Psychiatrie a porodnictví

PSYCHIATRIE zabývá se prevencí, diagnostikou a léčbou duševních poruch. První písemné zmínky o duševních chorobách v Ebersově papyru 15. století př.n.l. Římská říše – Galén – mozek centrem psychických funkcí, muzikoterapie Ranný středověk – klášterní azyl pro duševně choré. Pozdní středověk – 1650 – 1680 hony na čarodějnice. 18. století - rozvoj psychiatrie, 1790 v Praze Ústav pro duševně choré. 19. století – uznávaný medicínský obor.

PSYCHIATRIE Druhá polovina 19. století zlatý věk psychiatrické klasifikace Popsána mánie, melancholie - psychiatr Kraepelin – klasifikace psychóz (schizofrenií) Alois Alzheimer – popsal patologicko- anatomické nálezy na mozku u stařecké demence V Čechách Karel Kuffner, Jan Heveroch Hitlerova éra Druhá polovina 20. století rozvoj psychiatrie

GENETIKA Nejvíce familárně ovlivněné choroby Schizofrenie Bipolární porucha Bulimia nervosa Panická porucha Alkoholismus

SCHIZOFRENIE Z POHLEDU PORODNICTVÍ ROZŠTĚPENÍ MEZI MYŠLENÍM, EMOCEMI A CHOVÁNÍM pytel heterogenních symptomů od pacientů zvládající léčbu až po neschopnost samostatného života Konec adolescence – počátek dospělosti Role serotoninu a dopaminu Epizodické onemocnění Výskyt pozitivních, negativních a kognitivních příznaků

KLINICKÉ FORMY DLE MKN: Paranoidní schizofrenie Hebefrenní schizofrenie Katatonní schizofrenie Simplexní schizofrenie Nediferencovaná schizofrenie Reziduální schizofrenie Postschizofrenní deprese

LÉČBA ANTIPSYCHOTIKA 1. léčba akutních příznaků 2. stabilizace stavu, dosažení remise 3. udržovací léčba, zachování remise, prevence relapsu SPOLUPRÁCE S RODINOU!!!!!!!!!!!

LÉČBA V TĚHOTENSTVÍ Léky k léčbě schizofrenie jsou kontraidikované částečně, úplně nebo vůbec, některé jsou kontraindikované v I. trimestru NUTNÉ !!! plánování těhotenství před otěhotněním z hlediska farmakoterapie Podávání antipsychotik je často zcela nezbytné Fertilita žen se schizofrenií je signifikantně nižší

TĚHOTENSKÉ A PORODNÍ KOMPLIKACE Předčasný porod, nízká porodní hmotnost. U dětí dvojnásobně vyšší riziko vzniku malformací nezávislé na podávání antipsychotik. Většina antipsychotik přestupuje placentární bariéru a je vylučována do mateřského mléka, proto doporučujeme nekojit.

Samotná gravidita je spojena se zvýšeným rizikem relapsu dříve diagnostikované psychotické poruchy, přičemž nejrizikovější období nastupuje bezprostředně po porodu. V období 2–4 týdnů po porodu začínají jak nově vzniklé psychózy, tak dochází k relapsu již diagnostikované schizofrenie až 70 %

RIZIKA Vysazení dlouhodobé medikace znamená pro matku zvýšené riziko relapsu nebo zhoršení průběhu a celkového výsledného stavu onemocnění. V případě neléčení plod ohrožen nevhodným stravováním, užíváním dalších léků včetně rostlinných preparátů a potravinových doplňků, abúzem alkoholu a kouřením, případně suicidálním jednáním Absenci vytvoření mateřské vazby k dítěti a k narušení rodinných vztahů.

KAZUISTIKA 32 letá žena, primipara, žije s přítelem. Diagnóza těhotenství v 12. týdnu, těhotenství neplánované, léčena v ambulanci psychiatra, dlouhodobě v remisi, invalidní důchodkyně, BMI před otěhotněním 30,6. Přijetí těhotenství bez emocí, od 23. týdne negace těhotenství. Hospitalizace na psychiatrickém oddělení, sledována na porodnickém oddělení, těhotenství bez problému, mírná růstová restrikce plodu, žena odmítá hovořit o těhotenství, bříško ji nevadí. V 39. týdnu proveden císařský řez z indikace psychiatra, vybaven mužský plod 2980g 9-10-10.

