Mechanismy nespecifické imunity

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Obranné vlastnosti krve
Advertisements

KOMPLEMENTOVÝ SYSTÉM.
Selhání imunitní tolerance: alergie a autoimunita
Obranu proti infekci zajišťuje imunitní systém Při infekci dochází ke střetu dvou živých organismů - mikroba a hostitele Mikroorganismy mají únikové.
IMUNOTOXIKOLOGIE Antigenně-specifické imunitní reakce
Vyšetření parametrů buněčné imunity
Nespecifické složky buněčné imunity
DIAGNOSTIKA AKUTNÍHO ZÁNĚTU V ORDINACI PRAKTICKÉHO LÉKAŘE
Základní imunitní mechanismy
Imunitní systém a jeho význam pro homeostázu organismu,
Imunita (c) Mgr. Martin Šmíd.

Nespecifické složky humorální imunity
Funkce imunitního systému. Imunodefekty.
Mechanismy nespecifické imunity
Somatologie Mgr. Naděžda Procházková
IMUNITNÍ SYSTÉM IMUNITA = schopnost organismu chránit se před patogeny (bakterie,viry,houby,prvoci  onemocnění) Nespecifická : Fagocytóza granulocytů,monocytů.
Mechanismy specifické imunity
Imunitní systém J. Ochotná
Antiinfekční imunita.
Komplement, antigeny Martin Liška.
Vybrané podklady pro praktika z imunologie
Středn í zdravotnick á š kola, N á rodn í svobody P í sek, př í spěvkov á organizace Registračn í č í slo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Č.
Imunita Cholera, 19. století.
Klinická biochemie zánětlivých procesů
Protibakteriální imunita
VÝVOJ A SELEKCE T LYMFOCYTŮ V THYMU FcgR FceRI TCR BCR B-cell NK-cell Mast-cell T-cell   CD16     NK-cell    Mast-cell        
Ústav imunologie UK 2. lékařská fakulta Praha
CHEMIE IMUNITNÍCH REAKCÍ
Nespecifické složky buněčné imunity I.
Imunitní systém J. Ochotná
Způsoby mezibuněčné komunikace
Řízení imunitního systému Kurs Imunologie. Hlavní histokompatibilní systém (MHC) objeven v souvislosti s transplantacemi starší termín: HLA dvě hlavní.
Specifická (adaptivní) imunita B, T lymfocyty, protilátky
Protiinfekční imunita 2
Metody Fagocytózy   - vyšetření zahrnuje:  krevní diferenciál - % zastoupení LEU  izolace LEU  stanovení funkce LEU   4 skupiny testů na fagocytózu:
Imunitní mechanismy zánětu (lokální a systémová reakce)
Fagocytóza = základní nástroj nespecifické imunity (společně s komplementem) fagocytující buňky proces fagocytózy.
Jiří Litzman Ústav klinické imunologie a alergologie LF MU
Komplementový systém a nespecifická imunita
Nespecifické složky M. Průcha
T lymfocyty Jan Novák.
Působení nanomateriálů na imunitní systém
Protinádorová imunita Jiří Jelínek. Imunitní systém vs. nádor imunitní systém je poslední přirozený nástroj organismu jak eliminovat vlastní buňky které.
Tělní tekutiny Autor: Eva Klabenešová
Buněčná signalizace Úvod Základní typy signálních drah Imunologie.
Vrozená imunita Marcela Vlková. Základní pojmy Antigen Látka, kterou rozezná imunitní systém a která vyvolává imunitní reakci Základní složení: nosičská.
Imunita Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Evropský sociální fond Gymnázium, Praha 10, Voděradská 2 Projekt OBZORY.
Komplement J. Ochotná. Komplement  humorální složka nespecifické imunity  pomáhá odstranit mikroorganismy a vlastní pozměněné buňky (apoptotické buňky)
Imunologi e seminář 1 J. Ochotná Imunologie seminář 1.
IMUNITA VROZENÁ Marcela Vlková. Vrozená imunita Chemické bariéry pH (kůže 5,5, žaludek 1- 3, vagina 4,5) sekrece antimikrobiálních peptidů (lysozym, defensiny,
Imunologie a alergologie
Základy imunologie.
KOMPLEMENTOVÝ SYSTÉM.
Patogeneze virových nákaz 4
Patogeneze virových nákaz 4
Imunitní systém a jeho význam pro homeostázu organismu,
FAGOCYTÓZA Mgr. Olga Tichá, LF MU.
Imunologie seminář 1 Imunologie seminář 1 J. Ochotná
KOMPLEMENTOVÝ SYSTÉM.
IMUNOTOXIKOLOGIE Primární imunitní reakce, zánět
Zánět mechanismy a projevy zánětlivé reakce Jaroslava Dušková
Lékařská mikrobiologie I Specifická imunita
Laboratorní diagnostika
Bazofily a mastocyty a jejich význam v imunitních reakcích
Imunologie seminář 1 Imunologie seminář 1 J. Ochotná
Úvod do imunologie Martin Liška.
Zánět
Václav Hořejší Ústav molekulární genetiky AV ČR IMUNITNÍ SYSTÉM vs

