je úzká a je ukončena jedovým hrotem. Mají čtyři páry nohou + klepeta (pedipalp). Dalším znakem štírů je pár maličkých klepítek vedle úst. Vědcům není jasná přesná funkce těchto orgánů.

Titus serrulatus Titus pugilator Urophonicus iheringi

Mláďata štírů se drží na matčině zádech Mláďata štírů se drží na matčině zádech. Štíři mívají od jednoho do sta mláďat. Líhnutí mláďat se odehrává během nočních hodin. Pokud se rodí velký počet mladých, může být průběh porodu tak dlouhý, že může trvat i dny. Mláďata se rodí živá. Potom se svlékají a získají pevnou kostru.

Některé druhy štírů se oddávají při páření složitému tanci, který může trvat až několik hodin. Rhopalurus junceus Centruroides testaceus

Tento nešťastný šváb nestačí útočícímu štírovi

Neopominutelným průvodcem bodnutí štíry je bolest, především po uštknutí druhy, u nichž převládá systémové poškozeni, což může skončit smrtelně. Po bodnutí druhů rodů Centruroides nebo Androctonus je bolest palčivá, vystřelující do okolí. Postupně se šíří do celé končetiny, která se stává velmi citlivou na dotek. Již lehké poklepnutí na kůži vyvolává škubavou bolest. Někteří pacienti udávají také pocit zdřevěnění a přirovnávají bolest k účinku elektrického proudu. Centruroides barbudensis Androctonus amoreuxi Centruroides chiapanensis

ŠTÍRCI (PSEUDOSCORPIONES)

Štírci (Pseudoscorpiones) jsou velice drobní (do 7 mm), mají dlouhá klepítkovitá makadla zakončená jedovou žlázkou a snovací žlázy mají na konci klepítek. Zadeček je plochý a nerozdělený.

Živí se drobnými členovci, najdeme je v lesích pod kůrou stromů a mezi spadaným listím, někdy je najdeme i v domácnostech např. Ve sterých málo užívaných knihách, kde pronásledují a loví - pisivky

ROZTOČI (ACARINA)

Roztoči a klíšťata jsou nejpočetnější ze všech pavoukovců Roztoči a klíšťata jsou nejpočetnější ze všech pavoukovců. Bylo jich zjištěno kolem 25 000 druhů, ale může jich existovat 5x tolik. Žijí téměř ve všech částech světa, od tropů po polární oblasti. Velký počet roztočů žije v půdě, ale také v domácnosti v kobercích, matracích kde jich bývá 2000 – 15000 v jednom gramu.

Roztoči jsou nositeli mnoha nemocí- borreliózu (klíště), mozkovou encefalitidu (klíště obecné), působí vyrážky (sametka zarděnková) a kožní svědivky (zákožka svrabová). Řada roztočů cizopasí i na zvířatech, u ptáků (čmelík kuří). Na rostlinách škodí vlnovníci a sladokazové.

Klíšťata jsou pavoukovci , jenž se živí krví Klíšťata jsou pavoukovci , jenž se živí krví. Klepítka u úst mají upravené k tomu, aby se zachytili a pronikli do kůže svého zvířecího hostitele Nedospělá stadia klíšťat parazitují na hlodavcích, a tak mohou s nasátou krví nasát i zmíněné organismy.

Pokud klíště napadne člověka, musí být odstraněno do 24 hodin a nesmí být nasátá krev z klíštěte vymáčknuta do rány - hrozí infekce

Otázky: Z čeho se skládá tělo štíra? Jaký je jiný název pro klepeta? Kde můžeme najít štírky? Uveď nemoci, které mohou přenášet roztoči: Kde můžeme najít roztoče?

Odpovědi: Hlavohruď a zadeček, 4 páry nohou, makadla ukončená klepítky a klepeta Pedipalp v lesích pod kůrou stromů a mezi spadaným listím, ve sterých málo užívaných knihách 4. borrelióza (klíště), mozková encefalitida, působí vyrážky (sametka zarděnková) a kožní svědivky Velký počet roztočů žije v půdě, v domácnosti (koberce, matrace). Žijí téměř ve všech částech světa, od tropů po polární oblasti. Zdroj: www.google.com encyklopedie – Svět poznání Vypracovala – Andrea Zimková 2.C