Poznávací proces Mgr. Vladimír Velešík

ANOTACE Kód DUMu: VY_32_INOVACE_1.SV.17 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0114 Vytvořeno: listopad 2012 Ročník: Vyšší stupeň osmiletého gymnázia a čtyřleté gymnázium (RVP-G) Anotace: Vzdělávací oblast Člověk a společnost Vzdělávací obor Občanský a společenskovědní základ Tematický okruh Člověk jako jedinec Materiál slouží ke všeobecnému seznámení žáků s problematikou poznávacího procesu. Materiál je použit ve výkladové části hodiny. Pomůcky: interaktivní tabule.

Poznávací proces

základní funkcí neuropsychické činnosti je správná adaptace na prostředí → předpokládá správnou orientaci v prostředí: prostředí dobře poznat mít k němu správný vnitřní vztah správně jednat využívat přitom minulé zkušenosti

Čití nejjednodušší, ale základní informace o vnějším světě (i o stavu vlastního organismu), získáváme prostřednictvím smyslových orgánů → tzv. analyzátorů každý analyzátor se skládá: z receptoru dostředivého nervu mozkového centra (vzniká vlastní počitek – jádro analyzátoru) činnost analyzátoru nazýváme → čití → tj. poznáváme vůně, chuť jídla, barvy, zvuky, teplotu, bolest atd. výsledek činnosti analyzátoru → počitek – je to odraz jednotlivé vlastnosti předmětů a jevů, která působí na receptory člověka

přes výrazné vyvinutí smyslových orgánů → nepociťujeme všechny podněty, které působí na naše receptory (např. dotyk jemných prachových zrnek na kůži, teplota přesahující určitou hranici) → jestliže má vzniknout počitek, musí mít podnět určitou intenzitu (sílu) podprahové podněty (nejnižší intenzita – nepociťujeme) dolní a horní podnětový práh (vyšší intenzita – pociťujeme) nadprahové podněty (vysoká intenzita – nepociťujeme)

smyslová citlivost je u jednotlivých osob rozdílná – malá, absolutní druhy analyzátorů: podle charakteristiky podnětu (co je podnětem) podle umístění receptoru (na povrchu těla – vnitřní nebo vnější) podle povahy počitku např. zrakové čití → podnětem jsou elektromagnetické vlny, které vysílají světelné zdroje nebo odráží různá tělesa

Vnímání součinnost analyzátorů = vnímání → výsledkem je vjem (člověk se neorientuje ve světě pouze na základě jednotlivých izolovaných počitků, ale vždy jde o souhrn navenek se projevujících vlastností) je to odraz předmětů a jevů jako celku (ucelený odraz → vjem jablka – zrak, chuť, čich) vzniká pouze přímým působením předmětů a jevů na receptory – ty rozkládají vnímaný předmět na složky → syntéza (mozek) → nový celek

celistvost vnímání výběrovost vnímání zaměřenost (odlišení od pozadí)

Příklad vnímání strom (složitý podnět) → činnost analyzátorů (probíhá smyslová analýza – jednotlivé podněty – zrakový, sluchový, čichový, chuťový, hmatový atd.) vzniknou počitky dále probíhá mozková syntéza (vytváří z jednotlivých počitků nový celek – vjem)

Druhy vnímání tvaru (vnímáme objekty ploché, úzké, široké, pravidelné, nepravidelné, malé, velké) prostoru (vpravo, vlevo, dole, nahoře) hloubky pohybu času sociální vnímání (vnímání druhých lidí a sociálních situací)

Faktory ovlivňující sociální vnímání povaha interakce mezi vnímajícím a vnímaným obecná zaměřenost vnímajícího soukromá teorie osobnosti projekce tzv. první dojem, haloefekt

Typy vnímání a pozorování analytický typ syntetický typ analyticko-syntetický typ emocionální typ

DOLEŽALOVÁ, Ladislava; VLKOVÁ, Marie. Občanský a společenský základ DOLEŽALOVÁ, Ladislava; VLKOVÁ, Marie. Občanský a společenský základ. Psychologie. Kralice na Hané: Computer Media s.r.o., 2010, ISBN 978-80-7402-060-5. BARTONÍČKOVÁ, Klára a kol. Občanský a společenskovědní základ. Přehled středoškolského učiva. Brno: Computer Press, a.s., 2011, ISBN 978-80-251-2631-8. EMMERT, František a kol. Odmaturuj ze společenských věd. Brno: DIDAKTIS, 2003, ISBN 80-86285-68-5. KOLEKT. Společenské vědy pro 1. ročník středních škol. Brno: DIDAKTIS spol. s r.o., 2009, ISBN 978-80-7358- 144-2.