Hemichordata a Chordata Polostrunatci a Strunatci 2009

Charakteristika Polostrunatců Všichni polostrunatci jsou mořští druhoústí živočichové, většinou červovitého těla, hloubící chodby v písku nebo žijící pod kameny či řasami; velikost 2 cm – 2 m Tělo má tři části: prosoma, mesosoma a metasoma cévní soustava částečně otevřená

Charakteristika Polostrunatců Jícen je proděravěn žaberními štěrbinami, sloužícími k dýchání Mikrofágní způsob výživy Pohlaví oddělená, oplození vnější, larva podobná bipinnarii hvězdic Asi 85 druhů

Progresívní znaky polostrunatců v přední části těla žaludovců je výztužná tyčinka (stomochord) vznikající z endodermu, která ale zřejmě není homologická chordě strunatců Párové žaberní štěrbiny Nervový pruh je i na hřbetní straně

Třída: Enteropneusta (Žaludovci) Tělo složeno ze tří oddlů: žalud límec trup

Enteropneusta: dýchací a trávicí soustava Částečky potravy se zachycují na slizem pokrytém žaludu a jsou transportovány směrem k ústům Do úst proniká rovněž mořská voda, písek a bahno. Voda uniká ven žaberními štěrbinami, zde tělu zřejmě také odevzdává kyslík. Pomocné dýchání se uskutečňuje rovněž povrchem těla. Písek a potrava pronikají dál do střeva, organický materiál je stráven, písek odchází řitním otvorem Na některých místech moře takto prochází trávicím systémem žaludovců až 10 000 kg písku/1km2/den

Enteropneusta – obrazy a fotografie

Enteropneusta Popsáno asi 70 druhů většinou žijí v písku zahrabáni v chodbách tvaru písmene U díky malé velikosti vylučování (NH3) zřejmě celým povrchem těla, rovněž tzv. glomerulus v žaludu filtruje do coelomu odpadní látky

Enteropneusta: oběhová a nervová a pohlavní soustava. Systematika Je otevřená. Hemolymfa proudí hřbetní cévou vpřed a břišní dozadu. Krev je bezbarvá Nervová soustava obsahuje hřbetní a břišní pruh a je ještě jednodušší než u ostnokožců Larva se jmenuje tornaria Příklad: Glossobalanus minutus (Žaludovec malý) Další třídou jsou Pterobranchia (Křídložábří) – drobní (0,5 - 5 mm), přisedlí a koloniální živočichové. Např. Dvojžábřík atlantský (Rhabdopleura normani)

Morfologie a anatomie žaludovců

CHORDATA

Chordata Mořští, sladkovodní, i suchozemští V jisté fázi života mají všichni žaberní štěrbiny. U jednodušších skupin se otevírají na povrch těla Primitivnější skupiny jsou filtrátoři mořské vody; součástí trávicí soustavy je tzv. endostyl, ze kterého se u obratlovců vyvine štítná žláza Hřbetní tyčovitá výztuha zvaná notochord existuje v jisté vývojové fázi u všech skupin; u primitivnějších zůstává do dospělosti Jeden, hřbetní, dutý nervový provazec se nachází u embryí všech skupin a u většiny přetrvává i v dospělosti

Chordata charakteristické znaky

Chordata charakterizují čtyři anatomické rysy Notochord (= chorda dorsalis = struna hřbetní) Hřbetní, dutý nervový provazec Žaberní štěrbiny Svalnatý, postanální ocas

Embryonální vznik dutého nervového provazce

podkmen: Pláštěnci (Urochordata = Tunicata) 2 000 Kmen: Strunatci (Chordata) podkmen: Pláštěnci (Urochordata = Tunicata) 2 000 třída: Sumky (Ascidiacea) 1 900 třída: Salpy (Thaliacea) 50 třída: Vršenky (Copelata) 60 podkmen: Bezlebeční (Cephalochordata) 25 podkmen: Obratlovci (Vertebrata) 47 000 nadtřída: Bezčelistnatci (Agnatha) 50 třída: Štítnatci (Ostracodermi) + třída: Kruhoústí (Cyclostomata) 50 nadtřída: Čelistnatci (Gnathostomata) 46 800 třída: Pancířnatci (Placodermi) + třída: Trnoploutví (Acanthodii) + třída: Paryby (Chondrichthyes) 600 třída: Ryby (Pisces = Osteichthyes) 24 000 třída: Obojživelníci (Amphibia) 3 000 třída: Plazi (Reptilia) Dnes neudržitelná 6 000 třída: Ptáci (Aves) 8 900 třída: Savci (Mammalia) 4 300

