Úvod do imunologie Martin Liška.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Základní imunitní mechanismy
Advertisements

Imunitní systém a jeho význam pro homeostázu organismu,
Imunita (c) Mgr. Martin Šmíd.
Mechanismy nespecifické imunity
Somatologie Mgr. Naděžda Procházková
Mechanismy specifické imunity
Imunita Cholera, 19. století.
ÚVODNÍ PŘEDNÁŠKA Imunologie 1.
Protiinfekční imunita 2
Fagocytóza = základní nástroj nespecifické imunity (společně s komplementem) fagocytující buňky proces fagocytózy.
Komplementový systém a nespecifická imunita
Alergie a přecitlivělost Kurs Imunologie. Definice Alergie – zvýšená imunitní odpověď (často zánětlivá) na antigeny z vnějšího prostředí (alergeny) která.
NÁZEV ŠKOLY: ZŠ J. E. Purkyně Libochovice AUTOR: RNDr. Adéla Lipšová NÁZEV: VY_52_INOVACE_08_FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ RYCHLOST CHEMICKÉ REAKCE TÉMA: FAKTORY.
Obsah: Obecná toxikologie Toxikinetika a biotransformace toxických látek Testové otázky.
Zánět, SIRS, sepse + transplantační imunita Kurs Imunologie II.
Celistvost lidského organismu. Šablona : V/2 Sada: 2/36 Ověření ve výuce: Třída: 5 Datum: Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Pořadové.
Odraz imunity na zdraví selat a prasat
Imunologie a alergologie
Základy imunologie.
Základní škola a mateřská škola J.A.Komenského
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Číslo materiálu
Toll-like receptory Toll-like receptory (TLR) a jejich role ve neadaptivní (vrozené) imunitě Vytášek 2010.
Imunitní systém a jeho význam pro homeostázu organismu,
Stavba buňky.
NÁZEV ŠKOLY: ZŠ Dolní Benešov, příspěvková organizace
IMUNITA VY_32_INOVACE_ září 2013
Číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/ Název sady materiálů Občanská výchova
ZÁKLADNÍ ŠKOLA SADSKÁ Název školy: Autor: Mgr. Jiří Hajn Název DUM:
NÁZEV ŠKOLY: ČÍSLO PROJEKTU: NÁZEV MATERIÁLU: TÉMA SADY: ROČNÍK:
FAGOCYTÓZA II Mgr. Olga Tichá, LF MU.
Základní škola a mateřská škola J.A.Komenského
Krev - opakování.
Základní škola Ústí nad Labem, Anežky České 702/17, příspěvková organizace   Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/ Název projektu: „Učíme lépe a moderněji“
Tělní tekutiny krev.
FAGOCYTÓZA.
Tento materiál byl vytvořen rámci projektu EU peníze školám
Inovace studia molekulární a buněčné biologie
Buňka základní stavební a funkční jednotka organismů funkce buňky:
Název školy: Základní škola Karla Klíče Hostinné
SOUSTAVA KREVNÍHO OBĚHU U/33
Autor: Bc. Renáta Bojarská Datum: Název: VY_32_INOVACE_08_PŘÍRODOPIS
Ústav klinické imunologie a alergologie
IMUNOTOXIKOLOGIE Primární imunitní reakce, zánět
IMUNOTOXIKOLOGIE Antigenně-specifické imunitní reakce
Základní škola, Hradec Králové
Signalizace integriny
Náplň seminářů III. ročník všeobecné lékařství
Kultivace hematopoetických buňek
Imunitní systém J. Ochotná
Lékařská orální mikrobiologie I (ZLLM0421p)
Antiinfekční imunita Jitka Ochotná.
Laboratorní diagnostika
Vyšetření parametrů buněčné imunity
8. Přirození zabíječi, jejich charakteristika a funkce. Interferony.
Výstupy školního vzdělávacího programu Škola neomezených možností
CYTOPLAZMATICKÁ MEMBRÁNA.
Zánět
TRANSPORT PŘES MEMBRÁNY, MEMBRÁNOVÝ POTENCIÁL, OSMÓZA
Složení krevní plazmy (mastné kyseliny, bilirubin, hormony, léčiva) udržování intravaskulárního tlaku integrita cév acidobazická rovnováha ALBUMIN.
Metody Fagocytózy   - vyšetření zahrnuje:  krevní diferenciál - % zastoupení LEU  izolace LEU  stanovení funkce LEU   4 skupiny testů na fagocytózu:
Imunologi e seminář 1 Imunologie seminář 1 J. Ochotná

