Český stát v 13. století Poslední Přemyslovci

Přemysl Otakar I. (vládl 1197-1230) Syn druhého českého krále Vladislava II. Skvělý diplomat a válečník Zapojil se do sporů mezi uchazeči o římskou korunu – lavíroval mezi nimi Nakonec podpořil císaře Fridricha II. Odměna – zisk Zlaté buly sicilské r. 1212 Obsah – viz UČEBNICE, S. 61-62

Zlatá bula sicilská (1212) Dědičný královský titul Král dosazuje biskupy (Praha, Olomouc) Potvrzení hranic českého státu Římský panovník nezasahuje do vnitřních záležitostí českého státu Účast českého krále na říšských sněmech a římské jízdě

Václav I. (vládl 1230-53) Přemysl uzákonil tzv. primogenituru – nástupnictví nejstaršího syna (výhody oproti seniorátu?) Syn Václav I. – miloval lov a dvorskou kulturu, málo se věnoval vládě, stranil se lidí Úsilí o rozšíření českého státu o rakouské země (vymření rodu Babenberků)

Anežka Česká Viz REFERÁT Dcera P. O. I. a sestra Václava I. Odmítla nabídky k sňatku (anglický král, císař Fridrich II. a jeho syn) Rozhodla se pečovat o chudé a nemocné Založila špitál Na Františku a klášter (dnes Anežský) Založila řád křižovníků s červenou hvězdou – jediný český řád, péče o nemocné 1989 ji svatořečil Jan Pavel II.

Anežský klášter

Přemysl Otakar II. (vládl 1253-76) „král železný a zlatý“ Syn Václava I. – v mládí vzpoura proti otci a uvěznění Otec jej oženil s 50letou Markétou Babenberskou – dědička rakouských území Nová území: Horní a Dolní Rakousy, Štýrsko, Korutany a Kraňsko; dočasně získal i Chebsko viz UČEBNICE, S. 62 – mapa

Přemysl Otakar II. (vládl 1253-76) O tato území usiloval i uherský král Béla IV. – 1260 bitva u Kressenbrunnu Přemysl vyhrál a oženil se s Bélovou vnučkou Kunhutou – dala mu syna Václava (II.) Křesťanský rytíř – podnikl dvě křížové výpravy do Pobaltí k Prusům a založil zde město Královec (dn. Kaliningrad) Největší zakladatel měst – ČB, Písek, Mělník, Klatovy, Domažlice, Kolín, Menší Město pražské; založil též klášter Trnová (Zlatá) Koruna R. 1273 se ucházel o korunu krále SŘŘ, ale kurfiřti jej nezvolili (proč?) – zvolen hrabě Rudolf Habsburský

Přemysl vs. Rudolf Přemysl neuznal volbu Rudolfa králem SŘŘ a Rudolf neuznal Přemyslovy územní zisky – cesta k válce Proti Přemyslovi se vzbouřila domácí šlechta v čele s Vítkovci – oslaben 1276 Vídeňská smlouva – Přemysl se vzdal rakouských zemí ve prospěch Rudolfa – staly se rodovou základnou Habsburků do r. 1918 Přemysl se se ztrátou nesmířil – 1278 bitva u Suchých Krut (na Moravském poli) – Přemysl padl (údajně jej zradila šlechta)

1278 bitva na Moravském poli

Braniboři v Čechách (1278-83) Správce Čech po Přemyslově smrti – jeho bratranec Ota Braniborský Uvěznil kralevice Václava na Bezdězu a poté v Německu Braniboři plení českou zem Česká šlechta se vzchopila a vyžádala si Václavovo propuštění 1283 návrat Václava do Prahy a nástup na trůn

Václav II. (vládl 1283-1305) Úzkostlivý a bojácný Velmi zbožný (založil Zbraslavský klášter) Pitky, oslavy, milenky Skládal milostné verše – UKÁZKA Plánoval zřídit v Praze univerzitu a arcibiskupství První léta vlády – pod vlivem otčíma Záviše z Falkenštejna

Záviš z Falkenštejna Pocházel z rodu Vítkovců Účast v odboji proti Přemyslu Otakarovi II. Po jeho smrti si vzal Přemyslovu vdovu Kunhutu – vliv na Václava Získal velkou moc – nebezpečný – Václav jej nakonec dal zatknout 1290 popraven „plknem“ u hradu Hluboká Pohřben ve Vyšším Brodě Památka – Závišův kříž

Vyšší Brod – Závišův kříž

Vláda Václava II. Nevládl z koně jako jeho otec – spíše diplomat a politik Objev stříbra v Kutné Hoře – vlna dolování, výnos patřil králi Václav vydal tzv. horní zákoník a začal razit pražské groše – stabilní měna Kutná Hora se stala druhým městem po Praze Zisk polské koruny (sňatek s Eliškou Rejčkou) Zisk uherské koruny pro syna Václava (vymření Arpádovců – kontakty s uherskou šlechtou)

Územní zisky Václava II.

Václav III. 1305 nastoupil na trůn po svém otci 16letý mladík – o vládu nedbal, užíval si Ztráta uherské koruny Polská koruna ohrožena – vzpoura šlechty v čele s Vladislavem Lokýtkem Václav vyjel na tažení do Polska – cestou na biskupském hradě v Olomouci zavražděn 4. 8. 1306 neznámým pachatelem Možní strůjci vraždy? 1306 vymírají Přemyslovci po meči – kdo zdědí trůn?

Shrnutí – český stát v 13. století PŘÍČINY VZESTUPU ČESKÉHO STÁTU: Dědičný královský titul a primogenitura Schopní panovníci Dolování stříbra a kvalitní měna Kolonizace a zakládání měst Rozmach šlechty a církve Územní expanze Úpadek Svaté říše římské (do nástupu Rudolfa Habsburského) Kulturní rozmach - rytířská kultura a raná gotika

Šlechta v 13. století Vznik z leníků a družiníků krále 1189 uzákonění dědičnosti lén Úsilí o politickou moc – i na úkor krále – počátek dlouhých střetů králů a šlechty Stavba hradů a zakládání poddanských měst Přebírání módních německých jmen (Rožmberk, Šternberk…) Rytířská kultura - užívání erbů, pořádání turnajů, minnesängři

Raná gotika - Zvíkov

Raná gotika – ČB a Písek

Doporučené zdroje Toulky českou minulostí, 2. díl Josef Žemlička, Století posledních Přemyslovců. Český stát a společnost ve 13. století, Praha 1986 Josef Žemlička, Přemysl Otakar II. Král na rozhraní věků, Praha 2011 Jiří Kuthan, Přemysl Otakar II. Král železný a zlatý, král zakladatel a mecenáš, Vimperk 1993