Kmen: MĚKKÝŠI (Mollusca)

Prvoústí, nečlánkovaní, coelomoví molluscus = měkký Vyvinuta pravá tělní dutina COELOM V těle jsou zachovány pouze 2 dutiny coelomu: (ostatní v průběhu evoluce zarostly tkáněmi) osrdečník (perikard) a dutiny pohlavních žláz (gonád)

Charakteristika Známo 100 000 žijících a 35 000 fosilních druhů obývají moře, sladké vody i souš tělo rozčleněno na: hlava, noha, útrobní vak hlava: smyslové centrum (u mlžů druhotně chybí) noha: svalnatá, je břišní částí těla, funkce pohybového orgánu útrobní vak: chráněn pláštěm, jehož vnější pokožka vylučuje vápenitou schránku (ulitu nebo lasturu), vzácněji kutikulu Vnitřní orgány jsou svalovou nohou zatlačeny do útrobního vaku

Pokryv těla Jednovrstevná pokožka (epidermis) se slizovými žlázami. U plžů je pokožka spodní strany nohy obrvená (umožňuje plazivý pohyb). Pokožka útrobního vaku se nazývá plášť – vylučuje schránky různých tvarů, vytváří plášťovou dutinu a její část slouží jako dýchací orgán. Schránka může být nepárová (zvaná ulita) nebo tvořená dvěma částmi (zvanými lastury). Schránka může i chybět, např. slimáci a plzáci

Pokryv těla - schránka Na povrchu PERIOSTRAKUM - barevná organická vrstva (konchiolinem – bílkovinná povaha) Střední (mohutná vrstva) OSTRAKUM je tvořena kalcitem (modifikace CaCO3) HYPOSTRAKUM – vnitřní vrstva, tvořená perletí (aragonit), u plžů obvykle chybí perleťová vrstva s leskem Ušeň (Haliotis sp.)

Opora těla a pohyb Opora těla: uvnitř není vyvinuta s výjimkou sepií Hlavní ochranu i výztuž těla tvoří vápenatá schránka Pohyb: zajišťuje mohutná svalovině v noze, u plžů je vyvinut i pohyb plazením díky obrvené pokožce.

Trávicí soustava je rozlišená na několik úseků: V ústním otvoru je většinou radula – drsná (chitinová) jazyková páska, která umožňuje strouhání potravy a také slinné žlázy

Trávicí soustava Za ústním otvorem následuje hltan, poté jícen (rychlá potrava do žaludku), žaludek (dočasné shromáždění přijaté potravy) a střevo. Do střeva ústí hepatopankreas – společná trávicí žláza (obdoba funkce pankreasu a jater u obratlovců). Řitní otvor ústí na okraji útrobního vaku.

Vylučovací soustava Vylučovacími orgány jsou metanefridie („pravé“ nefridie) jsou to obrvené nálevky, které nasávají hemolymfu z osrdečníku, v kanálcích se zpět do těla vstřebávají užitečné látky a ústí do plášťové dutiny (voda a odpad)

Rozvod látek - CS Cévní soustava je otevřená – tekutina se z tělních tkání nasává do cév a na jiném místě je z cév vypuzována volně mezi buňky. Hlavonožci – mají CS téměř uzavřenou  tedy i uzavřený systém cév, průtok krve žábrami zajišťuje pravidelně pulzující srdce

Rozvod látek - CS Jejím základem je srdce (rozděleno na 1 komoru a 1-4 předsíně) pumpuje tělní tekutinu jedním směrem V těle je jediná společná tekutina nazývaná hemolymfa (krvomíza) Kyslík se váže na krevní barvivo hemocyanin Součástí hemocyaninu je Cu a v okysličeném stavu má modrou barvu (neokysličený je narůžovělý)

Dýchací soustava Dýchacím orgánem je část pláště – prokrvená stěna plášťové dutiny Zde dochází k intenzivní difúzi dýchacích plynů (O2 do těla, CO2 z těla). U vodních měkkýšů je pokožka vychlípená z těla ven a je omývána vodou (uvnitř plášťové dutiny) – tento typ dýchacího orgánu se nazývá žábry. U suchozemských měkkýšů má dýchací orgán podobu dutiny vchlípené dovnitř – tento typ dýchacího orgánu se nazývá plicní vak (vyskytují se u plicnatých plžů).

Nervová soustava a smysly Nervová soustava je gangliová (uzlinová). Jejím základem jsou ohraničené skupiny nervových buněk zvané nervové uzliny – 5 párů Uzliny jsou navzájem propojeny svazky nervových vláken. Největší uzliny se nacházejí v hlavě – nadjícnová a podjícnová – propojené

Nervová soustava a smysly Smyslové orgány jsou hlavně na přední straně těla (na hlavě). Jedna nebo dvě statocysty (ústrojí rovnováhy) Jeden nebo dva páry hlavových tykadel s receptory (mechano-, chemo-, čicho- …) Oči - mohou být relativně primitivní (např. u plžů) i velmi dokonalé (například komorové oči hlavonožců)- viz. dál

Rozmnožování HERMAFRODITÉ (Plži) GONOCHORISTÉ (Plži, Mlži, Hlavonožci) Vyskytují se i živorodí měkkýši Vnitřní oplození

Vývoj parazitická larva, pomocí zvláštních drápků se je (podle druhu měkkýše) buď přímý (tzn. malý plž po vylíhnutí podobný dospělci a jenom roste) nebo nepřímý (přes larvu):  Primární larva = trochofora → veliger (larva u mořských plžů a mlžů) Plovací brvy jsou umístěny na plachetce (velum), což jí umožňuje lepší pohyb a podle této plachetky se larva nazývá veliger (plachtonoš) Larva glochidium u velkých sladkovodních mlžů – parazitická larva, pomocí zvláštních drápků se přichycuje na pokožku nebo žábry ryb