Jiří z Poděbrad 4. ročník
Čechy po husitských válkách Po porážce husitů se stal českým králem Zikmund Lucemburský . Brzy však umírá bez mužského potomka. Jeho smrtí 1437 končí vláda Lucemburků. Po jeho smrti vládne Albrecht Habsburský a po něm Ladislav Pohrobek.
Jiří z Poděbrad Nejprve správce země (místo mladičkého Ladislava Pohrobka) 1458 zvolen králem – jediný panovník bez královského původu Král Jiří = „Husitský král“ Vládl přísně, spravedlivě a moudře.
V zemi zavládl klid, obnovila se výroba, obchod a začaly fungovat soudy. Staral se o katolíky i kališníky (husity). Prostým lidem byl velice oblíbený.
Setkání Matyáše Korvína (uherský král) s Jiřím z Poděbrad Setkání Matyáše Korvína (uherský král) s Jiřím z Poděbrad. Neustálé rozpory Čechy x Uhry.
Druhou manželkou Jiříka byla Johanka z Rožmitálu. česká královna pocházela z české šlechty – Lvové z Rožmitálu velice moudrá, účastnila se politických jednání. Po smrti manžela jako královna vdova žila v Mělníku, kde zemřela. výborná matka – starala se o 6 dětí nevlastních a 5 vlastních.
Rožmitál pod Třemšínem si ji připomíná v muzeu Brdského památníku, pojmenováním starorožmitálské aleje s památnou lípou a umístěním její velké královské pečeti v jižní vitráži okna farního kostela Povýšení sv. Kříže ve Starém Rožmitále. Kostel její dobu pamatuje právě tak, jako hrad ve městě - zejména gotické části věže, okna a portály starého paláce.
Jiří chce získat uznání v Evropě – posílá po Evropě poselstvo vedené panem Lvem z Rožmitálu (=bratr Johany), aby získal spojence do válečné výpravy proti Turkům, kteří ohrožují Evropu. Poselstvo má Čechy v Evropě představit ne jako kacíře (husity), ale vyspělý národ. Projelo Německem, Anglií, Francií, Španělskem, Portugalskem, a zpět přes Itálii a Rakousko do Čech. Cestu popsal český šlechtic Václav Šašek z Bířkova - Z Čech až na konec světa = 1. český cestopis. Poselstvo bylo přijímáno s úctou, ale mírový plán se neuskutečnil.
Cesta poselstva krále Jiřího z Poděbrad
Rozvoj měst Země za husitských válek zpustošena, výstavba téměř ustala Rozmach až za vlády Jiřího Staví se nové měšťanské domy, kostely a radnice (12 městských konšelů) Rozmach řemesel - řemeslničtí mistři – u nich pracovali učedníci – po vyučení se stal tovaryšem a dostal výuční list. Mistři stejných řemesel se slučovali do cechu.
Zámky Šlechta opouští studené hrady a začíná si stavět zámky s velikými parky Oblíbenou zábavou šlechty se stal lov. Vznik nových panství – zakládají se pivovary, hospodářské dvory a rybníky (78 000 rybníků – český kapr znám po celé Evropě) Pernštejn
Po smrti krále Jiřího byl panovníkem zvolen Vladislav Jagellonský. Byl slabý a nerozhodný. Na všechny návrhy odpovídal latinsky „bene“(dobře) = král „Dobře“
Vladislavský sál na Pražském hradě Prašná brána v Praze
Ludvík Jagellonský Statečně bojoval proti Turkům. V Bitvě u Moháče poražen – král Ludvík se na útěku utopil. Bylo mu 20 let. Rod Jagellonců roku 1526 vymírá - vlády se ujímá evropský rod Habsburků. (do roku 1918)