Soustava žláz s vnitřní sekrecí Všechny organismy potřebují stále reagovat na měnící se podmínky okolního prostředí. Uplatňují se při tom dva základní, vzájemně propojené a na sobě závislé regulační mechanismy: Regulace látková - humorální Je fylogeneticky nejstarší, uskutečňuje se hormony produkovanými endokrinními žlázami. Ve srovnání s nervovou regulací je pomalejší. Text: Reprodukce nálevníků
Endokrinní sekrece
Soustava žláz s vnitřní sekrecí Všechny organismy potřebují stále reagovat na měnící se podmínky okolního prostředí. Uplatňují se při tom dva základní, vzájemně propojené a na sobě závislé regulační mechanismy: Regulace látková - humorální Je fylogeneticky nejstarší, uskutečňuje se hormony produkovanými endokrinními žlázami. Ve srovnání s nervovou regulací je pomalejší. Regulace nervová Je rychlejší a je uskutečňována speciálně diferencovanými buňkami – neurony sdruženými do nervové soustavy. Text: Reprodukce nálevníků
Obecné zásady řízení a regulací Nezbytnou podmínkou každého řízení a regulace je přenos a zpracování informací. Touto problematikou se zabývá kybernetika. Pojmem informace se obvykle rozumí zpráva. Informace jsou přenášeny signály. Signály jsou přijímány speciálními přijímači – receptory. Informace mohou být ukládány do paměti. Řízení a regulace v lidském organismu jsou nutné pro udržení homeostázy. Základním mechanismem každého řízení je princip negativní nebo pozitivní zpětné vazby. Negativní zpětná vazba udržuje rovnovážný stav, pozitivní zpětná vazba posiluje odchylky od rovnovážného stavu. Biologické regulace jsou vícestupňové, mají síťový charakter a hierarchické uspořádání. Text: Reprodukce nálevníků
Regulace zpětnou vazbou
Látkové řízení lidského organismu Látkové (humorální, chemické) řízení je zabezpečováno specializovaným typem žláz s vnitřní sekrecí. Tyto žlázy vylučují své sekrety (hormony, působky, inkrety) do krevního oběhu či tkáňového moku. Hormony jsou z chemického hlediska velmi různorodé látky. Jsou vysoce specifické a účinné. Jejich účinky jsou celkové, ovlivňují činnost několika orgánů. Text: Reprodukce nálevníků
Mechanismy účinku hormonů Účinky hormonů se mohou uskutečňovat různými způsoby: Změnou prostupnosti buněčné membrány. Reguluje se např. transport cukrů, vody nebo iontů do buňky. Aktivací enzymů. Aktivovaný enzym spouští další kaskádu biochemických procesů. Zasahují přímo v buněčném jádře nebo jiných organelách. Zde mohou ovlivňovat např. tvorbu enzymů nebo bílkovin s regulační funkcí. Samostatným typem jsou tkáňové hormony Jsou tvořeny buňkami rozptýlenými ve stěnách některých orgánů, jsou přenášeny krví nebo tkáňovým mokem i na vzdálené orgány. Vznikají ve stěně trávící trubice, v ledvinách, v centrálním nervovém systému. Text: Reprodukce nálevníků
Přehled žláz s vnitřní sekrecí V lidském těle jsou tyto žlázy s vnitřní sekrecí: Text: Reprodukce nálevníků
Přehled endokriních žláz
Přehled žláz s vnitřní sekrecí V lidském těle jsou tyto žlázy s vnitřní sekrecí: Podvěsek mozkový (hypofýza) Šišinka (epifýza) Text: Reprodukce nálevníků
Mezimozek a epifýza
Epifýza a hypofýza
Přehled žláz s vnitřní sekrecí V lidském těle jsou tyto žlázy s vnitřní sekrecí: Podvěsek mozkový (hypofýza) Šišinka (epifýza) Štítná žláza (glandula thyreoidea) Brzlík (thymus) Text: Reprodukce nálevníků
Brzlík
Přehled žláz s vnitřní sekrecí V lidském těle jsou tyto žlázy s vnitřní sekrecí: Podvěsek mozkový (hypofýza) Šišinka (epifýza) Štítná žláza (glandula thyreoidea) Brzlík (thymus) Langerhansovy ostrůvky (v pankreatu) Nadledviny (glandulae suprarenales) Vaječníky (ovaria), varlata (testes) Plodový koláč (placenta) Text: Reprodukce nálevníků
Podvěsek mozkový – hypofysis cerebri Hypofýza je asi 1 cm velká kulovitá žláza zavěšená na tenké stopce z mezimozku a umístěná v tureckém sedle kosti klínové. Má 3 části – přední, střední a zadní lalok. Text: Reprodukce nálevníků
Skladba hypofýzy
