Vývoj NEPovského Ruska Philippe Neduev, 4.C

Podmínky pro vznik NEPu: konec období občanské války -> pokračování zaostalosti Ruska + zemědělská a průmyslová výroba klesla v roce 1921 na polovinu + vylidněná města, hladomor, inflace x snaha bolševiků obnovit obchod, průmyslovou výrobu, atd. – provedli nejprve: 1). měnovou reformu 2). omezili kriminalitu 3). umožnili soukromé podnikání => Nová ekonomická politika (NEP) – vyhlášená v březnu 1921 na 10.sjezdu strany x odstoupení od „řízení celé ekonomiky z jednoho centra“ -> převládal názor, že není úplně chybná, ale že v daných podmínkách je nemožná

3 základní principy NEPu: 1). bolševická strana si udrží politickou diktaturu a ještě k tomu v jejích rukou zůstane i vláda nad klíčovými sférami ekonomiky (finanční systém, zahraniční obchod, železniční doprava,...) 2). zrušení státního vlastnictví a monopolu ve všech ostatních oblastech ekonomiky 3). zavedení naturální daně a zrušení povinných odvodů potravin

Vznik 5 národohospodářských sektorů => 1. Socialistický sektor (státní a družstevní vlastnictví) - v r.1923 se podílel na 76% průmyslové výroby a na 62% velkoobchodu 2. Státně kapitalistický sektor (smíšený vlastnický podíl státu a zahraničních společností) - moc se nerozvinul 3. Soukromokapitalistická výroba (v rukou kapitalistických podnikatelů) - 21% průmyslové výroby a 57% maloobchodního obratu - patřil sem i tržní obrat „kulaků“ (=bohatší rolníci), kteří najímali zemědělské dělníky, kteří dodávali na trh zpočátku až 60% veškerého tržního obilí 4. Sektor tržní malovýroby - převládal ve službách a městské řemeslné výrobě 5. Sektor naturální spotřeby - souhrn samozásobitelské a naturální směny - na počátku NEPu zahrnoval více než ¾ národního důchodu

-> osvědčení ekonomiky NEPu -> osvědčení ekonomiky NEPu ... po zavedení pevné měny a vyrovnaného rozpočtu -> zotavení obchodu a výroby spotřebního zboží ... + vzrostl objem daní -> obnova dopravy, těžby a strojírenského průmyslu => v roce 1926-27 dosáhla produkce SSSR předválečné úrovně

Změna politického systému: diktatura ústředního výboru – v čele jednota členů politické byra, vytvořeného kolem Lenina – mj.Trockij, Stalin, Zinovjev, Kameněv, Bucharin,… krátce po vyhlášení NEPu, v průběhu roku 1922, Lenin vážně onemocněl -> spor a boj o nástupnictví zpočátku se myslelo, že Leninovo místo v čele strany zaujme L.D.Trockij x většina členů se postavila proti němu x vytvoření „triumvirátu“ Zinovjev, Kameněv, Stalin (Lenin ve svých posledních dopisech varoval před negativními Stalinovými osobními vlastnostmi + žádal o jeho odvolání) přijetí „Zákazu frakcí“, jenž znásoboval politický a mocenský význam stranického aparátu, ve kterém se soustředily informační sítě a páky kádrové politiky, ovládající státní orgány -> Stalin toho využíval a dosazoval zejména do politické policie své důvěrníky a politické přátelé, kteří nahrazovali přátele a stoupence Trockého

Lev D. Trockij Josif V. Stalin Grigorij J.Zinovjev Lev B. Kameněv Kameněv s Leninem

nespokojenost se Stalinovou vládou x Stalin zbavil Trockého, Zinovjeva a Kameněva veškerého vlivu, jelikož měl podporu zbylých 3 členů vedení + získával na svojí stranu další lidi (Molotov, Vorošilov, Kirov, ...) výklad marxismu-leninismu pod názvem „Otázky leninismu“ – oficiální verze socialistické teorie v SSSR ---> vybudování socialismu v SSSR + od druhé poloviny 20.let Stalin usoudil, že mírové soužití s kapitalistickým okolím dříve nebo později skončí válkou právě proti SSSR odpor levicově ortodoxní skupiny se Zinovjevem, Kameněvem a Trockým v čele byli proti snaze vybudování socialismu x byli označeni za „frakci“ + prohlášeni za „nepřátele socialismu“ a postupně vyloučeni ze strany, kde jejich funkce zaujali další Stalinovi spolupracovníci x kritický postoj k NEPu

2 koncepce industrializace: 1) BUCHARINOVA KONCEPCE - investiční fondy pro budování těžkého průmyslu se měly získávat JEN z akumulace zisků socialistického sektoru a z daní /// + zachování tržní rovnováhy /// + urychlení růstu těžkého průmyslu, musel předcházet rozvoj lehkého průmyslu 2). Princip „urychlené industrializace“ - cestou budování těžkého průmyslu, kterou by provázela i „urychlená kolektivizace zemědělství“ => schválení druhé koncepce

Obilní krize a konfiskace skladů kulaků 1927 – obilní krize – rolníci přestali dodávat obilí za ceny diktované státem (-> chtěli si vynutit od státu zvýšení výkupních cen) => Stalin nařídil konfiskaci skladů kulaků + následné rozdělení 25% jejich zásob vesnické chudině + zatýkáni Konfiskace obilí u kulaka

Bucharinova skupina obvinila Stalinovu většinu, že rozbila hospodářský svazek s rolnictvem, zničila volný obchod s obilím a že se snaží prosazovat kolchozy nátlakem x Stalin je obvinil za to, že směřují k trvalému zachování kulackého otroctví a k vykořisťování mas chudých a středních rolníků kulaky +++ v r.1929 - vyloučení Bucharina ze strany => Stalinův směr zvítězil + porazil poslední opoziční skupinu ústředního výboru -> prosazení druhé koncepce perspektivního vývoje (urychlená industrializace a kolektivizace (= odebrání půdy soukromým rolníkům a sloučení do kolchozů a sovchozů + kulaky poslal na Sibiř do tzv. gulagů)) -> NEP skončil -> začalo období 5letek (tři 5leté plány – vybudování těžkého průmyslu) v roce 1936 Stalin vyhlašuje dovršení socialismu (-> SSSR se stal druhou největší průmyslovou velmocí světa a přestal být závislý na zahraničí) x bylo toho dosaženo za cenu snížení životní úrovně obyvatel

Gulag – Stavba Bělomořského kanálu «Долой кулака из колхоза»

Zdroje: Křižovatky 20.století (Vojtěch Mencl, Miloš Hájek a spol.) Dějiny Ruska (Milan Švankmajer, Václav Veber a spol.) ucebnice-dejepisu.ic.cz – Sovětský svaz ve 20.letech 20 století dejepis.com - Sovětský svaz v době stalinismu cs.wikipedia.com - citát „Stalin zná pouze jednu metodu - vrazit nůž do zad.“ (L.B.Kameněv)