Imunologie seminář 1 Imunologie seminář 1 J. Ochotná
Transport nanočástic rostlinou
12. HLA systém, genetický základ Způsoby prezentace antigenu.
Komplement humorální složka nespecifické imunity (asi 30 sérových a membránových proteinů) pomáhá odstranit mikroorganismy a vlastní pozměněné buňky.
Název projektu: ZŠ Háj ve Slezsku – Modernizujeme školu
KREV Funkce krve: transportní - přenos dýchacích plynů, živin odpadových látek homeostatická - udržení stálosti vnitřního prostředí (teploty, pH, koncentrace.
BÍLÉ KRVINKY - LEUKOCYTY
12. HLA systém, genetický základ Způsoby prezentace antigenu.
Transkript prezentace:

Úvod do imunologie Martin Liška

Imunitní systém a jeho význam pro homeostázu organismu Imunitní systém = souhrn nespecifických a specifických mechanismů, jež chrání organismus před poškozením infekčními činiteli z vnějšího prostředí a zajišťuje dohled nad vlastními strukturami ve smyslu eliminace poškozených a přestárlých buněk Cílem je udržení homeostázy a integrity organismu

Mechanismy imunitního systému a jejich spolupráce 1/ Nespecifická imunita vrozená, nevytváří se v reakci na expozici infekčním činitelům odpověď uniformní, rychlá, nevytváří se imunologická paměť bariéry (sliznice, kůže) fagocytární buňky (mikrofágy, makrofágy) proteiny akutní fáze (CRP) komplementový systém

Mechanismy imunitního systému a jejich spolupráce 2/ Specifická imunita adaptivní systém, vyvíjí se v odpovědi na expozici infekčním činitelům imunitní odpověď není vrozená, imunologická paměť lymfocyty B a T, imunoglobuliny

Složky imunitního systému 1/ Buňky a/ nespecifická imunita neutrofily, eosinofily, bazofily makrofágy přirození zabíječi (NK-bb.) b/ specifická imunita - lymfocyty

Složky imunitního systému 2/ Orgány játra, kůže ad. primární lymfoidní orgány - kostní dřeň, thymus - sekundární lymfoidní orgány - slezina, lymfatické uzliny, slizniční lymfatický systém (MALT)

Složky imunitního systému 3/ Látky Komplementový systém Cytokiny – molekuly zprostředkující komunikaci v rámci imunitního systému (např.IFN, IL, růstové faktory) Proteiny akutní fáze (CRP, MBL) Hormony (imunostimulační/imunosupresivní účinek) Imunoglobuliny

Slizniční a kožní imunitní systém 1/ Sliznice intaktní povrch, clearance povrchů (řasinky, sliny, slzy, moč) lysozym IgA lymfatický systém v submukóze (MALT) makrofágy (dendritické bb.)

Slizniční a kožní imunitní systém 2/ Kůže intaktní povrch lipidová bariéra (ekzém) imunitní buňky v kůži (např.Langerhansovy bb.)

Nespecifické imunitní mechanismy 1/ Bariérové viz předchozí (kůže, sliznice) sekrety (mastné kys., HCl, lysozym) 2/ Různé fyziologické mechanismy tělesná teplota hormony

Nespecifické imunitní mechanismy 3/ Fagocytóza proces, při němž jsou určité látky nebo buňky pohlceny a zneškodněny specializovanými buňkami neutrofily, makrofágy (monocyty, tkáňové makrofágy)

Neutrofily Nejpočetnější populace leukocytů (cca 70%) Granulocyty Při barvení H&E se barví šedorůžově Laločnaté jádro s 2-5 laloky, granula v cytoplazmě Podílí se na obraně proti extracelulárním mikrobům

Neutrofily Poločas v cirkulaci cca 12 hod. Při aktivaci marginace (pohybují se blíže cévní stěně) → rolling (selektiny) → adheze na endotel (integriny) → diapedéza (integriny) → chemotaxe (pohyb do místa zánětu po koncentračním spádu látek jako IL-8, IFN-g, C5a) → vazba na cizorodou částici