Transkript prezentace:

Mechanismy nespecifické imunity

Vrozená (nespecifická) imunita Stále připravena rozpoznat eliminovat mikroby. Nerozpoznává nemikrobiální antigeny. Většinou eliminuje mikroby dříve než se rozvinou mechanismy specifické imunity. Receptory jsou přímo geneticky determinovány, nejsou produkty rekombinace genů.

Vrozená (přirozená, nespecifická) imunita Přetrvává ve fylogenéze Poznávací receptory jsou fixovány v genomu Dokonale odlišuje vlastní od cizího Reakce na cizorodý materiál je bezprostřední Nevzniká paměť Propojení s adaptivní imunitou První linie obrany proti patogenům Účast v normálních fyziologických procesech

SIGNÁLY NEBEZPEČÍ: - EXOGENNÍ (PAMPs) - ENDOGENNÍ (např SIGNÁLY NEBEZPEČÍ: - EXOGENNÍ (PAMPs) - ENDOGENNÍ (např. STRESOVÉ PROTEINY UVOLNĚNÉ Z NEKROTICKÝCH BUNĚK)

PAMPs – patogen-associated molecular patterns (Endotoxin, manosa, dvouvláknová RNA, nemetylované CpG nucleotidy) PRR- Pattern recognition receptors - rozpoznávají PAMPS. TOLL-like receptory – povrchové nebo na intracelulární intracelulární membrány vázané receptory rozpoznávající různé PAMPs. Přenášejí aktivační signály. NOD receptory: intracytoplasmatické PRR

PAMPs: lipopolysacharid (LPS) peptidoglykany lipoproteiny manany glukany bakteriální DNA

Receptory vrozené imunity („PRR“) V cirkulaci, rozpustné, sekretované: lektin vázající manózu ( MBL) Membránové: zprostředkovávající endocytózu ( např. pro manan na makrofázích) signalizační „Toll-like receptory“, TLR Intracytoplazmatické: „Nucleotide-binding oligomerization domain proteins“, NOD

Aktivace buněk cestou TLR a cytokinových receptorů Downloaded from: StudentConsult (on 19 July 2006 06:34 AM) © 2005 Elsevier

TOLL-LIKE RECEPTORY

PAMP jsou důležité v aktivaci dendritických buněk

Nespecifické ochranné bariéry lidského těla

Epitelové buňky – první linie imunity Mechanická a chemická bariéra Pohyb řasinek Hlen –muciny Lysozym, fosfolipáza A, histatiny Defensiny (a,b) Surfaktantové proteiny (A,D) Poznávání nebezpečí, poškození (PRR),uvolnění cytokinů, chemokinů, zánětlivých mediátorů- ovlivnění imunitních reakcí

Komplementový systém

Activation of the complement sytsem

spontaneous activation Komplementový systém Alternative pathway spontaneous activation C3 C3b Bf Factor D Bb Lectin pathway mannose binding MBL MASP-1 MASP-2 C4/C2 C4b/C2b Classical pathway antibody binding C1q/r2/s2 C4/C2 C4b/C2b C3b/Bb C4b/C2b C4b/C2b C3 convertase C3 C3a + C3b C5 convertase C5 C5b lytic pathway formation of membrane-attack comlex, lysis of pathogens C5b, C6, C7, C8, C9 opsonization phagocytosis C3b anaphylatoxin inflammation, phagocyte recruitment C4a, C3a, C5a

