Moderní básnické směry v Čechách ČESKÁ MODERNA

JOSEF SVATOPLUK MACHAR básník, prozaik a publicista, fejetonista aktivní politik v období první republiky přední představitel básnického realismu autor programového manifestu České moderny svobodný zednář 1915 navržen na NC za literaturu

Vrátil jsem se do Čech [...] s pravicí nataženou ke smíru a podanou k stisknutí každé ruky, která ji uchopí. [...] Snil jsem velký sen o novém, kulturním českém člověku. Procitl jsem, stáhl ruku zpět a vyhledal svůj starý bič. Machar, Josef Svatopluk: Pět let v kasárnách. Aventinum: Praha 1927, s. 61–62.

1864 Kolín – 1942 Praha Narodil se do rodiny kolínského mlynářského stárka. Po gymnáziu začal studovat práva, ze studií odešel Jako dobrovolník vstoupil do armády, aby se stal důstojníkem. Záhy však armádu opustil Jeho záměr pracovat v redakci Národních listů se také neuskutečnil. V roce 1889 proto odjel do Vídně, kde nastoupil na místo bankovního úředníka.

Životopis Přispíval do Herbenova Času a Masarykovy Naší doby. Přátelil se Aloisem Jiráskem a T.G. Masarykem. Výrazně se podílel na bojích mladé literární generace devadesátých let 19. století. Josef Machar se stal zakladatelem a mluvčím České moderny V roce 1916 byl Josef Machar krátce vězněn pro čtyři básně ze sbírky Krůpěje. Po návratu do Prahy působil do roku 1924 jako generální inspektor armády. Zklamán politickými poměry v nové republice vzdal se této funkce a rozešel se i s T. G. Masarykem – stál proto politice Hradu Své kritiky uveřejňoval v extrémních pravicových periodikách. 1998 popel převezen do Bradýsa nad Labem – Gymnázium Josefa Svatopluka Machara

Dílo - charakteristika Kritika českého maloměšťáctví a přízemnosti veřejného života Kritizuje lhostejnost, pokrytectví a prázdné vlastenectví Odsuzoval klerikalismus Průkopník básnického realismu Jako satirik navázal na Havlíčka a Nerudu Zdůraznil antiku, křesťanství pokládal za zdroj morálního úpadku Proti mladočeské straně

V letech 1913-1915 byl Machar českým kandidátem na udělení Nobelovy ceny za literaturu. Machar měl přes svoji bojovnou povahu v armádě potíže s prosazením vlastní autority a jako generální inspektor byl terčem řady vtipů a narážek, jež přispěly k jeho předčasnému odchodu ze služby. Pro jeho malou postavu a křivé nohy jej někteří novináři nazývali „český Chaplin“. Adolf Hoffmeister, 1927

Dílo - charakteristika Realistický, strohý, analytický a provokující pohled na skutečnost Demystifikuje vztahy mezi lidmi – zejména v manželství a v láce – vznešené navenek, ale ve skutečnosti sobecké a bez porozumění Výtvarně je jeho tvorba spjata s osobností Františka Kupky, který k jeho dílům vytvářel obálky

Poezie - lyrická Confiteor (1887) Čtyři knihy sonetů (1903) Tristium Vindobona I-XX (1893) Tristium Praga

Poezie - epická Zde by měly kvést růže (1891-94) Magdaléna – veršovaný román Golgotha (1901) Svědomím věků (1906-1926) – b. cyklus. 9 dílů V záři helénského slunce Jed z Judey

Próza Konfese literáta (1901) Kriminál (1918) Nemocnice Pod sluncem italským