Sociální politika a sociální instituce (PS) Vyučuje:. PhDr Sociální politika a sociální instituce (PS) Vyučuje: PhDr. Roman Míčka, Th.D., Ph.D. Ing. Jaroslav Šetek, Ph.D.

Obsah předmětu Cílem předmětu je seznámit studenty s teoretickými koncepty dílčích oblastí široce pojímané sociální politiky a současně upevnit jejich znalosti získané v jiných předmětech (zejména v oblasti práva sociálního zabezpečení). Součástí výuky je rovněž důraz na realizaci jednotlivých politik v České republice. 1. Základní charakteristiky sociální politiky - pojem sociální politika - principy a funkce sociální politiky - nástroje sociální politiky - subjekty a objekty sociální politiky - sociální stát, jeho pojetí, typologie a problematika jeho existence 2. Sociální zabezpečení (sociální pojištění, státní sociální podpora, sociální pomoc) 3. Politika zaměstnanosti 4. Vzdělávací politika 5. Rodinná politika 6. Zdravotní politika 7. Bytová politika

Studijní materiály HEYWOOD, Andrew. Politická teorie. Praha: Eurolex Bohemia, 2005 (Stát s. 75–85; Welfare s. 259–269) KREBS, Vojtěch a kol. Sociální politika. Praha: ASPI, 2007, (s. 17–157) KELLER, Jan. Soumrak sociálního státu. Praha: Slon, 2005. SMUTEK, Martin. Sociální stát. Úvod do studia. Hradec Králové: Gaudeamus, 2005.

Politika πολισ polis πολιτεία – politeia Aristotelés – člověk jako zoon politikon „…obec jest útvar přirozený a že člověk jest bytost přirozeně určená pro život v obci“ (x Hobbes – homo homini lupus ) Politika (politiké techné) je podle něj „nejdůležitější vědou“, etickou činností, kterou se lidé snaží vytvořit spravedlivou a dobrou společnost Politika je: správou věcí veřejných organizací sociální existence člověka redistribucí moci a zdrojů spoluprací a konfliktem, řešením sporů, bojem o vize „ dobré společnosti“

Politika Politika a ekonomika (polis – oikos) oikos – dům, ekonomie jsou tedy pravidla hospodaření domácnosti, v přeneseném a širším smyslu ekonomie zkoumá, jak se chová člověk s neomezenými potřebami ve světě omezených (vzácných) zdrojů. „Sociální“ (z lat. socialis – společenský) je: týkající se lidské společnosti, společenský týkající se životních podmínek jednotlivce ve vztahu ke společnosti týkající se snahy o zlepšení společenských problémů Sociální instituce: Instituce je sociální útvar, do nějž se zpevnila mezilidská interakce Instituce je sociálně předepsaná struktura různých způsobů chování, prostřednictvím kterých jsou řešeny opakující se a neodbytné problémy života lidí

Sociální politika social policy Tři dimenze politiky (polity – politics - policy) polity (institucionální dimenze politiky), politics (procesuální dimenze politiky), policy (obsahová dimenze politiky) – politický řád tvoří rámec (polity), v němž na základě strategie politického konflikty a konsensu (politics) vzniká materiální politika (policy) Definice sociální politiky (Sociální politika není jednoznačně definičně vymezena, ba není ani jednoznačně vymezitelná – KREBS, 2007:19): „…sociální politika je politikou, která se primárně orientuje k člověku, k rozvoji a kultivaci jeho životních podmínek, dispozic, k rozvoji jeho osobnosti a kvality života“ (KREBS, 2007:17) „neexistuje … jednoznačná definice sociální politiky, ale naopak určitá libovůle v jejím chápání, ak to jak v teorii, tak i v praxi“(KREBS, 2007:23)

Sociální politika „jednání státu a dalších subjektů sociální politiky s cílem pozitivně ovlivnit životní podmínky lidí“, „vytváření důstojných podmínek života všem občanům“ „soubor aktivit, nástrojů a opatření, jejichž smyslem je reakce na nepříznivé sociální události, jako jsou stáří, nemoc, invalidita nebo i nezaměstnanost a chudoba“ SP jako reziduální kategorie – od min (důchodové zajištění sociálně slabých občanů) po max (takřka veškerá vládní činnost), zpravidla SP „…zahrnuje politiku sociálního zabezpečení včetně osobních sociálních služeb, rodinnou politiku, bytovou politiku, zejména její sociální aspekty, dále zdravotní politiku, politiku zaměsnanosti a vzdělávací politiku.“(KREBS, 2007:23)

Sociální politika Výše zmíněné definice jsou o sociální politice jako aktivitě, činnosti směřujícím k určitým cílům Sociální politika ve smyslu vědeckého oboru: „výzkum a kategorizace sociálních jevů a problémů, analýza možností řešení sociálních problémů a způsobů ovlivňování sociálních jevů, vytváření návrhů konkrétních činností“ Reflektuje širokou škálu oblastí a aktivit, zejména: • Politiku sociálního zabezpečení a sociálních služeb • Rodinnou politiku • Bytovou politiku • Zdravotní politiku • Politiku zaměstnanosti • Vzdělávací politiku • Ekologickou politiku (?)

