Dějiny filozofie - obecně STŘEDNÍ ŠKOLA STAVEBNÍ A TECHNICKÁ Ústí nad Labem, Čelakovského 5, příspěvková organizace Páteřní škola Ústeckého kraje Dějiny filozofie - obecně VY_32_INOVACE_35_700 Projekt MŠMT EU peníze středním školám Název projektu školy ICT do života školy Registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0771 Šablona III/2 Sada 35 Anotace Občanská nauka, filozofie, dějiny filozofie Klíčová slova Dějiny jednotlivých věd a dějiny filozofe, dějiny filozofie a filozofie dějin, antická filozofie, Řecko – kolébka evropského myšlení, periodizace antické filozofie Předmět Občanská nauka Autor, spoluautor PhDr. Jaroslav Svoboda Jazyk Čeština Druh učebního materiálu Prezentace, výklad Potřebné pomůcky PC, dataprojektor Druh interaktivity Výklad pomocí prezentace Stupeň a typ vzdělávání Střední škola Cílová skupina 4.Ročník Mechanik seřizovač, 2. ročník Podnikání Speciální vzdělávací potřeby ne Zdroje Seznam viz poslední snímek

Filozofie jako každá věda má své vlastní dějiny STŘEDNÍ ŠKOLA STAVEBNÍ A TECHNICKÁ Ústí nad Labem, Čelakovského 5, příspěvková organizace Páteřní škola Ústeckého kraje Dějiny filozofie DĚJINY FILOZOFIE Filozofie jako každá věda má své vlastní dějiny . dějiny filozofie ------- filozofie dějin jako např. filozofie sportu filozofie politiky filozofie práva filozofie reklamy apod. Dějiny filozofie sledují činy myslícího rozumu, filozofické myšlenky, jejich obsah, sled, vývoj. , I když vývoj filozofického myšlení je mnohem starší, pro vývoj evropského myšlení má význam především antická filozofie (antikou se souhrnně nazývá období dějin a kultury starověkého Řecka a Říma; samotná antická filozofie je však převážně řeckou záležitostí, římské myšlení na řeckou filozofii většinou jen navázalo a není tudíž příliš originální.   Rozliš Klllllll

Proč se Řecko stalo kolébkou evropské civilizace ? STŘEDNÍ ŠKOLA STAVEBNÍ A TECHNICKÁ Ústí nad Labem, Čelakovského 5, příspěvková organizace Páteřní škola Ústeckého kraje Proč se Řecko stalo kolébkou evropské civilizace ? 1. Existence bohatých svobodných měst   12 řeckých osad v tzv. Iónii (pobřeží malé Asie- dnešního Turecka), nejvýznamnější z nich město Milétos zde: styk dvou významných starověkých kultur (středomořská + východní)   2. Praktické potřeby (obchod, mořeplavba ) vyžadovaly systematizaci reálných poznatků o světě 3. Řecké náboženství   netvořilo jednotlivý systém (s duchovním monopolem)- vedle mýtického obrazu světa se zde mohl rozvíjet bez zásadních problémů i „konkurenční“ výklad světa (racionální- založený na rozumu) 4. Aténská demokracie    Snahy umožnit co největšímu počtu občanů účast na polit. rozhodování → právo na svobodu slova, veřejné diskuse téměř beztrestné Iba

PERIODIZACE ANTICKÉ FILOZOFIE STŘEDNÍ ŠKOLA STAVEBNÍ A TECHNICKÁ Ústí nad Labem, Čelakovského 5, příspěvková organizace Páteřní škola Ústeckého kraje PERIODIZACE ANTICKÉ FILOZOFIE Počátky antické filozofie nacházíme na přelomu 7. a 6. století před n. l. u tzv. milétských filozofů a ukončení můžeme považovat začátek 6. století n. l. ,kdy se antická filozofie transformuje do křesťanského myšlení. Antická tradice , která dala základ celé dnešní euroamerické kultuře zahrnuje tedy přes 1000 let. 1. období – filozofie předsókratovská( kosmologická) 6. – 4. stol. př.n.l. - filozofie hledá podstatu světa, sjednocující princip, řád, harmonii, ( před filozofem Sókratem , který žil v letech 469 – 399 př.n.l.) období 2. období – klasické období (antropologická filozofie) celé 4. stol. př.n.l. – vrchol antické filozofie – orientace na člověka a na gnoseologické problémy, vytváření filozofických systémů- Sókrates, Platón, Aristotelés 3. období – helénistické období od konce 4. stol. př.n.l. – 6. stol. n.l. hledání smyslu lidské existence (stoicismus, skepticismus,…) 3

PŘEDSÓKRATOVSKÁ FILOZOFIE STŘEDNÍ ŠKOLA STAVEBNÍ A TECHNICKÁ Ústí nad Labem, Čelakovského 5, příspěvková organizace Páteřní škola Ústeckého kraje PŘEDSÓKRATOVSKÁ FILOZOFIE -hledá v počátcích odpověď na otázku, co je základem (principem) světa, - kde má počátek svět, jaká je podstata světa, jakým řádem se řídí =řeší zejména ontologické otázky,  první filozofií (první vědou) je ontologie Text: „Jest druh vědy, jenž zkoumá jsoucno jako jsoucno a to, co mu o sobě náleží. Tato věda není totožná se žádnou tzv. vědou zvláštní. Neboť žádná jiná věda nepojednává obecně o jsoucnu jako jsoucnu, nýbrž každá si z něho vybere určitou část a zkoumá určení, jež jí náležejí, jako např: vědy matematické Aristoteles -hlavní zájem filozofů tohoto období = svět (kosmos) a hledání jeho základů   ARCHÉ = pralátka všech věcí – základ věcí nejstarší filozofové žili v bohatém přístavu Milétos ( na pobřeží Malé Asie – dnešní Turecko)  Milétská škola pralátku spatřovali v samotné přírodě  filozofie přírodní) (příroda = fysis) Jejich výroky o přírodě se opírají o jejich živé nazírání- pozorování přírody. -

vše vzniklo z vody věci vznikají látka neurčitá A R CH É STŘEDNÍ ŠKOLA STAVEBNÍ A TECHNICKÁ Ústí nad Labem, Čelakovského 5, příspěvková organizace Páteřní škola Ústeckého kraje   vše vzniklo z vody věci vznikají látka neurčitá vše se živí vlhkem zhušťováním a a neomezená zřeďováním látka v abstraktní , vzduchu – rozlišoval podobě 7 zákl. stavů vzduchu našim smyslům nepřístupná, neboť smyslově můžeme vnímat věci, které vznikají vytvarováním z apeironu Thales Milétský Anaximenés Anaximadros A R CH É Voda vzduch apeiron

Použité zdroje Vlastní Základy filozofie Jaroslav Schegelová STŘEDNÍ ŠKOLA STAVEBNÍ A TECHNICKÁ Ústí nad Labem, Čelakovského 5, příspěvková organizace Páteřní škola Ústeckého kraje Použité zdroje Vlastní Základy filozofie Jaroslav Schegelová ISBN 80-900096-4-6