Aktivace komplementového systému Klasická cesta: Komplexy IgG-antigen, IgM-antigen, C-reaktivní protein Alternativní cesta Lipopolysacharid G- bacterií Buněčná stěna některých bakterií Buněčná stěna kvasinek (zymozan) Agregovaný IgA Lektinová cesta Manóza a další sacharidy

Aktivace komplementu klasická cesta C3 konvertáza C3 C3b C5 C5b C5b C6 C1-INH C1 C4 C2 lektinová cesta MBL MASP 1, 2 C4 C2 alternativní cesta C3b B D P C3 konvertáza C3 C3b C5 C5b C5b C6 C7 C8 C9 membranolytický komplex

Aktivace klasické cesty komplemntového systému C2aC4b C3 C3a C3b C5 C5a C5b C5b, C6, C7, C8 Antigen IgG C9

Účinek C9 na buněčnou membránu

Alternativní cesta aktivace komplementového systému Iniciována spontánní aktivací C3 na povrchu některých bakterií (např vlivem LPS) nebo kvasinek (např vlivem zymozanu) Aktivována složka B Stabilizace komplexu se účastní složky D a P (properdin) Vzniká alternativní C3 konvertáza (C3bBb)

Aktivace alternativní dráhy komplementového systému C3a B Ba Activating surfaces + proteolysis D, P C3b C3 Convertase C5 Convertase C3b, Bb, C3b C3b, Bb

Regulace aktivity komplementového systému Plasmatické faktory Klasická cesta – zejména C1-INH (deficit vede k hereditárnímu angioedému). Alternativní cesta – faktor H (polymorfismy vázány na vznik makulární degenerace sítnice, mutace u části pacientů s hemolyticko-uremickým syndromem), faktor I Faktory vázané na buňky: CD59 (brání polymerizaci C9)

Biologické funkce aktivovaných složek komplementového systému lýza buněk (mikroorganismů) (MAC) opsonizace (C3b) chemotaxe (C5a, C3a) prozánětlivá aktivita (C3a, C5a) přenos imunokomplexů (C3b, C4b) regulace paměťové odpovědi (C3b, C3d)

Biologické efekty aktivovaného komplementového systému C9 - cytolytický effect C3b - opsonizace C3a, C5a – anafylotoxiny, histaminoliberace C5a - chemotaxin

Downloaded from: StudentConsult (on 19 July 2006 06:34 AM) © 2005 Elsevier

Fagocytóza

Polymorfonukleární granulocyt Downloaded from: StudentConsult (on 19 July 2006 06:34 AM) © 2005 Elsevier

Profesionální fagocyty imunitního systému Granulocyty – neutrofilní, částečně i eozinofilní Monocyty makrofágy: Kupfferovy buňky, Mikroglie Osteoklasty Makrofágy sleziny, alveolů, vazivové tkáně, sinusů.. Dendritické buňky (neaktivované)

Vývoj makrofágů z monocytů Downloaded from: StudentConsult (on 19 July 2006 06:34 AM) © 2005 Elsevier

Interakce leukocytů s endoteliemi při přechodu leukocytu z cévy do extravaskulárního prostoru Downloaded from: StudentConsult (on 19 July 2006 06:34 AM) © 2005 Elsevier

Chemotaxiny Produkty rozpadu buněk C5a IL-8, IL-1 Leukotrieny Destičky aktivující faktor (PAF)

Opsoniny Látky zlepšují adhesi fagocytující buňky k fagocytované částici. Specifické: IgG, (IgM pouze nepřímo aktivací komplementového systému) Nespecifické: C3b, fibronektin, CRP, MBL….