Sociální politika Veřejná politika (public policy) je záměrná aktivita a rozhodnutí vlády či jiných aktérů, která ovlivňují život společnosti, sociální politika je součástí, podkategorií „veřejné politiky“… Jiné kategorie veřejné politiky (např.): Bezpečnostní politika (vnější a vnitřní bezpečnost, původně v zásadě první a jediná funkce státu a veřejné politiky, ochrana základních lidských práv – život, svoboda, majetek) Thomas Hobbes (Leviathan, 1651) Život člověka v přirozeném stavu „trpí osamělostí a nouzí, je bídný, brutální a krátký“ (homo homini lupus, bellum omnium contra omnes) , proto je třeba uzavřít „společenskou smlouvu“, v níž se člověk vzdává některých svých práv – zejména svobody – ve prospěch absolutního suveréna, který zajišťuje "mír a obranu" Dnes celá škála jednotlivých politik, které jdou dále specifikovat a dělit…

Sociální politika Vztah veřejné politiky a sociální politiky Tabulka: Diapazony zájmových polí veřejné politiky a sociální politiky jako vědních disciplín politika životního prostředí bezpečnostní politika (vnější a vnitřní) mediální politika dopravní a telekomunikační politika politika výzkumu, vývoje a inovací hospodářská politika populační politika politika lidských práv a svobod migrační politika politika zaměstnanosti politika v oblasti bydlení vzdělávací politika politika péče o zdraví rodinná politika politika sociálního zabezpečení politika boje s chudobou a sociálním vyloučením www.martinpotucek.cz

Sociální politika a sociální práce Charitativní práce „Křesťanská charitativní aktivita musí být nezávislá na politických stranách a ideologiích. Nejedná se o způsob, jak změnit svět ideologickým způsobem, a proto charitativní dílo není ve službách světských strategií, protože jde o uplatňování lásky tady a teď, lásky, kterou člověk potřebuje stále.“ (Deus caritas est, 2006, čl. 31) Sociální práce „Sociální práce podporuje sociální změnu, řešení problémů v mezilidských vztazích a posílení a osvobození lidí za účelem naplnění jejich osobního blaha. Užívaje teorií lidského chování a sociálních systémů, sociální práce zasahuje tam, kde se lidé dostávají do kontaktu se svým prostředím. Pro sociální práci jsou klíčové principy lidských práv a společenské spravedlnosti.“ (Mezinárodní federace sociálních pracovníků, 2000)

Sociální politika a sociální práce Sociální práce je praktická aktivita realizovaná v konkrétních historických, sociálních, kulturních, materiálních a politických podmínkách. Sociální práce je ve své teorii i praxi ze strany do značné míry determinována sociální politikou, která vymezuje akční pole sociální práce a podmínky, za kterých má ve společnosti fungovat. Sociální práce je souborem činností, jimiž jsou realizovány cíle sociální politiky, především v oblasti dávek a služeb. Sociální práce je tou částí sociální politiky, v níž dochází k přímému kontaktu s klientem. Sociální práce patří mezi nástroje sociální politiky.

Sociální politika a sociální práce „Sociální práce je součástí státem organizovaného a zabezpečovaného systému redistribuce zboží a služeb. Jejím cílem je uspokojování sociálních potřeb klienta a zajištění kontroly, příp. změny chování, které je považováno za sociálně problematické nebo deviantní. Sociální stát organizuje i jiné oblasti (…) Sociální práce však má výlučné postavení v tom, že se jejím prostřednictvím transferují zdroje k závislým lidem (…) Tímto způsobem se kompenzují defekty tržního systému“ (Matoušek, 2008:25)

Dějinný rozměr sociální politiky

Dějinný rozměr sociální politiky Otázka legitimity a perspektiv sociální politiky a sociálního státu Historicky jsou extenzivní sociální politika a silný sociální stát poměrně mladým fenoménem, v podstatě jde o záležitost vývoje v průběhu 20. století… I když do značné míry můžeme chápat welfare state, či vůbec ideu sociální státnosti jako výraz vyspělosti civilizace Západu, jsou o jejich podstatu, povahu a perspektivu vedeny zásadní politické, ideologické a hodnotové spory…

