ROK 1848 VE SVĚTĚ Markéta Tomandlová 3.C

Příčiny Snaha odstranit přežitky feudalismu, které brání kapitalistickému vývoji – robota. Nespokojenost s politickým uspořádáním po Vídeňském kongresu (nespokojenost s absolut.). Vzrůst národního cítění (zejména utlačovaných národů v Habsburské monarchii). Národní požadavky v Itálii a Německu (snaha o sjednocení). Sociální konflikty, sociální neklid (spjat se zhoršováním podmínek - nezaměstnanosti) -v předchozích letech také neúroda (zejména brambor = jídla lidu)=> zvyšování cen => všeobecná nespokojenost

Revoluce v Itálii Itálie - nejednotná, hospodářsky rozdrobená Cíl: sjednocení, boj proti feudalismu, svrhnout vládnu cizích dynastií Leden 1848 -> vzpoura na Sicílii -> král přinucen zavést ústavu Konstituce zavedena v Piemontě, Benátkách, Miláně Roste nespokojenost s rakouskou nadvládou -> válka -> porážka piemontského krále Vyhnání papeže z Říma -> Řím prohlášen republikou 1849 -> dobytí Říma -> Rakousko udrželo nadvládu = ke sjednocení Itálie nedošlo Význam: a) rozšíření ideálů občanských svobod a demokracie do širokých vrstev společnosti b) poprvé otevřené vyhlášení požadavku sjednocení

POVSTÁNÍ V ITÁLII

Revoluce ve Francii Od roku 1830 byla červencová monarchie kritizována pro korupci a celní politiku. Vznikly dva směry opozice: 1) liberální buržoazie (požaduje volební reformu) 2) radikální buržoazie (drobná buržoazie a inteligence, uvědomují si dělnictvo, požadují změny i pro dělnictvo)

Opozice pořádá veřejná shromáždění, (kampaň za volební reformu). Shromáždění byla spjata s bankety (kvůli účasti). V únoru 1848 byl však jeden z banketů zakázán (dochází k demonstraci, která vede k povstání proti králi). Král poslal vojáky, ale ti odmítli poslechnout. V únoru 1848 tudíž díky revoluci došlo ke svržení krále Ludvíka Filipa Orleánského a k vyhlášení republiky.

Byla vytvořena prozatímní vláda (zastoupeni i socialisté) - ta zřídila národní dílny, které měly odstranit nezaměstnanost (poskytly práci asi 100 000 dělníků). V červnu 1848 však vláda národní dílny zrušila (to vedlo ke konfliktu). Ve dnech 23. - 26. 6. 1848 došlo v Paříži k červnové revoluci (poprvé v dějinách bojuje dělnictvo proti buržoazii o politickou moc). Revoluce byla potlačena vládním vojskem (velitel: Cavignac). Asi 10 000 lidí bylo zabito, mnoho lidí odsouzeno k smrti nebo k deportaci na galeje.

Roku 1848 byla přijata nová ústava, prezidentem republiky byl zvolen příbuzný Napoleona, Ludvík Bonaparte (dal sliby dělníkům). Roku 1851 si Ludvík nechal protiústavně prodloužit moc na 10 let, o rok později se nechal prohlásit za císaře (Napoleon III.) Do roku 1870 byla Francie označována za druhé císařství (1852 - 1870 - musel abdikovat).

Revoluce v Německu Územně roztříštěno. Německý spolek. Cílem bylo sjednocení. První nepokoje v jižním Německu – odvolání neoblíbených ministrů. Březen 1848 – revoluce v Berlíně. Střelba do davu – revoluce. Král přislíbil vypsání voleb do ústavodárného shromáždění. Vzniká nová vláda – převaha liberálů.

Zástupci německých zemí svoláni do Frankfurtu nad Mohanem. Parlament ve Frankfurtu jednal od května v kostele svatého Pavla. Cílem sjednocení Německa – nejednotný názor, nejasnosti o budoucnosti. Dvě koncepce sjednocení – maloněmecké a velkoněmecké (i s Rakouskem). Na podzim roku 1848 posíleny reakční kruhy v Prusku. Vzniká nová reakční vláda, rozpuštěn zemský sněm. Na jaře 1849 ve Frankfurtu převážila myšlenka maloněmeckého sjednocení, císařství Pruský král Fridrich Vilém korunu odmítá.

Revoluční bouře v Německu

Revoluce v Rakousku V Rakousku byly nespokojeny národy, které se nepodílí na moci (Slované 17 mil., Němci 8 mil., Maďaři 5 mil.) Byly zde problémy s feudálním režimem, absolutismem a nespokojeností dělníků. V březnu 1848 propukla revoluce ve Vídni, císař reagoval sesazením Metternicha a slíbil ústavu a svobodu tisku => Ferdinand I. (V.) Dobrotivý. To bylo ale činěno pod nátlakem; ústava mu neměla ubíral pravomoci („oktrojovaná ústava“). V květnu 1848 ve Vídni znovu vypukly nepokoje (vláda byla nucena svolat ústavodárný říšský sněm).

Kníže Metternich

Maďarsko (+ Slovensko) Zde působilo Slovenské národní hnutí (Ľudovít Štúr) a Maďarské národní hnutí (střední šlechta, Lájoš Kossúth, Sándor Petöfi). Ohlasem na události ve Vídni byla revoluce. 17. března 1848 byla vytvořena nezávislá uherská vláda, 18. března zrušeno poddanství.

V květnu 1848 se v Liptovském Mikuláši sešli představitelé Slovenského národního hnutí a přijali zde svůj program „Žiadosti Slovenského národa". Zde poukazovali na rovnoprávnost Slováků, žádali volební právo a slovenštinu na úřadech a ve školách, žádali půdu rolníkům a občanské svobody. (Štúr, Hodža, Kráľ, Ján Rottarides). Maďaři však Žiadosti odmítli, vyhlásili stanné právo, vydali zatykač na vůdce Slovenského národního hnutí. (Ti utekli do Čech - Štúr, Hurban, Hodža.)

Význam revoluce Události byly pokládány za buržoazně - revoluční => zrušení roboty (rozvoj kapitalismu). Udržel se dosavadní politický systém (útlum politických snah). Po roku 1848 - nacionalismus, začíná se prosazovat demokracie (účast lidu na vládě), v politické sféře se prosazuje positivismus. Ve společnosti sociální Darwinismus (právo silnějšího, schopnější).

Čerpáno z: www.wikipedia.cz www.dejepis.cz www.google.cz