Češi v době Velké války Život v zázemí
28. 7. 1914 vyhlášení války
Válečný absolutismus Uzavření říšské rady Civilní správa podřízena vojenské Omezení některých práv a svobod (tisk, projev, spolčování, listovní tajemství, styk s cizinou…) Vznik úřadů pro cenzuru a propagandu („došlo k novému seskupení vojsk“; „na západní frontě nic nového“) Zákaz některých novin a spolků, zatčení odbojných politiků
Cenzura tisku
Válečné hospodářství Státní řízení ekonomiky Využití průmyslového potenciálu českých zemí (plzeňská Škodovka, Baťovy závody…) Práce žen, dětí, starců a válečných zajatců Výdaje na péči o válečné uprchlíky a přesídlence (z Haliče, mj. Židé), vznik lazaretů (v sokolovnách) Sběrové akce, zabavování kostelních zvonů Pokles mezd a životní úrovně, růst cen zboží Zemědělská krize a problém zásobování – 1915 zaveden přídělový systém (nejprve na chléb a mouku), 1916 veřejné vývařovny
Rabování obchodů
Fronty žen na příděly potravin
Fronty dětí na příděly potravin
Dětská práce
Zabavení zvonů
Každodenní život Žena hlavou domácnosti – emancipace Narušení školní docházky dětí (práce pro armádu) Fronty na příděly a hladové demonstrace (ženy – „frontové bojovnice“) Potravinové náhražky – bramborová a kukuřičná mouka, řepná marmeláda, ovesné vločky, tuřín… Rozvoj černého trhu a keťasení (něm. Kettenhandel = řetězový obchod), utajování zásob a výhodný prodej
Každodenní život Podvýživa, infekční choroby (TBC, záškrt, španělská chřipka) Pokles těžby uhlí – nedostatek tepla, elektřiny (omezení veřejného osvětlení i otevírací doby kaváren a hostinců) Nárůst kriminality (žen, dezertérů), cizoložství, pohlavních chorob, nemanželských dětí Kultura nadále funguje (divadla, kina, kavárny…)