Dějinný rozměr sociální politiky 4 fáze formování státu a národa (Stein Rokkan) Formování (centralizovaného) státu Vrcholný středověk – Fr. Revoluce (14.-18. století) pozvolná politická, ekonomická a kulturní unifikace, pevné hranice (Westfálský mír), moderní pojetí teritoriálního státu Formování národa tvorba národa uvnitř státu (osvícenství, nacionalismus), standardizace a unifikace obyvatelstva (armáda, povinné školství) Rozvoj masové politiky postupné zapojování širokých mas obyvatelstva do politické participace, politická práva, rozšiřování volebního práva, vznik politických stran agregujících a artikulujících zájmy, spojení ideje národa, státu a demokracie Vznik a rozvoj redistributivního sociálního státu expanze administrativního aparátu, přebírání nových funkcí, přerozdělovací transfery

Dějinný rozměr sociální politiky Po celé starší dějiny péče o osud člověka co do jeho zabezpečení byla zejména v rukou jedince, jeho rodiny, případně nejbližší komunity Ve starověku a středověku vznikají (nad rámec primární odpovědnosti rodiny a rodu) prvky organizované pomoci, ať již ze strany státu, šlechty, obcí, cechů, a zejména církve (křesťanství – dobročinnost jako mravní povinnost) – zaopatřování chudých, nemocných, sirotků, vysloužilých vojáků apod. Od éry osvícenství je ze strany (absolutistického) státu snaha o jakousi standardizaci a unifikaci obyvatelstva (armáda, povinné školství) rozvíjena systematizovanější „sociální politika“ (u nás josefinské reformy apod.) Dějiny sociálního učení (ZS) Šetek Dějiny charitativní práce (LS) Svoboda

Dějinný rozměr sociální politiky V 18. a 19. století v důsledku industrializace spojené s urbanizací dochází k zásadním společenským změnám – přesun obyvatel z vesnic do měst, „deruralizace“, vznik „dělnické třídy“, koncentrace chudoby a sociálních problémů (eliminace rodinných, sousedských a komunitních vazeb, závislost na zaměstnavateli) Příklady, perličky z dějin: 1597 – Anglie Alžbětin Kodex chudých, první ucelená legislativa chudinské péče 1781 – Rakousko zrušeno nevolnictví 1802 – Anglie zákon na obranu práce (zákaz práce dětí, pracovní doba 12 hodin) 1837 – Rakousko Dvorský dekret ukládal továrníkům, aby v případě úrazu či nemoci hradili dělníkovi pobyt v nemocnici po dobu nejdéle 4 týdnů

Vznik a vývoj sociálního státu Sociální stát usiluje o kompenzaci jednostranné existenční závislosti jedince na trhu práce Zajištění náhrady přirozených (tradičních, organických – rodina, pospolitost) mechanismů solidarity Sociální stát jako „velký pojišťovatel“ nemajetných (Keller, 2005, 10) Vývojové periody welfare state na Západě (Smutek, 2005): Období experimentálních počátků (1880–1930) Období konsolidace (1930–1945) Období přestavby (1945–1962) Období expanze (1962–1973) Období stagnace (1973–1980) Období rekonceptualitace a pokusu o reformu (1980–dosud)

Vznik a vývoj sociálního státu I. Období experimentálních počátků (1880–1930) Pruský říšský kancléř Otto von Bismarck v letech 1883–1887 zavedl reformy orientované na dělníky a zaměstnance – systém nemocenského, úrazového a penzijního pojištění (Bismark tak čelil „rudému nebezpečí“) II. Období konsolidace (1930–1945) Světová hospodářská krize – nezaměstnanost John Maynard Keynes – Obecná teorie zaměstnanosti, úroku a peněz (1936), kritizuje liberální ideu autoregulace trhu, prosazuje státní zásahy v ekonomice, daně jako nástroj přerozdělování a sociální politiky státu Počátky sociální politiky i v zemích se silnou liberální a individualistickou tradicí. USA – Rooseveltův New Deal – sociální pojištění, minimální mzda…

Vznik a vývoj sociálního státu III. Období přestavby (1945–1962) Beveridgeova zpráva (1942) v Británii – „péče od kolébky po hrob“, systém univerzální a integrované soustavy sociálního pojištění (existenční minima, zdravotní pojištění, příspěvky v nezaměstnanosti, příspěvky na bydlení, rozvoj školství) IV. Období expanze (1962–1973) „zlatý věk welfare state“ vysoká zaměstnanost, stálý ekonomický růst, všeobecný růst blahobytu, vysoká porodnost, vzrůst sociálního zabezpečení, rozšíření „středních vrstev“

