Revoluční rok 1848/49 v českých zemích

Rakousko- 2 základní problémy: Absolutismus (kancléř Metternich- tvůrce rakouské zahraniční politiky) Mnohonárodnost (11 národů) Březen 1848- zprávy o revolučních událostech v Itálii a Francii dorazily do Vídně ozbrojené povstání Rychlé vítězství Propuštěn neoblíbený představitel rakouské reakční politiky kníže Metternich (emigroval do Anglie)

Zavedeny občanské svobody Přislíbena ústava a svolání říšského sněmu V Uhrách povstání- politická práva a získání značné samostatnosti Vídeňská vláda vydala oktrojovanou (=vydanou vládou, nikoli parlamentem) ústavu, podle které moc zůstala v rukou císaře červen- nové povstání (císař uprchl)

Praha Pod dojmem vídeňských událostí svolali radikálové 11. března veřejné shromáždění do Svatováclavských lázní Sepsána petice umírněných požadavků: větší práva a samostatnost ve federalizované konstituční monarchii svoboda tisku, slova, vyznání, shromažďování rovnoprávnost češtiny v úřadech a školách zrušení roboty a poddanství, ... ______________________________________ Císař více méně přislíbil splnění

Česko-německý spor Brzy propukl spor mezi „českými Čechy“ a „českými Němci“ (představovali 1/3 obyvatelstva Českého království) o budoucnosti Rakouska. Zpočátku oba národy vystupovaly společně proti starým pořádkům a za občanské svobody, ale... Němci se obávali rozpínavosti Čechů a toho, že by se stali v českých zemích druhořadými občany. K napětí přispělo svolání Slovanského sjezdu do Prahy. Češi chtěli (obecně řečeno) zlepšit postavení českého národa v rámci Rakouska

Němci z Čech poslali své zástupce na celoněmecký frankfurtský sněm. Záměr: české země by se spolu s Rakouskem začlenily (a tím zanikly) v sjednoceném velkém Německu X Česká politická reprezentace – F. Palacký a Fr.Ladislav Rieger- se odmítla sněmu zúčastnit = odmítli koncepci rozpuštění českých zemí v novém Německu. Vystoupili s novou politickou koncepcí....

austroslavismus =představa Rakouska jako národnostně spravedlivého federativního státu Austria = Rakousko / Slavia = slovanstvo Slované by se mohli rozvíjet hospodářsky a politicky pod ochranou Rakouska před tlakem německého a ruského souseda Stoupenci tohoto politického názoru zjm. F Palacký a přechodně Karel Havlíček Borovský Palacký: „: Rakousko by bylo třeba vytvořit, kdyby už odedávna neexistovalo“

Slovanský sjezd Svolán začátkem června do Prahy Delegáti, zjm.Slované z rakouské monarchie, předsedal F. Palacký Zasedání sjezdu zmařeno násilnými akcemi, ke kterým v Praze došlo- rozpuštěn Do Prahy povolán jako zemský velitel kníže Windischgrätz- rozmístil v Praze děla- vystupňoval tím revoluční náladu

Červnové povstání Radikální studenti uspořádali u sochy sv. Václava na Koňském trhu (od té doby Václavské nám. / socha jiná a stála uprostřed, ne v horní části ) 12. června sbratřovací mši Po mši se průvod vydal k sídlu nenáviděného Windischgrätze do Celetné ulice

J.J.Bendl

Průvod zastaven vojáky (incident: vražda nebo náhodné zabití kněžny Windischgrätzové v okně paláce) Propukly pětidenní boje na barikádách (zjm.studenti) Praha bombardována Desítky mrtvých Vyhlášeno stanné právo, ale záhy zrušeno Žádné procesy Windischgrätz

Nejdéle a nejkrvavěji probíhaly boje v Uhrách Nejvýraznější postava- Lajos Kossuth Sesadili Habsburky a vyhlásili republiku Uhři však utlačovali Slovany na svém území, odmítli uznat národnostní požadavky Slováků, Srbů a Chorvatů a tím je postavili na stranu rakouské vlády – to vedlo k neúspěchu Uherské povstání krvavě potlačeno až srpnu 1849 (za pomoci ruské armády) / stovky rozsudků smrti, vlna emigrace

Další ozbrojené povstání- Vídeň říjen 1848 Povstalci lynčovali nenáviděného ministra války Potlačeno Windischgrätzem, výjimečný stav Jaro 1849- rakouské vojsko potlačilo italské povstalce na severu Itálie Prosinec 1848- abdikace slaboduchého císaře Ferdinanda V., na trůn jeho synovec, 18letý František Josef I.

Ferdinand V. v důchodu r.1870

Kroměřížský sněm Říšský sněm, který měl vypracovat ústavu, uprchl z revoluční Vídně do Kroměříže Rakousko se mělo stát konstituční monarchií s dvoukomorovým parlamentem a moderní ústavou Nestalo se! V březnu 1849 byl sněm rozehnán vojskem Místo platné ústavy vláda tzv.oktrojovala (vnutila) vlastní, ne moc demokratickou ústavu „oktrojírku“ (nikdy nevstoupila v platnost)

Revoluce v Rakousku byla vojensky potlačena Rakousko se nestalo konstituční monarchií / ústava nebyla přijata České země ani Uhersko nedosáhly federativního uspořádání státu ale... Byla zrušena robota a některá zastaralá hospodářská opatření (cechy) odstraněno poddanství = rovnost občanů před zákonem Nastolena svobodná (liberální) ekonomická politika = otevřena cesta kapitalistickému rozvoji země