Současné rozšíření bučin v Evropě
Fylogeografie – postglaciální migrace maximální zalednění - 20-18 tis. BP maximální (koncentrovaná) variabilita v mediteránu 3 základní refugia - iberské, apeninské, bálkánské jen malá část variability zpět do Evropy rekolonizace od cca 13 tis. BP metody studia – využití cpDNA maximální rozsah zalednění během poslední ledové doby hranice permafrostu R1, R2, R3 - hlavní refugia
Proč se používá cpDNA ? relativně konzervativní - nízká mutační rychlost existence intraspecifické variability typy mutací - bodové, inserce/delece nerekombinovaná jednotka dědičnosti haploidní ve smyslu variability (homoplazmie) - haplotypy uniparentální dědičnost - maternální přenos u krytosemených - semeny můžeme vysledovat jednotlivé linie a ty korelovat s geografickým rozšířením metody studia - RFLP, PCR-RFLP, mikrosatelity, sekvence
Rekonstrukce migrace buku haplotypy na základě mikrosatelitů cpDNA
Rozšíření buku na základě pylových analýz
Postglaciální rekolonizace Evropy příklady dalších dřevin jedle smrk dub
Postglaciální migrace druhů do střední Evropy hybridní zóny na základě porovnání mnoha druhů … místa střetu linií z různých refugií vyšší genová variabilita jedna zóna ve střední Evropě - ČR
Pro dominanty jasno, ale další druhy? aplská migrace karpatská migrace Rosa pendulina – růže alpská proběhla migrace opravdu z obou směrů ? migrovaly další druhy stejně jako dominanta ? došlo k promíchání haplotypů ?
Fylogeografické studie migrace do České kotliny Rosa pendulina – růže alpská Carex pilosa – ostřice chlupatá Hordelymus europaeus – ječmenka lesní Arabidopsis halleri – řeřišničník Hallerův