VNĚJŠÍ GEOLOGICKÉ DĚJE přetváření zemského povrchu způsobuje je: zemská tíže voda (tekoucí, mořská, led, ledovce) vítr organismy + člověk změny teplot látkové změny

ČINNOST TEKOUCÍ VODY - mění tvar zemského povrchu - vymílání = vodní eroze (odnos částic půdy a hornin) – destrukční činnost - vznik naplavenin – tvořivá činnost (vrstvy úlomkovitých usazených hornin)

TOK ŘEKY Horní tok údolí ve tvaru V, převládá hloubková eroze Střední tok údolí ve tvaru U, rozšíření boční erozí Dolní tok údolí široké, usazování naplavenin

HORNÍ TOK ŘEKY - od pramene - horské nebo výše položené oblasti - velký spád → velká unášecí schopnost vody → unášeným materiálem prohlubuje své koryto do podloží - balvany, peřeje, vodopády, obří hrnce - úlomky rozrušených hornin se zaoblují, mění na štěrk → písek → prach (unášen dále) - převaha hloubkové eroze, údolí ve tvaru "V" - málo usazenin

KAŇON (SOUTĚSKA) - převažuje hloubková eroze nad boční - vznik prouděním vody, činností ledovce - na řece Kamenici (České Švýcarsko), Grand Canyon (USA) VODOPÁD - vznik na terénních stupních - zpětnou erozí pak dochází k ústupu vodopádu

STŘEDNÍ TOK ŘEKY - př. Labe u Mělníka - menší spád → pomalejší tok = větší eroze a sedimentace - údolí ve tvaru "U" - vytváření meandrů, slepých nebo mrtvých ramen (obrázky viz učebnice)t - díky přítokům širší koryto písmena "U".

ŘÍČNÍ (ÚDOLNÍ) NIVA - na středním a dolním toku - menší unášecí schopnost řeky, postupné ukládání materiálu - malá rychlost toku → postupné rozšiřování koryta boční erozí → vznik říční nivy - pravidelné záplavy - meandry

DOLNÍ TOK ŘEKY - až po ústí do moře, oceánu, jiné řeky, jezera - koryto může být velmi široké (díky přítokům) - malý spád → malá unášecí schopnost = sedimentace naplavenin - údolí velmi ploché, říční niva - břehy řeky tvoří nanesený materiál - vytváří okolo svého řečiště agradační valy (hladina řeky může ležet výše než okolní krajina) - na konci toku řeka ukládá naplaveniny a může z nich vytvářet deltu. Poloha a počet ramen se mění. delta

SKALNÍ MĚSTA - vznik díky zvětrávání a působení tekoucí vody - skalní stěny a věže, hluboké soutěsky, skalní výklenky, okna, brány, hřibovité útvary (Pokličky na Kokoříně), voštiny - v pískovcích - České Švýcarsko (Pravčická brána), Prachovské skály, Hruboskalsko, Tiské stěny,  Adršpašsko-teplické skály, Broumovské stěny, Kokořínsko, ...

KRAS - vznik díky působení tekoucí vody (mechanické + chemické – ve vodě rozpuštěný oxid uhličitý → rozklad vápence → vznik hydrogenuhličitanu vápenatého Ca(HCO3)2 => z něj (rozkladem) vznikají KRÁPNÍKY) - na vápencích - povrchové útvary = škrapy (členité ostré vápencové skalky) závrty (oválné sníženiny – rozpouštění vápenců nebo propadnutí stropu jeskyně) - podzemní útvary = jeskyně, propasti

PROPAST - brázda v zemském povrchu s příkrými stěnami - nejčastěji vzniká propadnutím stropu jeskyně - HRANICKÁ PROPAST (nejhlubší – na dně Jezírko – dna nebylo dosaženo, odhad – hloubka přes 700 m) - PROPAST MACOCHA (138 m) - krasová území – chráněna (množství vzácných druhů rostlin a živočichů)