Vznik a vývoj sociálního státu V. Období krize a stagnace (1973–1980) „ropná krize“ – těžká hospodářská krize v celém západním světě Růst nezaměstnanosti, pokles HDP, růst veřejných výdajů, zadlužování, inflace Sociální stát jako zdroj fiskální krize, krize, která se dosud nepodařila překonat…. „zlatý věk welfare state“ stál na předpokladech, které se začaly hroutit (stálý ekonomický růst, populační růst, soudržnost rodin) VI. Období rekonceptualitace a pokusu o reformu (1980–dosud) „Neoliberální reakce“ (Thatcherová, Reagan) – redukce sociální politiky, odpovědnost, nezadlužování Nástup globalizace – ztráta vlivu státu na ekonomiku, „globalizační tlaky“, rozklad předpokladů, na nichž byl vystavěn „zlatý věk welfare state“

Krize a perspektivy sociálního státu ekonomická – neúměrný růst nákladů efektivity – byrokratizace, složitost redistribuce demografická – nízká porodnost, stárnutí populace legitimity – ztráta sociálního konsensu, krize důvěry, solidarity, hodnot ekologická – poškození životního prostředí, limity konzumu „Zlatý věk welfare state“ se překrýval s vrcholem moderní industriální éry, poté nastává přechod do éry „postindustriální“, „deindustrializace“ a rozšiřování terciálního sektoru (služby) – nízká produktivita práce Od 70. let taktéž vstupují na trh práce v masovém měřítku ženy, což narušuje ideu a předpoklad plné zaměstnanosti, vede ke snižování mezd a „flexibilizaci“ práce „Flexibilizace“ rodiny – ekonomická samostatnost žen, rozvodovost, individualizace životního stylu, děti jako ekonomická zátěž (Keller, 2005:9)

Sociální stát a globalizace Kromě dílčích „krizí“ je třeba rozvést zásadní otřes, který sociálním státům způsobila globalizace… MMF: „Globalizace je rostoucí ekonomická vzájemná závislost zemí ve světovém měřítku v důsledku rostoucího objemu a druhu přeshraničních transakcí zboží a služeb a toku mezinárodního kapitálu, jakož i rychlejšího a rozsáhlejšího šíření technologií“. Potenciál nadnárodních firem přesouvat pracovní místa do jiných zemí Vzestup potenciálu rozvojových zemí (outsourcing, snižování nákladů) Exploze „kvartérního sektoru“ – odvětví intelektualizovaných služeb (věda, výzkum, informatika) Sociální stát přestává zvládat krytí všech rizik, někteří hovoří i o perspektivě jeho postupného (či náhlého – krach) zániku…

Index demokracie http://en.wikipedia.org/wiki/Democracy_Index (Economist Intelligence Unit) Vyhodnocuje míru demokracie 167 zemí. Je vypracováván na základě 60 ukazatelů, seskupených do pěti různých kategorií: míra politické volby a pluralismu občanská práva funkčnost vlády politická spoluúčast politická kultura

Index demokracie (2012) 1. Norway 16. United Kingdom 2. Sweden 3. Iceland 4. Denmark 5. New Zealand 6. Australia 7. Switzerland 8. Canada 9. Finland 10. Netherlands 11. Luxembourg 12. Austria 13. Ireland 14. Germany 15. Malta 16. United Kingdom 17. Czech Republic 18. Uruguay, Mauritius 20. South Korea 21. United States of America 22. Costa Rica 23. Japan 24. Belgium 25. Spain … 28.France, Slovenia 32. Italy 33. Greece 38. India 39. Jamaica 40. Slovakia … 44. Poland, Brazil 49. Hungary 50. Croatia

Index demokracie (2015) „Flawed democracies“ již od 21. - Italy 1. Norway 2. Iceland 3. Sweden 4. New Zealand 5. Denmark 6. Switzerlan 7. Canada 8. Finland 9. Australia 10. Netherlands 11. Luxembourg 12. Ireland 13. Germany 14. Austria 15. Malta 16. United Kingdom 17. Spain 18. Mauritius 19. Uruguay 20. USA 21. Italy 22. South Korea 23. Japan, Costa Rica 25. Czech Republic 26. Belgium 27. France 28. Botswana 29. Estonia … 34. Israel 35. India 37. Slovenia 43. Slovakia .. 48. Poland … ... 132. Rusko 167. North Korea „Flawed democracies“ již od 21. - Italy

Index demokracie (2016) „Flawed democracies“ již od 20. - Japan 16. United Kingdom 17. Spain 18. Mauritius 19. Uruguay Flawed: 20. Japan 21-22. USA, Italy 23. Cabo Verde 24-25. France, South Korea 26. Costa Rica 27. Botswana 28. Portugal 29-30. Israel, Estonia 31. Czech Republic 32. India 34. Chile 35. Belgium 37. Slovenia 1. Norway 2. Iceland 3. Sweden 4. New Zealand 5. Denmark 6-7. Canada,Ireland 8. Switzerland 9. Finland 10. Australia 11. Luxembourg 12. Netherlands 13. Germany 14. Austria 15. Malta 42. Slovakia .. 52. Poland … ... 134. Rusko 167. North Korea „Flawed democracies“ již od 20. - Japan

