DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0232 Název projektu EU peníze středním školám Masarykova OA Jičín Název školy MASARYKOVA OBCHODNÍ AKADEMIE, 17. listopadu 220, Jičín Předmět Hospodářský zeměpis Tematický okruh Světová ekonomika- sekundární a terciární sektor Téma Hutnictví, strojírenství a elektrotechnika Označení DUMU VY_32_INOVACE_821 Jméno autora Ing. Kateřina Vasilová Datum vytvoření 7. 3. 2013 Anotace Charakteristika, tendence a regionální přehled světové výroby v hutnictví, strojírenství a elektrotechnickém průmyslu, lze využít jako osnovu pro výklad učitele a základní strukturu zápisu žáků do sešitu. Následuje pracovní list pro procvičení.

Hutnictví – metalurgie zahrnuje výrobu železa, oceli, neželezných kovů a jejich slitin sekundární zpracovává kovový odpad - šrot primární zpracovává rudy kovů nebo jejich koncentráty Význam vytváří surovinovou (materiálovou) základnu pro strojírenství a stavebnictví

Obecná charakteristika Od začátku 20. st. – nejdůležitější odvětví – význam rostl, od 90. let 20 st. – význam klesá – dnes rozvoj jiných materiálů, snižování materiálové náročnosti V současností nárůst výroby v Číně, Indii, Brazílii a Mexiku Rostou nároky na zpracování kovů, především čistotu nebo správné složení slitin Vyspělé státy se soustřeďují na specializovanou výrobu slitin, základní hutnictví je soustředěno do rozvojových zemí nebo do míst těžby Ve vyspělých zemích je hutnictví významně soustředěno v přístavech – klesají nároky na přepravu dovážené suroviny (Janov – Itálie, Brémy – Německo)

Hutnictví železa a oceli zajišťuje 95 % úhrnné světové spotřeby kovů 99 % světové výroby = 40 států surové železo – vysoké pece Největší výrobci surového železa – Čína (58 %), Japonsko, Rusko, USA, J. Korea, Indie surová ocel – ocelářské pece Největší výrobci surové oceli – Čína (46 %), Japonsko (7 %), USA, Rusko a Ukrajina Nejvýznamnější světové společnosti: ArcelorMittal – Lucembursko – závody v 60 zemích Hebei Group, Wuhan Group, Baosteel Group – Čína POSCO – Jižní Korea

Barevná metalurgie 5 % úhrnné spotřeby kovů Největší podíl – hutnictví hliníku, mědi, zinku a olova – představuje 95 % barevné metalurgie Hutnictví hliníku - dominantní postavení – využití v automobilové dopravě, letectví, kosmonautice, výrobě slitin - výroba náročná na energie – elektrolýzou z bauxitu - na výrobu se specializují státy s levnými zdroji energie - voda Zásoby kovů rozvojové země z vyspělých zemí – Kanada, Austrálie, JAR Spotřeba kovů USA (vlastní i dováženou surovinu) Japonsko (dovážená surovina)

Strojírenství vyrábí výrobní prostředky pro další odvětví hospodářství zejména strojní zařízení ostatních výrob, dopravní prostředky a spotřební elektroniku, je základem i zbrojní výroby rozsah a úroveň tohoto odvětví = ukazatel vyspělosti státu velká rozmanitost výrobků, náročnost na PS lokalizace je ovlivněna dostupností PS a hlavně blízkostí spotřebního trhu (zákazníků) Základní dělení: Těžké – zařízení do dolů, hutí, továren, elektráren Všeobecné – dopravní, zemědělské a stavební stroje Střední – obráběcí stroje, dopravní prostředky (30 %) Lehké – spotřební elektronika (26 %) a elektrotechnika (20 %) Přesné – optika, měřící technika, zdravotnické přístroje

Rozmístění strojírenské výroby Především ve vyspělých zemích 90 % světové výroby = 15 zemí světa 3 oblasti – USA, západní Evropa, východní Asie Vývoz strojírenských výrobků Významně se podílí na celkovém vývozu - u některých států i nad 50 % podle oblastí: - záp. Evropa – 30 – 50 % - USA – 53 % - Japonsko – 78 % exportu

Dopravní strojírenství – dominantní výroba osob. a náklad. automobilů, autobusů, motocyklů, letadel, lodí + výroba železničního parku – lokomotiv, vagónů, vozů metra, tramvají, lanovek Výroba koncentrována v tradičních centrech strojírenství Automobily - nadále roste, mění se nároky – spotřeba, velikost - Čína (23 %), Japonsko (12 %), USA (10 %), Německo (7 %) Jižní Korea (5 %) Vlaky - částečný ústup výroby - Japonsko, Francie, Německo Letadla - náročné na kvalifikovanou PS, prostor, moderní techniku - USA, Francie, Německo (civilní i vojenské)

Elektrotechnický a elektronický průmysl jedno z nejrychleji se rozvíjejících odvětví řadí se do strojírenství – víc než 40 % výroby největší rozvoj v 90. letech 20. století – komunikační technika, autoelektronika, zábavní elektronika, PC, telekominukační a digitální technika menší nároky na vysoce kvalifikovanou PS a na materiál – vyžaduje levnou PS – přesun výroby do rozvojových zemí x ekonomicky rozvinuté země = vývoj a výzkum (hlavně USA, Japonsko, Jižní Korea)

Výroba elektroniky a elektrotechniky Absolutní prvenství ve výrobě – USA ( v ostatních zemích výroba na základě licencí) Spotřební elektronika – Japonsko, J. Korea Největší rychlost rozvoje – Čína - na růstu se podílí 75% - země představuje dostatek levné PS – licence ostatních zemí Největší světoví prodejci celkem: Samsung – J. Korea, Sony – Japonsko, Apple – USA Největší produkce PC: Hewlett-Packard (USA), Lenovo (Čína),Dell (USA), Acer a Asus (Tchajwan), Toshiba (Japonsko)

Použitá literatura Bičík I.:Hospodářský zeměpis- Globální geografické aspekty světového hospodářství, 1. vyd. NČGS, Praha 2005, ISBN 80-8634-52-6, s. 49 - 50 Kašparovský K.: Zeměpis I. v kostce, 1. vyd. Fragment, Praha 2008, ISBN 978-80-253-0586-7, s. 129 -131 Dnešní svět – časopis pro moderní výuku, č. 2, ročník 2012/2013,TERRA Praha 2012, ISSN 1801- 4119, s. 6, 8, 10