Podkmen Pláštěnci (Urochordata) Mořští, larvy volně plavou Tělo nebo jeho část obklopuje polysacharid tunicin Cévní soustava otevřená, srdce žene krev střídavě k přednímu a zadnímu konci těla Vylučovací orgány chybí, dospělci proterandričtí hermafroditi (=nejprve dozrávají spermie) Časté nepohlavní rozmnožování pučením

Podkmen Pláštěnci (Urochordata) třída: Sumky (Ascidiacea) 1 900 třída: Salpy (Thaliacea) 50 třída: Vršenky (Copelata) 60 Sumky: Metandrocarpa taylori Salpy: Thetys vagina

Sumky: anatomie Přijímací otvor Vyvrhovací otvor (atrioporus) Tělní stěna a plášť Kloakální dutina obžaberního Prostoru Vyústění střeva do kloaky Endostyl Hltan Žaberní štěrbiny Trávicí trubice Vaječníky a varlata Srdce

Sumky - anatomie

Sumky: larvální stadium Larva sumky je bilaterálně souměrná a připomíná pulce. Nad notochordem leží nervová trubice Larvální stadium trvá jen několik minut až několik hodin.

Sumky Sumky se živí drobnými organismy, které nasávají s vodou do hltanu. Voda je pak odfiltrována do obžaberního prostoru a vychází ven atrioporem. Endostyl pomáhá zachycovat částečky potravy, slepuje je a transportuje do žaludku a střeva.

Salpy (Thaliacea) a Vršenky (Copelata) Salpy: složité rozmnožování. Na rozdíl od sumek, které jsou přisedlé dospělci žijí pelagicky. Některé druhy světélkují díky symbiotickým baktériím. Vršenky: Dospělci bez schránky nejsou větší než 3 cm. Při metamorfóze nedochází ke ztrátě ocásku. Schránka z tunicinu je mnohem větší než živočich a má otvůrky, opatřené síťkami - „vrše“ – k zachycování potravy.

Podkmen: Cephalochordata (Bezlebeční) Znaky společné s pláštěnci: jednovrstevná pokožka, obžaberní prostor, hltan upravený k filtrování potravy Znaky společné s obratlovci: segmentace svaloviny, uspořádání nervové a oběhové soustavy. Oběhová soustava je uzavřená.

Kopinatec plžovitý (Branchiostoma lanceolatum) Dospělý měří asi 5 cm. Hlava začíná tzv. rostrem, pod nímž leží ústní otvor s hmatovými tykadly Na hřbetě je jeden ploutevní lem, na břiše mezi ústy a atriporem dva ploutevní lemy. Oporou těla je chorda, která se táhne celým tělem. Nad chordou leží nervová trubice. Na bocích těla leží boční sval, segmentovaný do asi 60-ti úseků. Hltan je prostorný s asi 180 žaberními štěrbinami. Endostyl dobře vytvořený, způsob výživy jako u sumek.

Kopinatec plžovitý (Branchiostoma lanceolatum)

Kopinatec plžovitý (Branchiostoma lanceolatum) - anatomie Krev je bezbarvá, krevní tlak nízký. Kopinatec je gonochorista, , oplození je mimotělní a zárodečný vývoj probíhá ve vodě.

Kopinatec plžovitý (Branchiostoma lanceolatum)

Kopinatec plžovitý (Branchiostoma lanceolatum) - ekologie Larva se přes den drží u dna, v noci vystupuje k hladině a stává se součástí planktonu. Dospělec je přes den zahrabán v písku, šikmo nebo svisle, s rostrem nahoru. V noci plave při dně vpřed i vzad. Živí se rozsivkami, prvoky a drobným organickým detritem. Žije v okolí evropských břehů.