DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0969 Název školy Gymnázium Česká a Olympijských nadějí, České Budějovice, Česká 64 Název materiálu VY_32_INOVACE_ZV_3_KRE_13_CESKY_USTAVNI_VYVOJ Autor Jiří Krejčí Tematický okruh Základy státoprávní teorie, politologie a práva Ročník 3. Datum tvorby 27. 11. 2012 Anotace Výukový učební materiál je zaměřen na problematiku vývoje české ústavnosti od první rakouské ústavy z roku 1848 po ústavu současnou. Pomocí hypertextových odkazů k archivu dokumentů Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR vede prezentace žáky k samostatnému posouzení proměny státotvorných idejí. Metodický pokyn Prezentace je určena jako výklad do hodiny i jako materiál k samostudiu. Možnosti využití: promítání, práce jednotlivců nebo dvojic u PC, diskuze Pokud není uvedeno jinak, použitý materiál je z vlastních zdrojů autora

Český ústavní vývoj

Počátky české ústavnosti Až do roku 1848 byla habsburská monarchie absolutistickým státem a české země byly spravovány v souladu s tzv. Obnoveným zřízením zemským z roku 1627. 1848 – „Dubnová (Pillersdorfova) ústava“ - císař Ferdinand I. ji vydal 25. 4. 1848 během revoluce, tato ústava byla OKTROJOVANÁ (udělená) = ustanovena shora bez projednání v parlamentu NAVRHOVALA DĚLBU MOCI: výkonná: císař si ponechával značné pravomoce (zahraniční politika, armáda) a v legislativním procesu schvalování zákonů mu zůstávalo právo veta, soudní: soustava nezávislých soudů, zákonodárná – dvoukomorový parlament: členové horní komory měli být ustavováni jmenováním, členové dolní komory volbou (velební právo pouze pro majetné). Ústava nevstoupila v platnost. (Bendl, 2000, Dušek, 2012)

Počátky české ústavnosti 1849 – „Březnová (Stadionova) ústava“ Panovník měl spolu s parlamentem zákonodárnou moc a spolu s ministry měl i výkonnou moc. K ústavě byla vydána i listina základních občanských práv, jež však mohla být pozastavena vládou. Ústava také zaváděla obecní samosprávu. Nebyla nikdy realizována. Formálně byla 31. 12. 1851 zrušena SILVESTROVSKÝMI PATENTY – zahájily éru neoabsolutismu, jejímž symbolem byl ministr vnitra A. Bach. Některá ustanovení schválená během revoluce zůstala v platnosti: rovnost před zákonem + zrušení poddanství. (Bendl, 2000, Dušek, 2012)

Počátky české ústavnosti 1861 – „Únorová (Schmerlingova) ústava“ Rakouské císařství se mění na konstituční monarchii, je zřízen zákonodárný sbor = ŘÍŠSKÁ RADa , Poslanecká sněmovna (volena zemskými sněmy), Panská sněmovna (jmenovaná císařem). Výkonnou moc měl císař (dle paragrafu 13 mohla vláda v případě nutnosti vydat zákon bez součinnosti poslanců, jakož i bez jejich dodatečného souhlasu. VOLEBNÍ KURIE = třída voličů, která volí odděleně od jiných tříd: velkostatkářská, obchodních měst, obchodních a živnostenských komor, venkovských obcí. Každá kurie volí stejný počet poslanců bez ohledu na rozdílný počet voličů v jednotlivých kuriích. v převážně aristokratické velkostatkářské kurii připadal jeden hlas na několik desítek voličů, v kurii městské na několik set a v kurii venkovské na několik tisíc. (Dušek, 2012)

Počátky české ústavnosti 1867 – „Prosincová ústava“ (platila do r. 1918) - vznik Rakouska-Uherska (rakousko-uherské vyrovnání) Uhry – velmi silné postavení – jednotné Rakouské císařství se fakticky rozdělilo na dva celky nazývané Předlitavsko a Zalitavsko. - konfederace = společný panovník, finance, armáda, zahraniční politika  V roce 1873 bylo zavedeno přímé volební právo do říšské rady Roku 1907 zavedeno všeobecné, tajné, rovné a přímé hlasovací právo. Aktivní od 24 let a pasivní od 30 let. Z hlasování však byly ještě až do roku 1918 fakticky vyloučeny ženy (zákon volební právo žen nevylučoval, ale plátci daní byli obvykle muži, proto se ženy k volbám dostaly jen výjimečně). (Dušek, 2012)

