NÁZEV ŠKOLY: Základní škola T. G. Masaryka, Bojkovice, okres Uherské Hradiště AUTOR: Mgr. Libor Zemánek NÁZEV: Tepelné záření TÉMATICKÝ CELEK: Energie ČÍSLO PROJEKTU: CZ.1.07/1.4.00/21.0882
TEPELNÉ ZÁŘENÍ
Rozžhavené těleso vysílá do okolí zároveň se světlem tepelné záření, které nevnímáme zrakem, ale tepelnými čidly v pokožce našeho těla. Těleso, které vysílá tepelné záření (např. svítící žárovka, Slunce), je zdrojem energie záření. Energie záření se přenáší z jednoho tělesa na druhé, přitom tělesa nejsou v přímém dotyku.
Jestliže těleso pohlcuje tepelné záření, jeho teplota se zvyšuje, a tím se zvětšuje i jeho vnitřní energie (ruka v blízkosti svítící žárovky). Zvýšení teploty tělesa závisí na: teplotě vzdálenosti zdroje záření od tělesa barvě a úpravě povrchu tělesa
Těleso s matným a tmavým povrchem se pohlcením tepelného záření za stejných podmínek více zahřívá než těleso s lesklým a světlým povrchem. Některá tělesa (prostředí) nepohlcují tepelné záření (např. vakuum) nebo je pohlcují jen velmi málo (např. tenká čirá skleněná deska).
Otázky Jak se přesvědčíš o tom, že svítící žárovka je zdrojem tepelného záření? Co označujeme slovem vakuum, Na čem závisí změna teploty tělesa při pohlcení tepelného záření?
Použité zdroje BOHUNĚK, J., KOLÁŘOVÁ, R. Fyzika pro 8. ročník základní školy. Praha: Prometheus, 1999. ISBN 80-7196-149-3