SCHIZOFRENIE Z POHLEDU STUDIÍ předčasný porod, nízká porodní hmotnost novorozence abnormity placenty a předporodního krvácení zvýšený výskyt vrozených malformací, zejména kardiovaskulárního systému, a vyšší incidence postnatálního úmrtí ženy se schizofrenií nemají vyšší riziko specifických porodních komplikací, ale vyžadují více zásahů při porodu, včetně jeho indukce a asistovaného porodu nebo porodu sekcí

DEPRESE Až 70 % těhotných žen udává příznaky deprese a přibližně 10–16 % gravidních splňuje diagnostická kritéria pro depresi. Mnoho z depresivních příznaků se překrývá s příznaky těhotenství a mohou být snadno přehlédnuty. Vysazení antidepresiv vede většinou k relapsu (v 68 % případů). Poporodní deprese je definována jako epizoda deprese, která se vyskytne v průběhu prvních 4–6 týdnů po porodu; někdy bývá obtížně odlišitelná od normální poporodní adaptace

DEPRESE Komplikace u výskytu v pozdním druhém nebo na počátku třetího trimestru gravidity. Novorozenci žen s neléčenou depresí plačtiví a hůře utišitelní. Poporodní deprese se objevuje u 12–16 % matek, u žen s již dříve diagnostikovanou depresí to je až ve 25 % případů. Je doprovázena větším stresem, nižší sociální podporou, nedostatečným váhovým přírůstkem, kouřením a užíváním alkoholu a drog. V pozdějším životě jsou děti depresivních matek ohroženy častějšími suicidii, problémy s chováním, emoční nestabilitou a častěji vyhledávají psychiatrickou péči.

BIPOLÁRNÍ PORUCHA Depresivní fáze bipolární poruchy je spojena se stejnými riziky jako unipolární deprese. Manická fáze může vést k zanedbávání péče o sebe sama, nedostatečné prenatální péči, vysazení léčby v těhotenství zvyšuje šance na relaps více než dvojnásobně oproti pokračující udržovací léčbě. Bipolární afektivní „puerperální psychóza“, vyskytující se až u jedné třetiny žen s bipolární poruchou. Nastupuje v prvních dnech po porodu

ÚZKOSTNÉ PORUCHY Samotná gravidita se může stát významným zdrojem úzkosti V průběhu těhotenství a bezprostředně po porodu dochází jak k relapsu již dříve diagnostikovaných poruch (panická porucha, obsedantně-kompulzívní porucha) Většina žen trpí poruchami spánku, které dále pokračují i v puerperiu. Poslední fáze gravidity mohou být doprovázeny spánkovou apnoe, která může ohrozit život plodu. Vysoká míra úzkosti matky je spojována se zvýšeným rizikem klešťového porodu, protrahovaným porodem, tísní plodu, předčasným porodem a spontánním abortem.

PSYCHOFARMAKA V TĚHOTENSTVÍ Problém podávání psychofarmak v graviditě se netýká jen psychiatrických pacientek, (např. benzodiazepiny) užívá více než třetina žen, které nejsou psychiatricky léčeny, narůstá konzumace antidepresiv v graviditě. Všechna psychofarmaka přecházejí přes placentu a jsou detekovatelná v plodové tekutině. K následkům pro plod a kojence patří úmrtí plodu, kongenitální malformace, neonatální toxicita, intoxikace a abstinenční symptomy novorozenců a dlouhodobé neurobehaviorální následky, opožděný vývoj CNS, kognitivní poruchy, poruchy vývoje, dechový útlum kojenců.

NOVOROZENECKÉ KOMPLIKACE Metabolické komplikace novorozenců (hyperglykémie, diabetes) jsou nově popisovány zejména při expozici atypickými antipsychotiky (klozapin, olanzapin)

POUŽITÉ ZDROJE RABOCH,J., PAVLOVSKÝ,P. Psychiatrie 2013 Karolinum GENTILE, S. Antipsychotic therapy during early and late pregnancy. A systematic review. Schizophr Bull, 2010, 36, p. 518–544. LIN, HC., CHEN, IJ., CHEN, YH., et al. Maternal schizophrenia and pregnancy outcome: does the use of antipsychotics make a difference? Schizophr Res, 2010, 116, p. 55–60 TOH, S., MITCHELL, A.A., LOUIK C., et al. Antidepressant use during pregnancy and the risk of preterm delivery and fetal growth restriction. J Clin Psychopharmacol, 2009, 29, p. 555–560 MOTLOVÁ,L,KOUKALÍK,F. Schizofrenie. Galen 2004

DĚKUJI ZA POZORNOST