Downloaded from: StudentConsult (on 19 July 2006 06:34 AM) © 2005 Elsevier

Jednotlivá stadia fagocytózy Adherence fagocytované čáetice k membráně fagocytující buňky Tvorba psudopodií, které postupně obalují fagocytovanou částici Tvorba fagosomu Splynutím fagosomu a lysozomu vzniká fagolysosom Lysosom Uvnitř fagolysosomu dochází k usmrcení a degradaci fagocytovaného materiálu Nedegradovatelný materiál je uvolněn z buňky

Zabíjecí mechanismy fagocytujících buněk Reaktivní metabolity kyslíku (H2O2, hydroxylový radikál (.OH), superoxidový aniont (O2-), singletovaný kyslík(.O2) Reaktivní dusíkové metabolity (NO, NO2) Hydrolázy: proteázy, lipázy, DNAsy Nízké pH Lysozym Lactoferin Defenziny – antimikrobiální polypeptidy

Lysozym Stěpí buněčnou stěnu G+ baktérií Přítomen v granulích granulocytů, plazmě, sekretech

Přirození zabíječi (NK buňky) Morfologicky se jedná o velké granulované lymfocyty (LGL). Vznikají v odlišné linii než T a B- lymfocyty. Rozpoznání cílové buňky je antigen nespecifické. Záleží na vzájemném poměru aktivačních a inhibičních signálů na povrchu cílové buňky. Nejdůležitějším negativním signálem je exprese HLA antigenů na povrchu buňky. NK buňky jsou namířeny zejména proti nádorovým a viry infikovaným buňkám. Mechanismy cytotoxicity jsou stejné jako u Tc lymfocytů. Jsou důležitým zdrojem prozánětlivých cytokinů – IFNg, IL-3

Large granulated lymphocyte

Antibody dependent cellular cytotoxicity (ADCC) Buňka infikovaná virem IgG Fab Cizorodý epitop Fc Usmrcení virem infikované buňky Fc receptor Fc receptor perforin granzyne NK Cell

Interferony (IFN) Typ I: IFN a, IFN b - jsou produkována některými buňkami infikovanými viry (hlavně fibroblasty, makrofágy). V cílové buňce inhibují virovou replikaci. „Imunní“: IFN g: produkován aktivovanými TH1 buňkami, NK buňkami, způsobuje především aktivaci makrofágů.

Mechanismus účinku interferonu (IFN) Viral nucleic acid New viruses Virus Antiviral proteins block viral reproduction Interferon molecules produced Interferon binding simulates cell to turn on genes for antiviral proteins Host cell 1 Infected by virus Makes interferon Is kiled by virus Host cell 2 Entered by interferon from cell 1; Interferon induces changes that protect it

Zánět

Zánět Jedná se o rychlou odpověď organismu na poškození tkání nebo infekci Hlavní roli hrají složky nespecifické imunity Hlavní události v místě zánětu Vznik vasoaktivních a chemotaktických látek, často produktů aktivace komplementového systému. Zvýšený přítok krve do místa zánětu. Příliv zánětotvorných buněk, zejména granulocytů a makrofágů. Zvýšená cévní permeabilita vede k přechodu bílkovin do extravaskulárních prostorů.

Celkové příznaky zánětu Vznikají zejména pod působením IL-1, IL-6, TNF-a Teplota Únava, ospalost, ztráta chuti k jídlu Laboratorní známky: leukocytóza, zvýšená FW, zvýšené hladiny reaktantů akutní fáze, snížené hladiny železa a zinku v plazmě.

Proteiny akutní fáze Jejich hladina se zvyšuje v dob akutního zánětu Jsou produkovány hlavně játry pod vlivem IL-1, IL-6, TNF-a Nejznámější a diagnosticky nejčastěji využívaný: C-reaktivní protein (CRP) Další: součásti komplementového systému, alfa-1-antitrypsin, sérový amyloid A, fibrinogen…

Iniciace zánětlivé odpovědi Poškození buněk a aktivce komplementu vede k uvolnění chemotaktických a vasoaktivních substancí a přílivu krve do místa poškození Histamin způsobuje zvýšenou permeabiliotu kapilár a následný průnik fagocytujíích buněk Fagocytující buňky ničí bakterie, mrtvé buňky a buněčnou drť, což postupně vede k tkáňové reparaci Poškozené buňky Bakterie C3a Fagocyty C5a 1. 2. 3.

Nejdůležitější léky využívané k tlumení zánětlivých procesů Nesteroidní antiflogistika (antirevmatika): kyselina acetylosalicylová, paracetamol… Glukokortikoidy Antimalarika Koloidní zlato Monoklonální protilátky proti prozánětlivým cytokinům a adhezivním molekulám.