Index demokracie (2016)

Human Development Index (2012) Je kombinací nejen ekonomických, ale i celé řady sociálních ukazatelů, jako je například očekávaná délka života, přístup ke vzdělání, rovné příležitosti z hlediska gender, porodní úmrtnost, přístup k nezávadné pitné vodě, zdravotní péči, a podobně. Stanoví žebříček 169 států OSN v pořadí podle kvality života. 1 Norway 0.955 81.3 12.6 17.5 48,688 4 0.977 2 Australia 0.938 82.0 12.0 c 19.6 d 34,340 15 0.978 3 United States 0.937 78.7 13.3 16.8 43,480 6 0.958 4 Netherlands 0.921 80.8 11.6 c 16.9 37,282 8 0.945 5 Germany 0.920 80.6 12.2 16.4 e 35,431 10 0.948 6 New Zealand 0.919 80.8 12.5 19.7 d 24,358 26 0.978 7 Ireland 0.916 80.7 11.6 18.3 d 28,671 19 0.960 7 Sweden 0.916 81.6 11.7 c 16.0 36,143 6 0.940 9 Switzerland 0.913 82.5 11.0 c 15.7 40,527 2 0.926 10 Japan 0.912 83.6 11.6 c 15.3 32,545 11 0.942 11 Canada 0.911 81.1 12.3 15.1 35,369 5 0.934 12 Korea, Republic of 0.909 80.7 11.6 17.2 28,231 15 0.949 13 Hong Kong, China (SAR) 0.906 83.0 10.0 15.5 45,598 13 Iceland 0.906 81.9 10.4 18.3 d 29,176 12 0.943 15 Denmark 0.901 79.0 11.4 c 16.8 33,518 4 0.924 16 Israel 0.900 81.9 11.9 15.7 26,224 13 0.942 17 Belgium 0.897 80.0 10.9 c 16.4 33,429 3 0.917 18 Austria 0.895 81.0 10.8 15.3 36,438 –5 0.908 18 Singapore 0.895 81.2 10.1 c 14.4 f 52,613 –15 0.880 20 France 0.893 81.7 10.6 c 16.1 30,277 4 0.919 21 Finland 0.892 80.1 10.3 16.9 32,510 2 0.912 21 Slovenia 0.892 79.5 11.7 16.9 23,999 12 0.936 23 Spain 0.885 81.6 10.4 c 16.4 25,947 8 0.919 24 Liechtenstein 0.883 79.8 10.3 g 11.9 84,880 h –22 0.832 25 Italy 0.881 82.0 10.1 c 16.2 26,158 5 0.911 26 Luxembourg 0.875 80.1 10.1 13.5 48,285 –20 0.858 26 United Kingdom 0.875 80.3 9.4 16.4 32,538 –5 0.886 28 Czech Republic 0.873 77.8 12.3 15.3 22,067 10 0.913 29 Greece 0.860 80.0 10.1 c 16.3 20,511 13 0.899 30 Brunei Darussalam 0.855 78.1 8.6 15.0 45,690 –23 31 Cyprus 0.848 79.8 9.8 14.9 23,825 4 0.869 32 Malta 0.847 79.8 9.9 15.1 21,184 9 0.876 33 Andorra 0.846 81.1 10.4 i 11.7 33,918 j –15 0.839 33 Estonia 0.846 75.0 12.0 15.8 17,402 13 0.892 35 Slovakia 0.840 75.6 11.6 14.7 19,696 9 0.872 36 Qatar 0.834 78.5 7.3 12.2 87,478 k –35 0.761 37 Hungary 0.831 74.6 11.7 15.3 16,088 13 0.874 38 Barbados 0.825 77.0 9.3 16.3 17,308 10 0.859 39 Poland 0.821 76.3 10.0 15.2 17,776 7 0.851 40 Chile 0.819 79.3 9.7 14.7 14,987 13 0.863

