5. – 4. st. př. n . l. Řecko – perské války

Peršané na konci 6.st. př. n. l. ovládli řecké kolonie v Malé Asii král Dareios 499 př. n. l. povstání městského státu Milétos proti Dareiovi Athéňané přijeli na pomoc Peršané povstání potlačili zásah Athéňanů záminkou pro tažení Peršanů do Řecka

Dáreios roku 490 př. n.l. pluje s vojskem směrem k Athénám Athény požádaly Spartu o pomoc než Sparťané dorazili, bitva u Marathonu Miltiades v čele athenského vojska Atheňané proti přesile vítězí

11 000 Athéňanů, 30 000 Peršanů bitva u Marathonu

Feidipidés běžel zvěstovat zprávu do Athén – 42,195 km po doběhu zemřel vyčerpáním na jeho počest olympijská disciplina – maratonský běh po skončení bitvy zemřel perský král Dareios – na trůn jeho syn Xerxes

Rok 480 př. n. l. Xerxes se vydává na válečnou výpravu do Řecka Leonidas, spartský král, pověřen vedením řeckých vojsk Řekové čekají na perská vojska u Thermopyl

Strategickým plánem bylo hájit přístup do středního Řecka - na pevnině v soutěsce Thermopyly, na moři u mysu Artemision. Perská armáda, která na jaře roku 480 př. n. l. překročila Helespont, se totiž blížila po souši ze severu a podél pobřeží ji doprovázelo loďstvo. Bitva u Thermopyl byla prvním (a posledním) perským vítězstvím na tomto tažení. Peršané nebyli schopni zdolat odpor Řeků hájících úzkou soutěsku; až řecký zrádce jim ukázal stezku, kterou se dal průsmyk obejít po hřebenech. Úmysl nepřátel však Řekům prozradily odlesky slunce na perských štítech. Spartský král Leonidas, jenž tu Řekům velel, věděl, že pokud by Peršané soutěsku obešli, byl by ohrožen ústup řeckého loďstva, které tou dobu bojovalo u Artemisia. Proto odeslal většinu vojáků na jih a sám se rozhodl s třemi sty Sparťany a sedmi sty spojenci obětovat život a postup Peršanů zdržet. Peršané je pobili do jednoho. Sparťané později na místě bitvy vztyčili svým padlým pomník, na němž stálo: "Cizinče, zvěstuj Lakedaimonským, že zde ležíme poslušni jejich zákonů." Hrdinství Řeků u Thermopyl zdrželo Peršany natolik, že se řecká pěchota i loďstvo, které si u Artemisia vedlo poměrně úspěšně (Peršané ztratili asi šest set lodí z tisícovky), stačily stáhnout až na Korintskou šíji, kterou Řekové začali opevňovat. Cesta do Attiky však zůstala volná, Peršané tam vtrhli a plenili. Obyvatelé Athén se sotva stačili evakuovat na blízký ostrov Salaminu. Chování Peršanů v Athénách Řeky jen utvrdilo v tom, aby je i nadále považovali za barbary. Čornej, P. a kol.: Dějiny pro gymnázia a SŠ 1, Pravěk a starověk, SPN Praha, 2004

Bitva u ostrova Salamina Řekové zaútočili na perské lodě v průlivu mezi Attikou a ostrovem Salamina perské lodě – hluboký ponor, horší možnost ovládat je řecké lodě lehčí, lépe se ovládaly, mohou útočit Peršané poraženi Plataje – další porážka Athéňané – hlavní podíl na porážkách Peršanů

Námořní válečný spolek v čele Athény namířen proti perskému nebezpečí členové spolku pravidelně přispívají do společné pokladny – vydržování spolkového loďstva pokladna v Athénách

Mír s Peršany sjednán až roku 449 př. n. l. podmínky mírových smluv – perské válečné lodě nesmějí do Egejského moře řecká města v Malé Asii opět samostatná perská vojska se musí stáhnout do vzdálenosti 70 km od maloasijského pobřeží

Řecko – perské války Peršané v čele s králem Dareiem I. ovládli řecká města v Malé Asii povstání města Milétos pomoc Athén perská výprava do Řecka 490 př.n.l. bitva u Marathonu – výhra Athén Xerxes perským králem 480 př.n.l. – další perská výprava bitva u Thermopyl – perské vítězství bitva u Salaminy – Peršané definitivně poraženi 449 př.n.l. – mír pro Peršany nevýhodný vznik athénského námořního spolku

Použité prameny http://antika.avonet.cz/article.php?ID=1392 http://ondroviny.blog.cz/1004/bitva-u-marathonu-490-pr-n-l Čornej, P. a kol.: Dějiny pro gymnázia a SŠ 1, Pravěk a starověk, SPN Praha, 2004 http://simonak.eu/index.php?stranka=pages/h_k/8_11.htm V. Válková: Dějepis 6, Pravěk a starověk, SPN Praha 2006