Podvěsek mozkový – hypofysis cerebri Hypofýza je asi 1 cm velká kulovitá žláza zavěšená na tenké stopce z mezimozku a umístěná v tureckém sedle kosti klínové. Má 3 části – přední, střední a zadní lalok. Přední lalok – adenohypofýza, produkuje hormony: somatotropin (STH, růstový hormon) prolaktin (PRL, luteomamotropní hormon, LHT) kortikotropin (adrenokortikotropní hormon, ACTH) tyrotropin (tyreotropní hormon, TTH) folitropin (folikulostimulační hormon, FSH) lutropin (luteinizační hormon, LH) Text: Reprodukce nálevníků
Sekreční aktivita adenohypofýzy
Podvěsek mozkový – hypofysis cerebri Hypofýza je asi 1 cm velká kulovitá žláza zavěšená na tenké stopce z mezimozku a umístěná v tureckém sedle kosti klínové. Má 3 části – přední, střední a zadní lalok. Přední lalok – adenohypofýza, produkuje hormony: somatotropin (STH, růstový hormon) prolaktin (PRL, luteomamotropní hormon, LHT) kortikotropin (adrenokortikotropní hormon, ACTH) tyrotropin (tyreotropní hormon, TTH) folitropin (folikulostimulační hormon, FSH) lutropin (luteinizační hormon, LH) Střední lalok Sekreční význam této části pro člověka je sporný, snad melanotropin. Zadní lalok – neurohypofýza adiuretin (antidiuretický hormon, ADH) oxytocin Text: Reprodukce nálevníků
Neurohypofýza
Neurohypofýza
Sekrece oxytocinu
Text: Reprodukce nálevníků Hormony hypofýzy Hypofýza má v systému žláz s vnitřní sekrecí určité nadřazené postavení vyplývající z jejího propojení s centrálním nervstvem. Text: Reprodukce nálevníků
Regulační postavení hypofýzy
Text: Reprodukce nálevníků Hormony hypofýzy Hypofýza má v systému žláz s vnitřní sekrecí určité nadřazené postavení vyplývající z jejího propojení s centrálním nervstvem. Vztah endokrinního a nervového systému je oboustranný a oba systémy se navzájem ovlivňují. Text: Reprodukce nálevníků
Text: Reprodukce nálevníků Hormony hypofýzy Hypofýza má v systému žláz s vnitřní sekrecí určité nadřazené postavení vyplývající z jejího propojení s centrálním nervstvem. Vztah endokrinního a nervového systému je oboustranný a oba systémy se navzájem ovlivňují. Některé nervové buňky mají schopnost neurokrinie, tj. tvořit a do krve uvolňovat hormony. Text: Reprodukce nálevníků
Neurokrinie
Text: Reprodukce nálevníků Hormony hypofýzy Hypofýza má v systému žláz s vnitřní sekrecí určité nadřazené postavení vyplývající z jejího propojení s centrálním nervstvem. Vztah endokrinního a nervového systému je oboustranný a oba systémy se navzájem ovlivňují. Některé nervové buňky mají schopnost neurokrinie, tj. tvořit a do krve uvolňovat hormony. Tuto funkci má neurohypofýza (zadní lalok) produkující adiuretin a oxytocin. Přední lalok (adenohypofýza) produkuje růstový hormon somatotropin. Jeho nedostatek v útlém věku působí nanismus (trpasličí vzrůst), nadprodukce gigantismus (obří vzrůst), nadprodukce v dospělosti je příčinou akromegalie. Text: Reprodukce nálevníků
Nanismus
Akromegalie
Text: Reprodukce nálevníků Hormony hypofýzy Hypofýza má v systému žláz s vnitřní sekrecí určité nadřazené postavení vyplývající z jejího propojení s centrálním nervstvem. Vztah endokrinního a nervového systému je oboustranný a oba systémy se navzájem ovlivňují. Některé nervové buňky mají schopnost neurokrinie, tj. tvořit a do krve uvolňovat hormony. Tuto funkci má neurohypofýza (zadní lalok) produkující adiuretin a oxytocin. Přední lalok (adenohypofýza) produkuje růstový hormon somatotropin. Jeho nedostatek v útlém věku působí nanismus (trpasličí vzrůst), nadprodukce gigantismus (obří vzrůst), nadprodukce v dospělosti je příčinou akromegalie. Glandotropní hormony předního laloku ovlivňují jiné žlázy (nadledviny, štítnou nebo mléčnou žlázu. Gonadotropní hormony ovlivňují rozvoj a činnost pohlavních žláz (folitropin a lutropin). Text: Reprodukce nálevníků
Nadledviny – glandulae suprarenales Jsou párové žlázy uložené na horním pólu ledvin. Text: Reprodukce nálevníků
Nadledviny
