ATMOSFÉRA

Atmosféra = plynný obal země k Zemi připoutána gravitační silou směs plynů, tekutých a tuhých částic Složení vzduchu: Jaké hlavní plyny atmosféra obsahuje a v jakém objemovém množství?

Atmosféra Fyzikální vlastnosti: teplota, tlak, vlhkost mění se jak ve směru vodorovném, tak i svislém změny teploty a tlaku s výškou → vrstvy atmosféry

Vrstvy atmosféry Troposféra Stratosféra nejblíže k zemskému povrchu průměrná výška 14 km (rovník 16-18 km, nad póly 7-9 km) teplota klesá o 0,65°C na 100 m výšky většina meteorologických jevů a procesů (vznik počasí, srážky, oblačnost, vítr) ve vrchní části teplota -45°C až –70°C Stratosféra do 50 km teplota s výškou stoupá součástí je ozonosféra – O3 –25 km K čemu slouží v atmosféře ozón? perleťová oblaka

Vrstvy atmosféry Mezosféra Termosféra Exosféra do 80 km teplota s výškou klesá horní hranice – až -90°C Intenzivní fotochemické reakce – svítící oblaky Termosféra do 500-700 km vzrůst teploty s výškou Exosféra horní hranice – 2 - 40 tis. km Přechod do volného meziplanetárního prostoru mezi mezosférou a termosférou – Ionosféra – přenos radiových vln, elektromagnetické pole Země polářní záře – nad 80 km – vtahování záření Slunce do magnetického pole Země

Podnebí dlouhodobý stav atmosféry podnebné pásy přechodné: tropický mírný polární přechodné: subtropický subpolární oceánské x kontinentální

Klimatotvorní činitelé výrazně ovlivňují celkový ráz rozložení teploty na zemském povrchu zeměpisná šířka nadmořská výška rozložení pevnin a oceánů výšková členitost georeliéfu oceánské proudy rostlinná a sněhová pokrývka činnost člověka (antropogenní činitelé)

Počasí x podnebí (klima) nesouvisí jen s procesy v atmosféře, ale spolupůsobení všech složek FG sféry celkově tvoří úplný klimatický systém rostoucí vliv lidské činnosti na utváření a ovlivňování podnebí Jaké pojmy vás napadnou v souvislosti s počasím a podnebím?

Počasí okamžitý stav atmosféry velmi proměnlivé předpověď – Světová služba počasí meteorologické stanice, družice

Počasí Meteorologické prvky – můžeme měřit Meteorologické jevy teplota, vlhkost, tlak vzduchu, sluneční záření, oblačnost, proudění vzduchu) Meteorologické jevy - popis slovy bouřka, druhy srážek, optické jevy

Pohyby v atmosféře atmosféra hmotná → tlak na zemský povrch rozložení tlaku nerovnoměrné kvůli nestejnému rozložení tepla na povrchu i v atmosféře snaha atmosféry vyrovnat tyto rozdíly → vítr cyklóny = tlakové níže N anticyklóny = tlakové výše V rovník, polární kruhy – N obratníky, póly – V vzduch směr V → N

Všeobecná cirkulace atmosféry proudění vzduchu v planetárním měřítku dále ovlivněna: rozložením pevnin a oceánů otáčením Země → vznik tzv. Coriolisovy síly – síla uchylující zemské rotace → stáčení vzduchových a vodních hmot

Pravidelné větry Monzuny nerovnoměrné zahřívání pevniny a oceánu J a JV Asie

Místní větry Fén Bríza Bóra Mistrál Blizard teplý a suchý padavý vítr na závětrných stranách kopců Bríza pobřežní vánek, který vane v létě mezi mořem a pobřežím mořský vánek – odpoledne vane chladnější vzduch z moře na pevninu pevninský vánek – vane v noci z pevniny na moře Bóra studený nárazovitý vítr na závětrné straně pohoří u Jadranu Mistrál padavý studený vítr, který se vyskytuje v Jižní Francii, místní název pro bóru Blizard vítr vanoucí z moře na pevninu, přinášející srážky (zpravidla sněhové), vane v oblasti severních zeměpisných šířek (např. Severní Amerika)

Teplo v atmosféře přísun a výměna energie hlavní zdroj – sluneční záření množství záření dopadajícího na Zemi se snižuje od rovníku k pólům → pásovitost klimatických oblastí po průchodu atmosférou a dopadu na Zem se část sluneční energie mění na tepelnou záření: viditelné světlo – barevné spektrum krátkovlnné záření (UV) dlouhovlnné záření (IR) – tepelné

Sluneční záření 58 % pohlceno atmosférou a zemským povrchem (vč. hydrosféry) 42 % se odráží nebo vyzáří do meziplanetárního prostoru tepelný režim atmosféry – všechny děje v atmosféře spojené s výměnou tepla část záření se v A rozptyluje na zemský povrch jen část záření → pohlceno nebo odraženo

Skleníkový efekt díky přítomnosti oxidu uhličitého (CO2), vodních par a dalších skleníkových plynů existuje tzv. skleníkový efekt atmosféra propouští krátkovlnné záření Slunce, odražené dlouhovlnné záření je atmosférou zachycováno → kumulace záření, tepla je přirozený x vlivem působení člověka roste podíl CO2 v atmosféře → zvětšování skleníkového efektu → zvyšování teploty na Zemi měření teplotního rozložení – využití družic – rychlé a přesné zjištění stavu