Nukleové kyseliny - RNA Mgr. Jaroslav Najbert

Označení vzdělávacího materiálu Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Název školy Gymnázium a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Svitavy Adresa školy Sokolovská 1638 IČO 620 330 26 Operační program Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo CZ.1.07/1.1.28/01.0050 Označení vzdělávacího materiálu K_INOVACE_1.CH.32 Vzdělávací oblast Člověk a příroda Vzdělávací obor Chemie Tematický okruh Nukleové kyseliny Zhotoveno září 2012 Ročník Vyšší stupeň osmiletého gymnázia a čtyřleté gymnázium (RVP – G) Anotace Materiál je určen jako studijní v předmětu biochemie, který integruje vzdělávací obory biologie a chemie. Je zaměřen na složení a strukturu DNA. Předpokládá zvládnutí učiva přírodních látek vzdělávacího oboru chemie.

Nukleové kyseliny - RNA Ribonukleová kyselina (Ribonucleic acid) – přírodní makromolekulární látka, tvořená nerozvětvenými polynukletidovými řetězci, které jsou sestavené ze základních stavebních článků – nukleotidů. Nukleotid se skládá z : heterocyklické dusíkaté báze kyseliny fosforečné cukru pentosy purinové pyrimidinové ribóza adenin guanin cytosin uracil

Heterocyklické báze purinové adenin

Heterocyklické báze purinové guanin

Heterocyklické báze pyrimidinové cytosin

Heterocyklické báze pyrimidinové uracil

Cukr ribóza

Především u tRNA se vyskytují minoritní báze. Umožňují vznik vyšších struktur, způsobují rezistenci k enzymatickému štěpení nukleasami, zvyšují stabilitu interakce kodon - antikodon hypoxanthin 6-dimethyladenin Další minoritní báze – dihydrouracil, pseudouridin, ribothymicidin

Nukleosidy - vznikají N-glykosidickou vazbou heterocyklické báze na C1 uhlík ribózy adenosin

guanosin

cytidin

uridin

Primární struktura RNA C P C P B B P=fosfát C=cukr B=heterocyklická báze

Primární struktura RNA Pořadí nukleotidů – jednotlivé nukleotidy jsou estericky vázány přes kyselinu fosforečnou na C3 a C5 uhlíky pentózy (biologicky významné) – 3´,5´-fosfodiesterová vazba

Sekundární struktura RNA Prostorové uspořádání vláken polynukleotidů. Způsobena vodíkovými můstky mezi komplementárními (doplňkovými) bázemi cytosin - guanin adenin - uracil

Sekundární struktura RNA Tvorba vodíkových můstků umožňuje u RNA řadu přechodných struktur, včetně dvojšroubovice Typická struktura je u tRNA – jetelový list

Typy ribonukleových kyselin mRNA – messengerová Ribonukleová kyselina – vzniká v jadérku jako hnRNA (preribozomální), sestřihem vzniká vlastní mRNA. Nese informace o pořadí aminokyselin ve vznikajícím peptidu nebo proteinu. České označení poslíček tRNA – transferová Ribonukleová kyselina – několik desítek typů (obvykle 64). vzniká jako pre-tRNA, sestřihem a postranskripčními úpravami (minoritní báze) vlastní tRNA. České označení přenašeč rRNA – ribozomální Ribonukleová kyselina – U eukaryot 4 typy, při proteosyntéze tvoří ribozomy Bližší o struktuře a funkci RNA v transkripci a translaci snRNA – small nuclear Ribonukleová kyselina – malá jaderná – úloha při sestřihu, regulaci transkripce a zachování telomer.

Zdroje a použitá literatura 1. RNA. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 8. 4. 2012 v 14:57 [cit. 2012-11-10]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Ribozom%C3%A1ln%C3%AD_RNA 2. MRNA. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 4. 8. 2012 v 19:25. [cit. 2012-11-10]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/MRNA 3. TRNA. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 9. 10. 2012 v 08:45. [cit. 2012-11-10]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/TRNA

Zdroje a použitá literatura 4. RRNA. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 8. 4. 2012 v 14:57 [cit. 2012-11-10]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/RRNA 5. SnRNA. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 25. 10. 2012 v 19:33 [cit. 2012-11-10]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/SnRNA 6. JAN MUSIL. Biochemie v obrazech a schématech. II., zcela přepracované vydání. Praha: Avicenum, 1990. 7. Fotografie a vzorce z vlastní databáze autora. Vytvořeny programy ACD FREE 12, Snagit a upraveny v programu Corel PHOTO-Paint 9 8. MURRAY, Robert K. <i>Harperova biochemie</i>. 23. vyd. Jinočany: H H, 2002, ix, [3], 872 s. ISBN 80-731-9013-3.