DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0807 Název projektu: EU peníze středním školám Gymnázium a Střední odborná škola, Podbořany, příspěvková organizace Šablona: III/2 – Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada: dějepis Ověření ve výuce Třída: Datum: Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Ondřej Pilař. Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz; ISSN 1802-4785. Provozuje Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků (NÚV).

TÉMA: Italská renesanční architektura PŘEDMĚT: dějepis, společenskovědní seminář KLÍČOVÁ SLOVA: palác vila kupole pilastr polosloup klasický oblouk JMÉNO AUTORA: Mgr. Ondřej Pilař

Metodický pokyn: Materiál je určen pro výklad renesanční architektury v Itálii na vyšším stupni gymnázia.

Pojem renesance Renesance – rinascita = znovuzrození, obnovení; PRÁCE S OBRÁZKEM Z ukázky renesanční stavby na obrázku odvoď, k jakému umění se renesance vracela. obr. 43

Vznik renesance PRÁCE S OBRÁZKEM V jaké zemi bylo nejvíce antických památek, v jaké zemi tedy nejdříve vznikla renesance? Pomož si obrázkem. obr. 44

Rozdělení renesanční architektury italská – věrněji vychází z antických základů; zaalpská – objevuje se později, většinou nese i prvky gotiky;

Historické a kulturní souvislosti přelom 14. a 15. století v Itálii – velký zájem o antiku; architekti studují antické památky, učí se z nich; díky přílivu vzdělanců z byzantské říše (po jejím dobytí Turky) nastává obnovení zájmu o řeckou filozofii a vzdělanost; ve Florencii vzniká Platónská akademie; bohaté rody se předhání v budování nových paláců a kostelů.

Typy staveb v rámci italské renesanční architektury světské – městské paláce, venkovské vily; církevní – kostely, kaple.

Charakteristické prvky renesanční architektury v Itálii PRÁCE S OBRÁZKEM Vyhledej na obrázku kostela prvky antiky, řeckého i římského stavitelství. obr. 36

Charakteristické prvky renesanční architektury v Itálii Pilastr svislý zdobný prvek, členící plochu stěny; podobný lizéně, má navíc hlavici a patku; nemá nosnou funkci. obr. 14 obr. 15

Charakteristické prvky renesanční architektury v Itálii Polosloup svislý zdobný prvek; podobný pilastru, má ale půlválcový tvar, ne plochý; opět nemá nosnou funkci. PRÁCE S OBRÁZKEM Podle hlavice urči typ řeckého sloupu. obr. 16

Charakteristické prvky renesanční architektury v Itálii Vysoký řád pilastrů či polosloupů dané prvky přesahují několik pater; mají funkci vizuální spojnice mezi patry; obr. 28

Charakteristické prvky renesanční architektury v Itálii Bosáž (rustika) kvádrování zdiva; základem kvádr (bosa) s vystouplým, hrubě přitesaným povrchem; typické zejména pro spodní patra paláců. obr. 18

Charakteristické prvky renesanční architektury v Itálii Portikus sloupová předsíň, typická pro renesanční vily PRÁCE S OBRÁZKEM – Z průčelí jaké antické stavby vychází podoba portika? obr. 20 obr. 19

Charakteristické prvky renesanční architektury v Itálii Lodžie chodba otevřená do jedné či případně dvou stran pomocí arkád; na obrázku Loggia dei Lanzi ve Florencii. Obr. 21

Charakteristické prvky renesanční architektury v Itálii Arkádové ochozy nejčastěji na vnitřním nádvoří paláců; obvykle několikapatrové. obr. 27

Charakteristické prvky renesanční architektury v Itálii obr. 24 Charakteristické prvky renesanční architektury v Itálii Renesanční okna zakončená půlkruhovými archivoltami (obr. 24); obdélníková, s trojúhelníkovým či půlkruhovým frontonem (obr. 29). obr. 29

Charakteristické prvky renesanční architektury v Itálii Fronton štítový prvek nad oknem; tvar nejčastěji trojúhelníkový či půlkruh. obr. 17

