Ochrana člověka za mimořádných událostí Povodně – 1.díl Autoři: Ing. Milan Říha, DiS. Ing. Kristina Řezníčková

Povodně Vysvětlení pojmu Povodně jsou přírodní fenomén, kterému nelze zabránit. Jejich nepravidelný výskyt a variabilní rozsah nepříznivě ovlivňují vnímání rizik, které přinášejí, což komplikuje systematickou realizaci preventivních opatření. Povodně představují pro Českou republiku největší přímé nebezpečí v oblasti přírodních katastrof. Povodně se podle mezinárodního pohledu dělí na dva základy typy: říční, mořské. Podle české legislativy (zákon o vodách) se dělí na: přirozené (způsobené přírodními jevy), zvláštní (způsobené jinými vlivy).

Povodně Vodní stav, průtok a povodeň Kolísání hladiny vodních toků vyjadřuje vodní stav. Je to svislá vzdálenost vodní hladiny od nuly vodočtu měřená v cm. Vodočet je měřidlo, dřevěná nebo kovová lať připevněná na břeh nebo mostní pilíř. Nulová hladina se volí tak, aby nebylo možno odečítat záporné hodnoty. Musí být tedy nižší než je minimální vodní stav. Místo, kde se měří vodní stavy, se nazývá vodočetná stanice. Pokud na nich měříme více údajů, nazývají se vodoměrné nebo limnigrafické stanice. limnigraf

Povodně Průtok Z vodního stavu je možno vypočítat průtok, což je množství vody, které proteče uvažovaným profilem za sekundu (uvádí se v litrech za sekundu nebo v metrech krychlových za sekundu). Pro jednotlivé stanice jsou zpracovány nomogramy, z kterých je možno podle odečteného vodního stavu okamžitě odečíst průtok. Sledování vodního stavu na Vltavě se uvádí vyjádřením průtoku, na Labi se stále používají vodoměrné tyče.

Povodně Povodeň Povodněmi se rozumí přechodné výrazné zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových vod, při které voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody. Povodní je i stav, kdy voda může způsobit škody tím, že z určitého území nemůže dočasně přirozený způsobem odtékat nebo její odtok je nedostatečný. slepá mapa řek v ČR

Povodně n-leté povodně Povodně se cyklicky opakují. Je pravděpodobné, že jednou za rok bude na určité řece povodeň o určité velikosti. Stejně pravděpodobné je, že za 10 let bude na téže řece povodeň větší a za 100 let ještě větší. Proto se pro řeky vypočítávají tzv. n-leté povodně. V našich normách je přesně stanoveno, kdy se projektanti mají řídit 10letou nebo 100letou povodní. Pro velká díla, jako jsou např. přehrady, se musí uvažovat dokonce povodeň desetitisíciletá. Hodnoty maximálních průtoků Labe při jednotlivých povodních v Děčíně: 1.340 m3s-1 – jednoletá, 3.220 m3s-1 – desetiletá, 4.550 m3s-1 – padesátiletá, 5.140 m3s-1 – stoletá.

Povodně Co ovlivňuje velikost a dobu trvání povodně tvar povodí, velikost povodí, intenzita a doba trvání deště, propustnost půdy, rozsah a druh porostu, velikost zátopového území, přítomnost přirozených a umělých nádrží.

Povodně Druhy říčních povodní Při klasifikaci povodní je rozhodující charakter povodňové vlny. Důležité je, zda má jen jeden vrchol nebo je-li dvojitá, složitější, krátká či dlouhá. Podle toho se povodně dělí na: bleskové, jednoduché, povodně s více vrcholy, povodně sezónní.

Povodně Bleskové povodně vznikají po krátkých dešťových přívalech a jsou typické pro suché pouštní či polopouštní oblasti, u nás zejména v horských a podhorských oblastech. Mohou se vyskytovat i v oblastech, kde se projevuje nedostatečné vsakování vody do půdy a kde jsou rozsáhlé zpevněné plochy, např. v městech s ucpanou kanalizací. U bleskových povodní je stoupání křivky limnigrafu téměř kolmé. Za intenzivní srážky způsobující bleskové povodně lze v našich podmínkách velmi zhruba považovat množství srážek 30 mm.60 min-1, 45 mm.120 min-1, 55 mm.180 min-1, 60 mm.360 min-1. 1 m x 1 m x 0,03 m = 0,03 m3 = 30 l na 1 m2

Povodně Jednoduché povodně mají křivku limnigrafu s jediným maximem. Způsobují je krátké a vydatné deště o intenzitě několika set mm za několik dnů. Při povodních na Bruntálsku v roce 1996, na Rychnovsku v roce 1998 napršelo například 300 až 400 mm za 24 hodin. Povodně netrvaly dlouho a maximální průtok trval jen několik hodin, přesto vznikly miliardové škody.

Povodně Složité povodně s několika vrcholy mohou trvat několik dní i týdnů. Dochází k nim, pokud srážky trvají delší období a mění-li se jejich intenzita. Často také dochází k tomu, že na horních tocích řek probíhají složité povodně o několika maximech, ale na dolním toku se spojují v povodeň jednoduchou. V posledních dvanácti letech postihly ČR dvě největší povodně za posledních 100 let. V roce 1997 to byly červencové povodně zejména na Moravě, při nichž došlo ke ztrátě 60 lidských životů a celkové materiální škody přesáhly 63 miliard Kč. V srpnu 2002 postihly katastrofální povodně především Čechy. Došlo ke ztrátě 17 lidských životů a materiální škody dosáhly 73 miliard Kč, což představovalo asi 11 % státního rozpočtu.

Povodně KONEC