Digitální učební materiál Název projektu: Inovace vzdělávání na SPŠ a VOŠ Písek Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0010 Škola: Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola, Písek, Karla Čapka 402 Předmět: OBN Ročník: 2 Téma: Migrace V. – významné události v historii holocaustu (šoa) Tematický okruh: Člověk v lidském společenství Jméno autora: Mgr. Ludmila Klavíková Datum tvorby: březen 2013 Kód materiálu: OPVK_1.5_DUM_III/2_OBN_KA015 Soubor: 09VYSTUPY/VY_32_INOVACE_OBN_KA015 Anotace: Významné události v historii holocaustu.a jejich důsledky.

Významné události v historii šoa Norimberské zákony, „křišťálová noc“, koncentrační tábor Osvětim – Březinka, koncentrační tábor Terezín, konference ve Wannsee, povstání ve varšavském ghettu, pochody smrti

Leden 1933 – jmenování Adolfa Hitlera kancléřem Německa do čela německého státu– tzv. Výmarské republiky, byl jmenován nový kancléř, představitel nejsilnější politické strany NSDAP pod jeho vedením se proměnilo Německo v totalitní diktaturu s nacistickou ideologií – Německá (Velkoněmecká říše) říše Hitler soustředil veškerou moc do svých rukou a stal se vůdcem následovaly první útoky na židovské obyvatelstvo (např. zákaz zastávat některé úřady, zákaz vykonávat některá povolání)

Září 1935 – vyhlášení norimberských zákonů v nacistickém Německu byly vyhlášeny tzv. norimberské zákony, rasisticky orientované zákony na „ochranu německé cti a krve“ na základě rasové teorie vymezovaly pojem Žid lidé, kteří spadali pod toto označení, se stali občany druhé kategorie – ztratili právo volební, byl jim znemožněn sňatek s „árijci“ aj.

Listopad 1938 – „křišťálová noc“ pod záminkou odplaty za zavraždění nacistického diplomata v Paříži židovským mladíkem proběhl v Německu, včetně již tehdy připojeného Rakouska a Sudet, státem organizovaný pogrom zaměřený proti synagogám a židovským obchodům, zvaný „křišťálová noc“ název zaveden údajně podle tříštění skla z rozbitých výloh a oken židovských obchodů, domů a synagog Židé byli šikanováni, zabíjeni (asi 100-500 lidí), deportováni do koncentračních táborů (asi 30 000 lidí)

Podzim 1939 Německo porazilo velmi rychle Polsko a získalo území, kde žilo přes 2 miliony Židů Němci vydali na obsazeném území výnosy proti židovskému obyvatelstvu – zavedli pracovní povinnost, povinné označení aj. začali vytvářet ghetta (Varšava, Lodž, Krakov), do kterých byla deportována většina polské židovské populace

Březen 1941 – vybudování koncentračního tábora Osvětim - Březinka říšský vůdce SS Heinrich Himmler rozhodl o vybudování koncentračního tábora Osvětim – Březinka (Auschwitz II . – Birkenau) bylo to největší vyvražďovací středisko, kde došlo v září 1941 k prvnímu zplynování v Osvětimi bylo postupně zavražděno asi 1 milion Židů, 75 000 Poláků, přes 20 000 Romů a další

Léto 1941 – útok Německa na Sovětský svaz na dobytém území Sovětského svazu působily speciální jednotky Einsatzgruppen – tzv.jednotky nasazení, jejichž cílem bylo vyhledávat, shromažďovat a také likvidovat židovské obyvatelstvo, partyzány a další skupiny většina židovských obětí byla zastřelena z těsné blízkosti a pohřbena v hromadných hrobech badatelé dnes odhadují, že bylo zavražděno na území Sovětského svazu okolo 1,25 milionů Židů a stovky tisíc dalších obětí

Listopad 1941 – zprovoznění ghetta Terezín v listopadu 1941 dorazil do Terezína první transport židovských vězňů postupně plnil Terezín účel decimační – nevhodné podmínky vedly k ohromné úmrtnosti, tranzitní – Židé byli dál z Terezína deportováni na východ, propagandistický – měl být světu ukazován jako „vzorové“ místo nacistického zacházení se Židy postupně byla zahájena činnost čistě vyhlazovacích táborů v Chelmnu, Belzecu, Sobiboru a Treblince

Leden 1942 – konference ve Wannsee pod vedením zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha se sešli představitelé různých částí nacistické správy ve Wannsee cílem schůzky bylo rozpracovat technické a organizační detaily k zajištění „konečného řešení“ týkající se deportací Židů ze střední a západní Evropy

Varšavské ghetto na jaře 1942 začaly masové deportace Židů z různých částí Evropy do Osvětimi z varšavského ghetta od července do září 1942 probíhaly hromadné deportace asi 5000 lidí denně do vyhlazovacího tábora Treblinka v ghettu zůstalo z původních 450 tisíc jen 60 tisíc lidí po obnovení deportací v lednu 1943 vyzvala Židovská odbojová organizace k odporu, nacisté ale ghetto srovnali se zemí, obyvatelé byli postříleni a deportováni do tábora v Treblince nebo Lublinu.

Pochody smrti na konci války se rozhodli nacisté zahladit stopy po koncentračních táborech, byla likvidována zařízení, krematoria, písemnosti vězni byli hnáni na tzv. pochody smrti většina z nich zemřela vyčerpáním, hladem, mrazen nebo byli cestou zavražděni předpokládá se, že z Osvětimi jich bylo takto odvedeno kolem 60 tisíc

Leden 1945 – osvobození Osvětimi sovětští vojáci osvobodili Osvětim 27. ledna 1945, dnes je 27. leden Mezinárodním dnem obětí holocaustu na místě bylo nalezeno jen několik tisíc vězňů neschopných chůze, proto nebyli zařazeni do transportů smrti, zničené plynové komory, ve skladech tuny lidských vlasů, obuvi, statisíce mužských a ženských šatů, brýlí, kufrů, plechovek od Cyklonu B (od roku 1941 začal být používán jako nástroj genocidy v plynových komorách)

Koncentrační tábor Osvětim

Koncentrační tábor Osvětim a Březinka

Koncentrační tábor Osvětim – vlasy a brýle obětí

Literatura, citace STRACHOTA, Karel. Příběhy bezpráví - holocaust: filmy o československých dějinách III.: metodická příručka : [Jeden svět na školách. Editor Kateřina Suchá. Praha: Člověk v tísni, 2010, 89 s. ISBN 978-80-87456-03-3 Foto – soukromý archiv