Italské renesanční paláce Obecný charakter uzavřená, krychlová stavba; vnitřní nádvoří s arkádami; plocha stěn pravidelně členěna okny a svislými zdobnými prvky; výrazná korunní římsa oddělující stěnu a střechu. obr. 24

Italské renesanční paláce Palác Medici-Ricardi ve Florencii architektem Michelozzo; PRÁCE S OBRÁZKEM Dokumentuj na obrazové ukázce některé prvky renesanční architektury. obr. 22

Italské renesanční paláce Vnitřní nádvoří paláce Medici – Ricardi PRÁCE S OBRÁZKEM Jak se nazývá typický prvek, který mu dominuje? obr. 23

Italské renesanční paláce Palác Strozzi ve Florencii PRÁCE S OBRÁZKEM Jaké linie jsou u tohoto paláce zdůrazněny, vertikální či horizontální? Čím jsou zdůrazněny? Ukaž na obrázku bosáž. obr. 26

Italské renesanční paláce obr. 24 Palác Rucellai ve Florencii architektem Leonne Battista Alberti; PRÁCE S OBRÁZKEM Jaké tři řecké stavební řády kopírují pilastry tohoto paláce? Ukaž každý z nich na obrázku.

Italské renesanční paláce Vnitřní nádvoří paláce Rucellai PRÁCE S OBRÁZKEM Zopakuj si s pomocí obrázku jednotlivé části sloupu. HISTORICKÁ SOUVISLOST Jakou roli hrály ve vývoji italských měst rody Rucellaiů, Strozziů a zejména Mediciů? Proč si stavěly tak honosné paláce? Mají i význam pro rozvoj renesance? obr. 25

Italské renesanční paláce Palác Farnese v Římě -> architekty Michelangelo a Sangallo; <- Palác Valmarana ve Vicenze ● architektem Palladio. obr. 29 obr. 28

Italské renesanční paláce Palác Serristori Palác Basilica Palladiana ve Vicenze obr. 30 obr. 31

Renesanční vily Charakteristika stavby ve volné krajině; vycházely z antických římských venkovských vil; obklopeny zahradami, parky; na obrázku Villa Rotonda. HISTORICKÉ SOUVISLOSTI Kdo tvořil elitu italské společnosti, šlechta či obchodníci? Převažují tedy v Itálii městské paláce či venkovská sídla? obr. 34

Renesanční vily Villa Rotonda u Vicenzy architektem Andrea Palladio; nejznámější vila v Itálii; centrální čtvercový půdorys; uprostřed kruhový sál s kupolí; na každé straně portikus se schodištěm. obr. 32 obr. 33

Renesanční vily Villa Pisani čtvercový objekt; portikus zapuštěný do průčelí. PRÁCE S OBRÁZKEM Dokumentuj na obrazové ukázce znaky antiky. obr. 35

Renesanční vily Villa Madama v Římě Villa Farnese v Caprarole architektem Raffael Santi; Villa Farnese v Caprarole architektem Vignola. obr. 40 obr. 41

Církevní stavby Charakteristika převaha centrálních kostelů; zakončení velkou kupolí; na rozdíl od gotiky menší okna; stropy trámové nebo valená klenba (často rozčlenění do kazet); stěny členěny pilastry či polosloupy. obr. 39

Církevní stavby Chrám Santa Maria del Fiore ve Florencii architekt Filippo Brunelleschi zaklenul gotický chrám renesanční kupolí. obr. 3

Církevní stavby Chrám Santa Maria del Fiore obr. 2 Církevní stavby Chrám Santa Maria del Fiore kupole zaklenuje ohromný prostor; konstrukce dvojitého pláště kupole; každý plášť svírá do špičky odlišný úhel, ostřejší a tupější. obr. 1

Církevní stavby Chrám Santa Maria del Fiore Giottova zvonice; obr. 5 Církevní stavby obr. 4 Chrám Santa Maria del Fiore Giottova zvonice; průčelí chrámu.