Human Development Index (2016) 24 Austria 0.893 81.6 15.9 11.3 c 43,609 –4 24 25 Slovenia 0.890 80.6 17.3 12.1 28,664 13 25 26 Italy 0.887 83.3 16.3 10.9 33,573 6 27 27 Spain 0.884 82.8 17.7 9.8 32,779 7 26 28 Czech Republic 0.878 78.8 16.8 12.3 28,144 29 Greece 0.866 81.1 17.2 10.5 24,808 16 29 30 Brunei Darussalam 0.865 79.0 14.9 9.0 f 72,843 30 Estonia 0.865 77.0 16.5 12.5 c 26,362 12 31 32 Andorra 0.858 81.5 g 13.5 d 10.3 47,979 j –18 33 Cyprus 0.856 80.3 14.3 11.7 29,459 4 34 33 Malta 0.856 80.7 14.6 11.3 29,500 3 35 33 Qatar 0.856 78.3 13.4 9.8 129,916 e –32 33 36 Poland 0.855 77.6 16.4 11.9 24,117 11 36 37 Lithuania 0.848 73.5 16.5 12.7 26,006 7 37 38 Chile 0.847 82.0 16.3 9.9 21,665 16 38 38 Saudi Arabia 0.847 74.4 16.1 9.6 51,320 –26 38 40 Slovakia 0.845 76.4 15.0 12.2 26,764 1 40 41 Portugal 0.843 81.2 16.6 8.9 26,104 2 41 VERY HIGH HUMAN DEVELOPMENT HIGH HUMAN DEVELOPMENT (51) 49 Russian Federation MEDIUM HUMAN DEVELOPMENT (106) 131 India LOW HUMAN DEVELOPMENT(147) 188 Central African Republic 1 Norway 0.949 81.7 17.7 12.7 67,614 5 1 2 Australia 0.939 82.5 20.4 b 13.2 42,822 19 3 2 Switzerland 0.939 83.1 16.0 13.4 56,364 7 2 4 Germany 0.926 81.1 17.1 13.2 c 45,000 13 4 5 Denmark 0.925 80.4 19.2 b 12.7 44,519 13 6 5 Singapore 0.925 83.2 15.4 d 11.6 78,162 e 7 Netherlands 0.924 81.7 18.1 b 11.9 46,326 8 8 Ireland 0.923 81.1 18.6 b 12.3 43,798 11 8 9 Iceland 0.921 82.7 19.0 b 12.2 c 37,065 20 9 10 Canada 0.920 82.2 16.3 13.1 f 42,582 12 9 10 United States 0.920 79.2 16.5 13.2 53,245 12 Hong Kong, China (SAR) 0.917 84.2 15.7 13 New Zealand 0.915 82.0 19.2 b 12.5 32,8 14 Sweden 0.913 82.3 16.1 12.3 46,251 2 15 15 Liechtenstein 0.912 80.2 g 14.6 12.4 h 75, 16 United Kingdom 0.909 80.8 16.3 13.3 37, 17 Japan 0.903 83.7 15.3 12.5 c 37,268 10 1 18 Korea (Republic of) 0.901 82.1 16.6 12.2 19 Israel 0.899 82.6 16.0 12.8 31,215 16 19 20 Luxembourg 0.898 81.9 13.9 12.0 62,471 21 France 0.897 82.4 16.3 11.6 38,085 4 22 22 Belgium 0.896 81.0 16.6 11.4 41,243 1 21 23 Finland 0.895 81.0 17.0 11.2 f 38,868 1 23

Social Progress Index (2015) http://www.socialprogressimperative.org/data/spi  Žebříček kvality života   Země Index společenského rozvoje 1. Norsko 88,36 2. Švédsko 88,06 3. Švýcarsko 87,97 4. Island 87,62 5. Nový Zéland 87,08 6. Kanada 86,89 7. Finsko 86,75 8. Dánsko 86,63 9. Nizozemsko 86,50 10. Austrálie 86,42 21. Francie 80,82 22. Česká republika 80,59 23. Estonsko 80,49 11. UK 14. Německo 16. USA 19. Slovinsko 23. Estonsko 25. Slovensko 27. Polsko 31. Itálie 40. Izrael 71. Rusko 92. Čína 101. Indie 125. Nigérie 131. Afghánistán 52 indikátorů ČR Osobní bezpečnost (6) Dětská úmrtnost (9) Výživa a základní zdravotní péče (15) Udržitelnost ekosystému (15) Přístup k vyššímu vzdělání (30) Délka života (31) Osobní práva (32) Tolerance a inkluze (38) Obezita (120)

Social Progress Index (2016) http://www.socialprogressimperative.org/countries/cze/ 52 indikátorů ČR Osobní bezpečnost (1 !!!) Dětská úmrtnost (9) Výživa a základní zdravotní péče (15) Environmental Quality (27) Přístup k vyššímu vzdělání (24) Délka života (42) Osobní práva (34) Tolerance a inkluze (41) Tolerance imigrantů (129) Obezita (76) Nej: Depth of food deficit, Undernourishment, Access to piped water, Access to electricity, Adult literacy rate, Mobile telephone subscriptions, Biodiversity and habitat, Freedom of religion 75. Rusko 84. Čína 98. Indie 125. Nigérie 132. Afghánistán 133. Středoafrická rep.

