STŘEDNÍ ŠKOLA STAVEBNÍ A TECHNICKÁ Ústí nad Labem, Čelakovského 5, příspěvková organizace Páteřní škola Ústeckého kraje Barva VY_32_INOVACE_45_900 Projekt MŠMT EU peníze středním školám Název projektu školy ICT do života školy Registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0771 Šablona III/2 Sada 45 Anotace Stručné seznámení s významem barvy v architektuře Klíčová slova Barva, odstín, teplé barvy, studené barvy, barevné spektrum, kontrastní, doplňkové Předmět Architektura Autor, spoluautor Ing. arch. Ota Zápotocký Jazyk Čeština Druh učebního materiálu Prezentace Potřebné pomůcky PC, dataprojektor Druh interaktivity Výklad pomocí prezentace, následná diskuze Stupeň a typ vzdělávání Střední škola Cílová skupina 3. ročník, žáci 16 – 18 let Speciální vzdělávací potřeby ne Zdroje Seznam viz poslední strana

Účinek barvy v architektuře Z hlediska fyzikálního je barva funkcí vlnové délky elektromagnetického záření, které vnímáme jako viditelné. Přirozené sluneční světlo obsahuje všechny barvy od červené, přes oranžovou, žlutou, zelenou, tyrkysovou, modrou až k fialové. Jejich společným vnímáním se nám světlo jeví jako bílé. Podle toho, kterou vlnovou složku povrch odráží nebo naopak pohlcuje a v jaké míře, se barva vychyluje od bílé - hovoříme o barvě povrchu, i když se vlastně jedná jen o směs různých vlnových délek záření, které je schopno se od povrchu odrazit, či o záření, které povrch sám vyzařuje, pokud sám aktivně září - svítí.

Pro úplnost dodejme, že sluneční světlo neobsahuje tři barvy: hnědou (jedná se vlastně o tmavou žlutou s malou intenzitou záření), šedou (je to opět vlastně bílá s malou intenzitou záření) a purpurovou či nachovou, která vzniká spojením dvou vzdálených okrajů spektra - červené a fialové. Další barva, která ve slunečním spektru není, je barva černá. Je to jen velmi tmavá bílá či jiná barva, prakticky o ní mluvíme, pokud naše oko nepřijímá téměř žádné viditelné záření. Podle psychického působení řadíme barvy do kruhového schématu, ze kterého lze odvodit některé jejich vlastnosti. Barvy, ležící v kruhovém řazení proti sobě, jsou barvy kontrastní, doplňkové (komplementární). Vzájemně se doplňují na barvu bílou.

Sousední barvy jsou naopak málo odlišné, jejich slučováním, míšením vznikají barevné přechody. Z hlediska působení na naše emoce rozeznáváme barvy teplé - aktivní a barvy studené - pasivní. Nejteplejší barvou je barva žlutá a dále její sousední barvy (barvy ohně) - oranžová, červená, žlutozelená. Protipólem žluté je modrá a dále barvy vody - modrozelená, zelená, tyrkysová a fialová. Barvy studené, pasivní, nás spíše uklidňují, barvy teplé, aktivní nás spíše vzrušují, podněcují k aktivitě. U barev rozeznáváme jejich kvalitu podle tří následujících kategorií: - jas (světlost či tmavost) - sytost (málo či hodně sytá, výrazná) - odstín (červená, žlutá, atd.)

Uspořádání barev podle uspořádání:

Jejich vzájemnou kombinací vzniká nepřeberné množství různých barevných účinků. Barevné řešení vyžaduje určitý cit a zkušenost. Obecně platí, že barevného souladu při použití méně barev docílíme snáze (např. dvě či tři barvy na fasádě nebo v interiéru), při použití více barev, musíme do řešení vložit více citu, zkušenosti a umění (např. sladit pět barev na fasádě nebo více je již velmi obtížné). Světlostí barev můžeme např. ovlivňovat i velikostní vnímání architektury. Světlé barvy v interiéru opticky zvětšují prostor, tmavé zmenšují. Tmavé a syté odstíny se nám jeví jako těžké, umisťujeme je raději níže, světlé jsou lehké a vzdušné, umístíme je spíš výše, na strop apod.

Z pasivních barev uděláme spíš větší plochy, aktivní nebo dokonce agresivní barvy použijeme střídmě, jen na detaily nebo menší plochy, můžeme je vyhradit i třeba jen pro bytové doplňky, květiny, přírodu atd. Kromě psychického působení má barva i úlohu orientační. Aktivní barvy vnímáme více, mohou sloužit jako signální (červená, oranžová), syté barvy nás více přitahují, můžeme jimi zdůraznit dominanty, cílové směry, …

Otázky pro opakování a k zamyšlení: jak se projevuje barva na působení oděvu, dopravního prostředku, pracovní plochy, povrchu stěn různých místností, …? v jakých situacích se obvykle a proč užívá určitých barev? kolik barev rozlišuje počítač, digitální fotoaparát, lidské oko? jsou barvy, které se k sobě hodí nebo naopak nehodí? Jmenujte dvojice a trojice!

Použité zdroje pérové kresby: STŘEDNÍ ŠKOLA STAVEBNÍ A TECHNICKÁ Ústí nad Labem, Čelakovského 5, příspěvková organizace Páteřní škola Ústeckého kraje Použité zdroje pérové kresby: Pechar Josef a kol., Učebnice architektury pro 3. ročník SPŠ stavebních, 1. vydání Praha: SNTL - Nakladatelství technické literatury 1981, ISBN 000. Vlastní materiály školy