Československé ústavy 1918 - Prozatímní ústava - nový stát bude demokratická republika, moc bude rozdělena na tři nezávislé složky 1920 - Ústavní listina Československé republiky - platná až do 9. 5. 1948 - přijata dvoukomorovým Národním shromážděním - prezident volený na dobu sedmi let Svým pojetím byla tato Ústava založena na existenci národa československého, který má větve českou a slovenskou. To bylo vyvoláno situací, kdy počet Němců v novém státě převyšoval počet Slováků. Státotvorný národ československý však už tvořil dvoutřetinovou většinu. (Bendl, 2000, Dušek, 2012)

Československé ústavy 30. 9. 1938 – Mnichovská dohoda 22. 11. 1938 - Ústavní zákon o autonomii Podkarpatské Rusi 22. 11. 1938 - Ústavní zákon o autonomii Slovenské země 16. 3. 1939 - Výnos o zřízení Protektorátu Čechy a Morava  9. května 1948 - Ústava Československé republiky – formálně zachovávala některé rysy charakteristické pro pluralitní demokracii (oddělení mocí, zakotvení základních práv a svobod, nezávislé soudnictví atd.) Skutečné ústavní poměry se od jejího znění téměř kompletně odchylovaly, takže se ústava stala jen prázdnou literou. (Ústava už nepoužívá pojem „československý národ“, ale „československý lid“, a píše o dvou bratrských národech, Češích a Slovácích.) (Bendl, 2000, Dušek, 2012)

Československé ústavy 1960 - Ústava Československé socialistické republiky - nepokrytě totalitní ústava - konstatuje dosažení socialismu Změna názvu státu: Československá socialistická republika (ČSSR) Hlava první „Společenské zřízení“ mimo jiné zaváděla vedoucí úlohu komunistické strany (čl. 4). 1968 - Ústavní zákon o československé federaci (Bendl, 2000, Dušek, 2012)

Československé ústavy 1989 z ústavy odstraněna vedoucí úloha strany KSČ 1991 – přijata Listina základních práv a svobod 16. 12. 1992 – přijata Ústava České republiky (v platnosti od 1. 1. 1993) (Bendl, 2000, Dušek, 2012)

Ústava České republiky Porovnejte úvodní články československých ústav s ústavou současnou. O jaké „filozofii státu“ (o jakých státotvorných idejích) texty vypovídají? Ústavní listina ČSR Ústava ČSSR Ústava České republiky

Zdroje: BENDL, Stanislav. Maturita ze společenských věd. 2. vyd. Praha: Aleš Skřivan ml., 2000, ISBN 80-902261-9-1. ČESKO. Zákon č. 1/1993 Sb. ze dne 16. prosince 1992, Ústava České republiky. In: Sbírka zákonů České republiky. 1998, částka 1, s. 1 – 24. ISSN 1211-1244. DUŠEK, Jan. Ústavní vývoj v českých zemích 1848–1992. Metodický portál : Digitální učební materiály [online]. 07. 09. 2011, [cit. 2012-11-27]. Dostupný z WWW: <http://dum.rvp.cz/materialy/ustavni-vyvoj-v-ceskych- zemich-1848-1992.html>. ISSN 1802-4785. POSLANECKÁ SNĚMOVNA PARLAMENTU ČR. Office [online]. [cit. 31.10.2012]. Dostupný na WWW: http://www.psp.cz/docs/laws/constitution.html POSLANECKÁ SNĚMOVNA PARLAMENTU ČR. Office [online]. [cit. 31.10.2012]. Dostupný na WWW: http://www.psp.cz/docs/texts/constitution_1920.html POSLANECKÁ SNĚMOVNA PARLAMENTU ČR. Office [online]. [cit. 31.10.2012]. Dostupný na WWW: http://www.psp.cz/docs/texts/constitution_1960.html