Nadledviny – glandulae suprarenales Jsou párové žlázy uložené na horním pólu ledvin. Mají dvě rozdílné tkáně: Korová vrstva Glukokortikoidy – kortizol, má protizánětlivé a protialergické účinky, potlačuje imunitní reakci. Text: Reprodukce nálevníků
Regulační funkce glukokortikoidů
Nadledviny – glandulae suprarenales Jsou párové žlázy uložené na horním pólu ledvin. Mají dvě rozdílné tkáně: Korová vrstva Glukokortikoidy – kortizol, má protizánětlivé a protialergické účinky, potlačuje imunitní reakci. Mineralokortikoidy – aldosteron, zadržuje v organismu vodu a sodík, podporuje vylučování draslíku ledvinami, udržuje stálou hladinu tkáňových tekutin. Text: Reprodukce nálevníků
Mineralokortiokoidy
Nadledviny – glandulae suprarenales Jsou párové žlázy uložené na horním pólu ledvin. Mají dvě rozdílné tkáně: Korová vrstva Glukokortikoidy – kortizol, má protizánětlivé a protialergické účinky, potlačuje imunitní reakci. Mineralokortikoidy – aldosteron, zadržuje v organismu vodu a sodík, podporuje vylučování draslíku ledvinami, udržuje stálou hladinu tkáňových tekutin. Androgeny – ovlivňují rozvoj druhotných pohlavních znaků, nadprodukce působí virilizaci u žen nebo feminizaci u mužů. Text: Reprodukce nálevníků
Virilismus
Nadledviny – glandulae suprarenales Jsou párové žlázy uložené na horním pólu ledvin. Mají dvě rozdílné tkáně: Korová vrstva Glukokortikoidy – kortizol, má protizánětlivé a protialergické účinky, potlačuje imunitní reakci. Mineralokortikoidy – aldosteron, zadržuje v organismu vodu a sodík, podporuje vylučování draslíku ledvinami, udržuje stálou hladinu tkáňových tekutin. Androgeny – ovlivňují rozvoj druhotných pohlavních znaků, nadprodukce působí virilizaci u žen nebo feminizaci u mužů. Dřeň nadledvin Adrenalin – rozšiřuje svalové cévy, podporuje srdeční činnost, zvyšuje sílu srdečního svalu, rozšiřuje bronchy, zvyšuje odbourávání tuku a glykogenu. Noradrenalin – vyvolává celkovou kontrakci cév, zvyšuje krevní tlak. Dřeňové hormony se podílejí na poplachových reakcích při stresových situacích. Text: Reprodukce nálevníků
Štítná žláza – glandula thyreoidea Je párová žláza spojená úzkým můstkem uložená na ventrální straně hrtanu. Text: Reprodukce nálevníků
Štítná žláza
Štítná žláza – glandula thyreoidea Je párová žláza spojená úzkým můstkem uložená na ventrální straně hrtanu. Žlázová tkáň je uspořádána do uzavřených folikulů vyplněných bílkovinným obsahem – koloidem. Koloid obsahuje dva hormony: Tyroxin Trijodtyronin Oba hormony obsahují ve své molekule jód a mají účinky metabolické, termoregulační, růstové a vývojové. Nedostatek nebo nadprodukce vedou k patologickým změnám v termoregulaci, regulaci růstu, dozrávání tkáně centrálního nervstva. Nedostatek hormonů od narození vede ke kretenismu. Text: Reprodukce nálevníků
Kretenismus
Štítná žláza – glandula thyreoidea Je párová žláza spojená úzkým můstkem uložená na ventrální straně hrtanu. Žlázová tkáň je uspořádána do uzavřených folikulů vyplněných bílkovinným obsahem – koloidem. Koloid obsahuje dva hormony: Tyroxin Trijodtyronin Oba hormony obsahují ve své molekule jód a mají účinky metabolické, termoregulační, růstové a vývojové. Nedostatek nebo nadprodukce vedou k patologickým změnám v termoregulaci, regulaci růstu, dozrávání tkáně centrálního nervstva. Nedostatek hormonů od narození vede ke kretenismu. Nedostatek hormonů v pozdějším věku způsobuje myxoedem. Nadprodukce hormonů působí Basedowovu chorobu. Text: Reprodukce nálevníků
Basedowova choroba exoftalmus
Štítná žláza – glandula thyreoidea Je párová žláza spojená úzkým můstkem uložená na ventrální straně hrtanu. Žlázová tkáň je uspořádána do uzavřených folikulů vyplněných bílkovinným obsahem – koloidem. Koloid obsahuje dva hormony: Tyroxin Trijodtyronin Oba hormony obsahují ve své molekule jód a mají účinky metabolické, termoregulační, růstové a vývojové. Nedostatek nebo nadprodukce vedou k patologickým změnám v termoregulaci, regulaci růstu, dozrávání tkáně centrálního nervstva. Nedostatek hormonů od narození vede ke kretenismu. Nedostatek hormonů v pozdějším věku způsobuje myxoedem. Nadprodukce hormonů působí Basedowovu chorobu. Nedostatek jodu v potravě působí nadměrnou tvorbu koloidu a zvětšení celé žlázy – struma (vole). Text: Reprodukce nálevníků