Social Progress Index (2017) http://www.socialprogressimperative.org/countries/cze/ 52 indikátorů ČR Highest component scores Water and Sanitation 99.71 (15) Nutrition and Basic Medical Care 99.39 (11) Access to Basic Knowledge 98.79 (14) Personal Safety 92.92 (8) Shelter 89.98 (8) Lowest component scores Tolerance and Inclusion 57.86 (41) Access to Advanced Education 67.33 (25) Health and Wellness 72.24 (48) Personal Freedom and Choice 76.50 (24) Environmental Quality 80.30 (27) GDP PPP per capita $30,381 (26) 67. Rusko 83. Čína 93. Indie 127. Afgánistán 128. Středoafrická rep.

Social Progress Index (2017)

Clinic Compare (2017) https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/450194-cesi-jsou-pry-nejnezdravejsi-na-svete-piji-kouri-a-prejidaji-se.html Češi jsou prý nejnezdravější na světě, pijí, kouří a přejídají se Nejnezdravější země 1. Česká republika 2. Rusko 3. Slovinsko 4. Bělorusko 5. Slovensko 6. Maďarsko 7. Chorvatsko 8. Polsko 9. Lucembursko 10. Litva a USA Nejzdravější země 1. Afghánistán 2. Guinea 3. Niger 4. Nepál 5. Demokratická republika Kongo 6. Eritrea 7. Malawi 8. Somálsko 9. Mosambik 10. Etiopie

Global Peace Index (2016) 2007 – ČR 13. (první měření) 2008 – ČR 17. (nejhorší výsledek) Institute for Economics and Peace http://economicsandpeace.org/

Global Peace Index (2017)

Global Peace Index (2017)

WORLD HAPPINESS REPORT (2017) http://worldhappiness.report/ Od 2012, tvoří faktory jako například hrubý domácí produkt na obyvatele, předpokládaná délka života, korupce, dostupnost zdravotní péče, svoboda se rozhodovat, štědrost spoluobčanů či bezpečnost. 1. Norway (7.537) 2. Denmark (7.522) 3. Iceland (7.504) 4. Switzerland (7.494) 5. Finland (7.469) 6. Netherlands (7.377) 7. Canada (7.316) 8. New Zealand (7.314) 9. Australia (7.284) 10. Sweden (7.284) 11. Israel (7.213) 12. Costa Rica (7.079) 13. Austria (7.006) 14. United States (6.993) 15. Ireland (6.977) 16. Germany (6.951) 17. Belgium (6.891) 18. Luxembourg (6.863) 19. United Kingdom (6.714) 20. Chile (6.652) 21. United Arab Emirates (6.648) 22. Brazil (6.635) 23. Czech Republic (6.609) 24. Argentina (6.599) 25. Mexico (6.578) .... 31. France (6.442) 34. Spain (6.403) 37. Saudi Arabia (6.344) 40. Slovakia (6.098) 42. Malaysia (6.084) 46. Poland (5.973) 48. Italy (5.964) 49. Russia (5.963) 51. Japan (5.920) 62. Slovenia (5.758) 79. China (5.273) 89. Portugal (5.195) 122. India (4.315) 155. Central African Republic (2.693)

World happiness index Democracy index 2013 2012 39. Czech Republic (6.290) 2015 31. Czech Republic (6.505) 2016 27. Czech Republic (6.596) 2017 23. Czech Republic (6.609) 2012 17. Czech Republic 2014 25. Czech Republic 2015 2016 31. Czech Republic

