Rakouská monarchie ve 2. polovině 19. století Souvislá pedagogická praxe Bc. Lenka Ďurišová 2. ročník, NMgr., D - Zsv

Rakouská monarchie ve 2. polovině 19. století červen 1866 vypukne Prusko-Rakouská válka Prusko drtivě zvítězilo v bitvě u Sadové (u Hradce Králové) spojencem Pruska bylo Italské království srpen 1866 Pražský mír Jaké byly důsledky prohrané bitvy pro Rakousko? Proč pruský ministerský předseda Otto von Bismarck ušetřil Rakousko ponížení?

Rakouská monarchie ve 2. polovině 19. století 1867 Rakousko-Uherské vyrovnání tzv. Rakousko-Uherský dualismus je důsledkem Prusko-Rakouské války (1866) porážky Rakouska využili Maďaři, kteří měli podporu Pruska v Uhrách byla u moci úzká skupina šlechty Kdo byl posledním korunovaným českým králem?

Rakousko-uhersko jak Rakousko, tak i Uhry měly vlastní parlament Uhry si mohly vytvořit vlastní ústavu územní dělení  řeka Litava Předlitavsko - Rakousko, České země, Halič, Bukovina, Dalmácie Zalitavsko - Uhry, Chorvatsko, Slavonsko, Slovensko, Sedmihradsko jak Rakousko, tak i Uhry měly vlastní parlament společné ministerstvo zahraničí, ministerstvo války a ministerstvo financí

Rakousko-uhersko tzv. delegace 60 zástupců rakouského a 60 zástupců uherského sněmu oficiální setkání 1x za 10 let vyjádření se k záležitostem vydaných ministerskou radou ministry mohl odvolat pouze císař novým platidlem se stala rakousko-uherská koruna

Rakousko-uhersko František Josef I. jeho pozice panovníka zesílila byl nezávislý na světské moci nikomu se nezodpovídal reprezentoval stát navenek staral se o zahraniční politiku nejvyšší vojenský velitel

České země a rakousko-uherské vyrovnání 1871 tzv. fundamentální články dohoda o změně státoprávního uspořádání Českých zemí snaha o Česko-Rakousko-Uherské vyrovnání císař František Josef I. tomuto návrhu příznivě nakloněn důrazně proti byl rakouský kancléř Beust a uherský ministerský předseda Andrássy říšská rada to nechválila  císař nakonec články odmítl

České země a rakousko-uherské vyrovnání tábory lidu protestní hnutí v letech 1868-1871 protesty proti dualismu „táborová hnutí“ - toto označení inicioval Jaroslav Goll tábory na hoře Říp, Střeleckém ostrově, Bezdězu, Karlštejně 1872 byl rozpuštěn český zemský sněm Češi protestovali politikou tzv. pasivní rezistence neúčast Čechů na sněmu 1874 Mladočeši tuto taktiku opustili, 1878 je následovali Staročeši

České politické strany Národní strana (Staročeši) nejstarší politická strana v Českých zemí vznik 1848 chtějí zůstat v pasivní rezistenci po roce 1874 ztrácí strana svůj politický vliv František Palacký, František Ladislav Rieger

České politické strany Národní strana svobodomyslná (Mladočeši) druhá nejvýznamnější česká politická strana původně součástí Národní strany požadovala volební právo pro všechny muže česká politika by měla být aktivní na říšském sněmu Tomáš Garigue Masaryk, Karel Kramář, Karel Sládkovský

České politické strany České strana agrární sdružení českých zemědělců původně součástí Národní strany svobodomyslné Alfons Šťastný, Antonín Švehla Česká strana národně sociální byla založena v roce 1897 Václav Klofáč, Petr Zenkl

Václav Klofáč Antonín Švěhla

Politický život v 90. letech 19. století přelom 19. a 20. století boj za všeobecné hlasovací právo 1907 volební reforma  zavedeno rovné volební právo (rovné, nikoli všeobecné - 1918)

česká politika 90. let 19. století Tomáš G. Masaryk zabývá se českou společností 1883 článek v časopisu Atheneum  spor o rukopisy Masaryk byl toho názoru, že je třeba rukopisy znovu prozkoumat Se kterými jmény jsou spojeny rukopis Královédvorský a Zelenohorský? Kdo pochyboval o pravosti rukopisů?

česká politika 90. let 19. století Hilsneriáda (1899) vražda Anežky Hrůzové a Marie Klímové z vraždy byl obviněn Leopold Hilsner T. G. Masaryk se ho zastal, požadoval nezaujatý proces oproštěný od antisemitismu 1900 odsouzen k trestu smrti František Josef I.  doživotí 1918 Karel I. udělil milost