Struma
Štítná žláza – glandula thyreoidea Je párová žláza spojená úzkým můstkem uložená na ventrální straně hrtanu. Žlázová tkáň je uspořádána do uzavřených folikulů vyplněných bílkovinným obsahem – koloidem. Koloid obsahuje dva hormony: Tyroxin Trijodtyronin Oba hormony obsahují ve své molekule jód a mají účinky metabolické, termoregulační, růstové a vývojové. Nedostatek nebo nadprodukce vedou k patologickým změnám v termoregulaci, regulaci růstu, dozrávání tkáně centrálního nervstva. Nedostatek hormonů od narození vede ke kretenismu. Nedostatek hormonů v pozdějším věku způsobuje myxoedem. Nadprodukce hormonů působí Basedowovu chorobu. Nedostatek jodu v potravě působí nadměrnou tvorbu koloidu a zvětšení celé žlázy – struma (vole). Endemická struma se vyskytuje v oblastech s nedostatkem jodu v pitné vodě. Text: Reprodukce nálevníků
Regulace produkce tyroxinu
Příštítné žlázy – glandulae parathyreoideae Jsou 4 malé čočkovité útvary na horních a dolních pólech štítné žlázy. Text: Reprodukce nálevníků
Příštítná tělíska
Příštítné žlázy – glandulae parathyreoideae Jsou 4 malé čočkovité útvary na horních a dolních pólech štítné žlázy. Produkují parathormon (PTH) účinkující na ledviny, kosti, střevo a oční čočku. Text: Reprodukce nálevníků
Parathormon
Účinky tyroxinu
Příštítné žlázy – glandulae parathyreoideae Jsou 4 malé čočkovité útvary na horních a dolních pólech štítné žlázy. Produkují parathormon (PTH) účinkující na ledviny, kosti, střevo a oční čočku. V ledvinách ovlivňuje prostupnost ledvinových kanálků pro vápník a fosfáty, zvyšuje vylučování fosfátů a zadržování vápníku. V kostní tkáni aktivuje „bourací buňky“, které rozrušují kostní hmotu a uvolňují z ní vápník a fosfor – demineralizace, kosti snadno lámou. V krvi při nedostatku parathormonu nastává pokles vápníku a dochází ke zvýšení nervosvalové dráždivosti a svalovým křečím – tetanie. Ve střevní stěně parathormon zvyšuje využití vápníku z potravy. V oční čočce parathormon zabraňuje ukládání vápníku a jeho nedostatek vede k zákalu čočky – katarakta. Text: Reprodukce nálevníků
Účinky parathormonu
Účinky parathormonu
Langerhansovy ostrůvky Jsou shluky buněk (0,3 mm v průměru a v celkovém počtu kolem milionu) ve slinivce břišní. Text: Reprodukce nálevníků
Langerhansovy ostrůvky
Langerhansovy ostrůvky Jsou shluky buněk (0,3 mm v průměru a v celkovém počtu kolem milionu) ve slinivce břišní. Obsahují dva typy buněk produkující dva rozdílné hormony insulin a glukagon. Insulin reguluje hladinu krevního cukru zvyšováním propustnosti tkáňových buněk pro glukózu a aminokyseliny. Při snížené hladině insulinu je metabolismus cukrů snížený a dochází k těžkému postižení tkání. Hladina krevního cukru u zdravého člověka kolísá mezi 4,5-6,6 mol/litr. Zvýšená hladina – hyperglykemie je příznakem diabetes mellitus. Snížená hladina – hypoglykemie. Text: Reprodukce nálevníků
Gykemie
Glykemie
Langerhansovy ostrůvky Jsou shluky buněk (0,3 mm v průměru a v celkovém počtu kolem milionu) ve slinivce břišní. Obsahují dva typy buněk produkující dva rozdílné hormony insulin a glukagon. Insulin reguluje hladinu krevního cukru zvyšováním propustnosti tkáňových buněk pro glukózu a aminokyseliny. Při snížené hladině insulinu je metabolismus cukrů snížený a dochází k těžkému postižení tkání. Hladina krevního cukru u zdravého člověka kolísá mezi 4,5-6,6 mol/litr. Zvýšená hladina – hyperglykemie je příznakem diabetes mellitus. Snížená hladina – hypoglykemie. Glukagon má účinky opačné, hladinu krevního cukru zvyšuje. Text: Reprodukce nálevníků