Církevní stavby Kaple Pazziů při kostele S. Croce ve Florencii architektem Brunelleschi; náhrobní kaple rodiny Pazzi; obdélníkový půdorys; hlavní prostor s kupolí; harmonické kombinování obdélníků a oblouků . obr. 10

Církevní stavby Kaple Pazziů – exteriér ● vstupní portikus, nesený 6 korintskými sloupy; PRÁCE S OBRÁZKEM – Jaký typ římské stavby ti portikus připomíná? obr. 11

Církevní stavby Kostel San Lorenzo ve Florencii architektem F. Brunelleschi; interiér připomíná raně křesťanské baziliky; nad křížením lodí kupole; PRÁCE S OBRÁZKEM Popiš jednotlivé prvky interiéru, stropy a klenby všech lodí, sloupové arkády, znaky baziliky. obr. 8

Církevní stavby Kostel San Lorenzo ukázka exteriéru; kaple knížat. obr. 7 Kostel San Lorenzo ukázka exteriéru; kaple knížat. obr. 9

Církevní stavby kostel Santo Spirito ve Florencii architektem Brunelleschi; interiérem podobný chrámu San Lorenzo; bazilika s plochým stropem a kupolí nad křížením lodí. obr. 12 obr. 13

Církevní stavby objekt Sirotčince neviňátek ve Florencii architektem Brunelleschi; klasická ukázka důrazu na horizontální linie, oproti vertikálnosti gotiky. obr. 6

Církevní stavby Průčelí chrámu Santa Maria Novella architektem Leon Battista Alberti; typ tohoto průčelí přejímaný i v baroku; dominantní prvek voluty; PRÁCE S OBRÁZKEM Ukaž na obrázku volutu. Kde jsi se s ní již setkal? obr. 42

Církevní stavby Chrám San Pietro in Montorio v Římě architektem Bramante; kostel na místě umučení sv. Petra; typická centrální, kruhová stavba. obr. 38

Shrnutí vítězství antiky nad gotikou (ta označena za umění barbarů – Gótů); gotická vertikalita staveb nahrazena důrazem na horizontální linie; využití názvosloví antiky – sloup, polosloup, pilastr, klasický oblouk (ne lomený), portikus (podoba průčelí antických chrámů); návrat k centrálním kostelům a především ke kupoli; převaha městských staveb (paláce) nad venkovskými (vily) – důsledek dominantní role italského měšťanstva.

ZDROJE: ČERNÁ, Marie. Dějiny výtvarného umění. 2. rozšířené vyd. Praha: Idea servis, 1999. ISBN 80-85970-26-0. PIJOAN, José. Dějiny umění 5. 2. vyd. Praha: Odeon, 1984. KOCH, Wilfried. Evropská architektura. 2. rozšířené vyd. Banská Bystrice: Euromedia Group, k.s.-Universum, 2008. ISBN 978-80-242-2029-1 Obr. 1: [cit. 2013-10-10]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Brunelleshi-and-Duomo-of-Florence.gif?uselang=cs> Obr. 2: sailko. [cit. 2013-10-10]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Cupola_di_santa_maria_del_fiore_dal_campanile_di_giotto,_02.JPG?uselang=cs> Obr. 3: [cit. 2013-10-10]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Florence_italy_duomo.jpg?uselang=cs> Obr. 4: Jean-Christophe BENOIST. [cit. 2013-10-10]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Florence-Dome-FacadeGenerale.jpg?uselang=cs> Obr. 5: sonofgroucho. [cit. 2013-10-10]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Firenze-campanile.jpg?uselang=cs> Obr. 6: Sailko. [cit. 2013-10-10]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Spedale_degli_Innocenti.JPG>

Obr. 7: PriorImage. [cit. 2013-10-10] Obr. 7: PriorImage. [cit. 2013-10-10]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Basilica_of_San_Lorenzo_Florence.jpg> Obr. 8: Necrothesp. [cit. 2013-10-10]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:SanLorenzodiFirenze02.jpg> Obr. 9: [cit. 2013-10-10]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Brogi,_Giacomo_(1822-1881)_-_n._3515_-_Firenze_-_S._Lorenzo_Cappella_dei_Principi_(1870s).jpg> Obr. 10: Gryffindor. [cit. 2013-10-10]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Pazzi_Chapel_Florence_Apr_2008.jpg?uselang=cs> Obr. 11: Xosema. [cit. 2013-10-10]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Chapel_Pazzi.JPG?uselang=cs> Obr. 12: Lucarelli. [cit. 2013-10-10]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Chiesa_Santo_Spirito,_Firenze.jpg> Obr. 13: Sailko. [cit. 2013-10-10]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Santo_Spirito,_inside_1.JPG> Obr. 14: [cit. 2013-10-10]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Architecture-pilasters.jpg> Obr. 15: [cit. 2013-10-10]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Pilaster_(PSF).png>