Volby 2017 SOCIÁLNÍ OBLAST Většina stran věnuje ve svých programech velkou pozornost problematice dostupného bydlení, napříč politickým spektrem se objevují slova o jeho důležité roli. Programy kladou důraz například na podporu obecní či družstevní výstavby (KSČM, zelení, ČSSD, STAN nebo KDU-ČSL), na druhou stranu některé strany hodlají bojovat s takzvaným obchodem s chudobou na ubytovnách (zelení), omezit výši dávek na bydlení (TOP 09, SPD). ANO také zmiňuje, že bude věnovat pozornost sociálnímu bydlení, u kterého by měl být nájemní strop. Podle hnutí však snížení cen bytů na dostupnou úroveň umožní hlavně stavební rozvoj. Občanští demokraté hovoří o několikastupňovém modelu sociálního bydlení, lidovci navrhují zavést hypotéky zvýhodněné podle počtu vyživovaných dětí. ZDRAVOTNICTVÍ Zdravotnictví je jednou z oblastí, kde se volební programy (kromě obecné shody na zvýšení platů) stran výrazně liší, a to například v názoru na spoluúčast pacientů. Zatímco ODS hovoří o individuálním zdravotním pojištění na míru a TOP 09 chce zavést nadstandardy s možností dobrovolného připojištění, ČSSD odmítá zavádět jakékoli nové poplatky. ANO hovoří obecně o kvalitní zdravotní péči všem v rámci veřejného zdravotního pojištění a nutnosti prevence. U většiny stran se v programu najde zmínka o urychlení digitalizace zdravotnictví, zelení a komunisté chtějí sloučit zdravotní pojišťovny do jedné. Piráti volají po regulované legalizaci konopí pro léčbu i rekreační užívání, podobný názor zastávají také zelení. Občanští demokraté zase chtějí, aby si provozovatelé restaurací mohli svobodně zvolit, zda budou kuřácké, či nekuřácké. DANĚ Programy prakticky všech stran se věnují problematice pro stát výnosnějšího zdanění nadnárodních firem a vyvádění peněz vydělaných v ČR do ciziny. Například KDU-ČSL a ČSSD navrhují celoevropskou koordinaci daňových základů, STAN chce odlivu peněz zabránit i daňovým zvýhodněním reinvestic. Piráti navrhují zavedení sektorové daně pro banky nebo obory s nízkou konkurencí, ČSSD chce zavést progresivní daň z bankovních aktiv velkých bank; naopak občanští demokraté jakoukoli formu sektorové daně odmítají. ANO chce zrušit nynější takzvanou superhrubou mzdu a nahradit ji dvěma novými sazbami daně z příjmů z hrubé mzdy. Objevují se také návrhy na změny DPH, třeba ODS navrhuje dvě sazby deset a 19 procent, deset a 20 procent chce TOP 09; ČSSD hodlá snížit DPH u základních potravin na deset procent. Rovněž hnutí ANO chce snížit sazbu DPH či přesuny do výhodnějších sazeb pro některé zboží a služby.

Indikátory, kde se situace ve světě zlepšuje (doc. Pavel Nováček) HDP na osobu se zvyšuje (1995: 9000 USD, PPP k roku 2011; 2025: 20 000 USD) Míra chudoby klesá (1995: 33 %; 2025: 7 %) Přímé zahraniční investice se zvyšují (1995: 1 358 miliard USD; 2025: 2 075 miliard) Zastoupení žen v zákonodárných sborech narůstá (1995: 12,5 %; 2025: 33 %) Podíl vysoce kvalifikovaných pracovních míst narůstá (1995: 13,8 %; 2025: 19,4 %) Podíl středoškolsky vzdělaných lidí narůstá (1995: 56,2 %; 2025: 88,8 %) Podíl gramotných dospělých lidí narůstá (1995: 79,4 %; 2025: 90,8 %) Podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů narůstá (1995: 1,19 %; 2025: 19,4 %) Energetická účinnost narůstá (HDP na jednotku energie - 1995: 5,8; 2025: 8,6) Podíl populace s přístupem k nezávadné pitné vodě narůstá (1995: 79 %; 2025: 91,7 %) Počet lékařů na 1000 obyvatel roste (1995: 1,3; 2025: 1,76) Výdaje na zdravotní péči na obyvatele rostou (1995: 463 USD; 2025: 1610 USD) Podíl podvyživených lidí se snižuje (1995: 21.3 %; 2025: 8,7 %) Úmrtnost kojenců se snižuje (1995: 59,7 úmrtí na 1000 živě narozených; 2025: 20.5 úmrtí) Očekávaná délka života při narození se zvyšuje (1995: 66,4 let; 2025: 73,5 let) Míra populačního růstu se snižuje (1995: 1,49 %; 2025: 1,16 %) Počet uživatelů internetu narůstá (1995: 15,8 uživatelů/100 obyv.; 2025: 90,1 uživatelů)

Indikátory, kde se situace ve světě zhoršuje nebo stagnuje (doc Indikátory, kde se situace ve světě zhoršuje nebo stagnuje (doc. Pavel Nováček) Nezaměstnanost roste (% světové pracovní síly – 1995: 6,1 %; 2025: 6,20 %) Emise z fosilních paliv a produkce cementu rostou (milióny tun uhlíku za rok – 1995: 6398; 2025: 15 257) Sladkovodní zdroje na území států klesají (m3 na osobu – 1995: 7658; 2025: 4982) Lesní plochy klesají (1995: 31,8 %; 2025: 30,6 %) Biokapacita na osobu klesá (globální hektary – 1995: 2,0; 2025: 1,61) Výdaje na vědu a výzkum klesají (% HDP – 1995: 2,02 %; 2025: 2,01 %) Teroristické útoky rostou (1995: 3 079; 2025: 30 367) Příjmová nerovnost roste (podíl horních 10 % populace – 1995: 30,8; 2025: 34,8) Počet válek a vážných ozbrojených konfliktů roste (1995: 44; 2025: 48) Vnímání korupce ve veřejném sektoru roste (1 – nízká míra korupce, 6 – vysoká míra korupce; 1995: 2,83; 2025: 2,96)