Neutrofily - fagocytóza Interakce s některými molekulami na povrchu mikrobů (PAMPs, lektinové interakce, vazba TLR na některé povrchové struktury mikroorganismů) Opsonizace (= usnadnění vazby fagocytů na mikroba) – pomoc Ig, složek komplementu, CRP, MBL

Neutrofily - fagocytóza Obklopení mikroorganismu → vytvoření měchýřku (fagozom) → splynutí s lysozomem → fagolysozom Tvorba fagozomu je závislá na činnosti kontraktilních proteinů

Neutrofily – intracelulární destrukce mikroorganismů 1/ Systémy nezávislé na kyslíku látky obsažené v granulích myeloperoxidáza, lysozym, alkalická fosfatáza, laktoferin → hydrolýza buněčné stěny mikroorganismů defenziny → tvorba kanálů v membráně mikrobů

Neutrofily – intracelulární destrukce mikroorganismů 2/ Systémy závislé na kyslíku Oxidační vzplanutí Systém NADPH oxidázy → tvorba reaktivních kyslíkových radikálů (peroxid vodíku, superoxidový anion, singletový kyslík, hydroxylové radikály Při poruše tohoto systému u CGD

Neutrofily – intracelulární destrukce mikroorganismů 2/ Systémy závislé na kyslíku Myeloperoxidáza v přítomnosti toxických metabolitů kyslíku katalyzuje peroxidaci povrchových molekul mikroorganismů

Makrofágy Intracelulární destrukce mikroorganismů hlavně pomocí NO syntázy (systém stimulován IFN-g a TNF) Produkce řady látek: lysozym, některé složky komplementu, metabolity kyslíku (H2O2, NO), regulátory funkce buněk (IL-1, IFN-a), metabolity kys.arachidonové, endogenní pyrogeny

Přirození zabíječi (NK cells) Podskupina granulárních lymfocytů odlišných od T- i B-lymfocytů Působí cytotoxicky na nádorové buňky a virem infikované buňky těla Hrají roli v obraně proti některým bakteriálním, mykotickým a parazitárním onemocněním Účastní se v reakcích na protilátkách závislé buňkami zprostředkované cytotoxicity (ADCC) Nejsou MHC restringované (= NK-bb.nemusí rozpoznávat MHC molekuly na cílové buňce)

Přirození zabíječi Po kontaktu s cílovou buňkou ji NK-bb. zabíjejí pomocí perforinů (tvorba kanálů, abnormální tok iontů, depolarizace, průsak metabolitů, destrukce buňky) NK-bb.jsou proti účinku perforinů chráněny díky proteinu v jejich buněčné membráně (protektin)

Interferony Proteiny, které indukují protivirovou aktivitu buněk Rozeznáváme 2 typy: a/ typ I: IFN-a (makrofágy a další buňky) IFN-b (fibroblasty) b/ typ II: IFN-g (T-lymfocyty)

Funkce interferonů Indukují v buňkách produkci enzymů s protivirovým účinkem (proteinkinázy, oligonukleotidpolymerázy - interference s translací virové mRNA) Zvyšují aktivitu T-lymfocytů Aktivace makrofágů Zvyšují cytotoxickou aktivitu NK-bb.

Specifické imunitní mechanismy 1/ Humorální tvorba protilátek (Ig) – lymfocyty B (resp.plazmatické bb.) u většiny antigenů nutná spolupráce s pomocnými T-lymfocyty 2/ Buněčné vznik antigen-specifických T-lymfocytů (pomocných, cytotoxických) předpokladem je prezentace antigenu

Specifické imunitní mechanismy Protilátky → neutralizace a opsonizace (fungují jako specifický „adaptér“) mikrobů, aktivace komplementu T-lymfocyty → působí cytotoxicky na mikroorganismy, napomáhají tvorbě protilátek, aktivují makrofágy, cytokiny řídí další buňky

Nespecifické/specifické imunitní mechanismy Nespecifický imunitní systém: rychlá reakce x méně účinná, méně cílená Specifický imunitní systém: reakce s pomalejším nástupem x účinnější, lépe zacílená, schopnost imunitní paměti Oba systémy spolupracují (vznik IK aktivuje komplement, cytokiny přitahují do místa reakce další buňky, prezentace antigenu)