Obr. 16: AlejandroLinaresGarcia. [cit. 2013-10-10] Obr. 16: AlejandroLinaresGarcia. [cit. 2013-10-10]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:ColumnsOaxCathedral.JPG> Obr. 17: G.dallorto. [cit. 2013-10-10]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:1264_-_Milano_-_Santa_Maria_della_Vittoria_-_Foto_Giovanni_Dall%27Orto_-_18-May-2007.jpg> Obr. 18: sailko. [cit. 2013-10-10]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Palazzo_medici_riccardi,_bugnato_01.JPG> Obr. 19: Haros. [cit. 2013-10-10]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:La_Rotonda.jpg> Obr. 20: [cit. 2013-10-10]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Portico_(PSF).png> Obr. 21: Theresa Knott. [cit. 2013-10-10]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Firenze.Loggia02.JPG> Obr. 22: Sailko. [cit. 2013-10-10]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Palazzo_Medici_Riccardi.JPG> Obr. 23: Sailko. [cit. 2013-10-10]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Palazzo_medici_riccardi.JPG> Obr. 24: Sailko. [cit. 2013-10-10]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Palazzo_Rucellai.JPG>

Obr. 25: sailko. [cit. 2013-10-10]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Palazzo_rucellai,_cortile_04.JPG> Obr. 26: Sailko. [cit. 2013-10-10]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Florenz_PalazzoStrozzi.jpg> Obr. 27: Peter1936F. [cit. 2013-10-10]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Cortile,_Palazzo_della_Cancelleria,_Roma.jpg?uselang=cs> Obr. 28: Marcok. [cit. 2013-10-10]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Palazzo_Valmarana_Vicenza_facciata_2009-07-25_f01.jpg?uselang=cs> Obr. 29: Myrabella. [cit. 2013-10-10]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Palais_Farnese.jpg> Obr. 30: Sailko. [cit. 2013-10-10]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Palazzo_Serristori_2.JPG?uselang=cs> Obr. 31: Gvf. [cit. 2013-10-10]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Vicenza-Basilica_palladiana2.jpg?uselang=cs> Obr. 32: Antur. [cit. 2013-10-10]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Palladio_Rotonda_seccion_Scamozzi_1778.jpg> Obr. 33: [cit. 2013-10-10]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Palladio_Rotonda_planta_Scamozzi_1778.jpg> Obr. 34: Philip Schäfer. [cit. 2013-10-10]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:La_Rotonda.png>

Obr. 35: Haros. [cit. 2013-10-10]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:VillaPisani_Montagnana2007_07_11_1.jpg> Obr. 36: Flying Russian. [cit. 2013-10-10]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Tempio_Malatestiano_3.JPG> Obr. 37: Gaspa. [cit. 2013-10-10]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Urbino-palazzo_ducale02.jpg?uselang=cs> Obr. 38: Torvindus. [cit. 2013-10-10]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Tempietto05.jpg> Obr. 39: Idéfix. [cit. 2013-10-10]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Todi_7-edited.jpg> Obr. 40: Pierreci. [cit. 2013-10-10]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Il_giardino_di_Villa_Madama.jpg?uselang=cs> Obr. 41: Pippo-b. [cit. 2013-10-10]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Caprarola_002.jpg?uselang=cs> Obr. 42: Carla Nunziata. [cit. 2013-10-10]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Santa_Maria_Novella.jpg?uselang=cs> Obr. 43: Marco Bagarella. [cit. 2013-28-07]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Larotonda2009.JPG> Obr. 44: Dudva. [cit. 2013-28-07]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Colosseum_01.jpg>