Krásný Bůh, cca 1230, hlavní průčelí katedrály v Amiensu

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Italské sochařství v období renesance
Advertisements

GOTIKA století.
GOTICKÁ KULTURA.
Gotika.
REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU: CZ 1. 07/ /21
Gotické výtvarné umění
Dějiny KULTURY Konzervatoř P. J. Vejvanovského kroměříž Zlínský kraj
Základní charakteristika gotiky
Baroko v Čechách Sochařství 1. část
Německé renesanční malířství
nový umělecký sloh vzniká v polovině 12. století ve Francii
Gotické malířství a sochařství
Gotická kultura.
GOTICKÉ MALÍŘSTVÍ.
Jakékoliv další používání podléhá autorskému zákonu.
DUM (digitální učební materiál)
Hádej! Vyber si očima jeden objekt.
INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ
Název školy Základní škola Domažlice, Komenského 17 Číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/ Název projektu „EU Peníze školám ZŠ Domažlice“ Číslo a název.
VY_32_INOVACE_3D.7.11 Autor: Kateřina Vyčichlová Projekt Škola do života CZ.1.07/1.4.00/ Dějepis, 7. třída ZŠ Základní škola Kutná Hora, Kremnická.
Česká gotika Základní škola Kutná Hora, Kremnická 98
Gotická kultura.
GOTIKA Vznik a vývoj gotiky Pojem "gotický" poprvé použili v 15. století italští humanisté Filarete a Manetti a po nich v 16. století Vasari k označení.
Gotické sochařství Gotické sochařství se vyvíjelo po boku arcgitektury. Sochy sloužily především jako doplněk chrámů, a tak sochy většinou zobrazovaly.
České země, sochařství, malířství
Kulturní dějiny 23. února 2011 Mgr. Ondřej Kunc
Gotika 12 st. – 16 st..
Česká gotika.
Využití multimediálních nástrojů pro rozvoj klíčových kompetencí žáků ZŠ Brodek u Konice reg. č.: CZ.1.07/1.1.04/ Předmět : Dějepis Ročník : 7.
Poznám gotické umění ? 7. ročník.
Katedrála svatého Víta je největším a nejvýznamnějším pražským chrámem
Gotika -vzniká ve Francii -uplatňuje se v století
Malířství, sochařství GOTIKA
Zpracováno: Autor: Mgr. Dobruše Fajkusová
Umělecký sloh vrcholného středověku
Využívání ICT ve všeobecně vzdělávacích a odborných předmětech Regionální dějepisně zeměpisný katalog Třeboňska Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308 Zpracováno.
České země ve středověku
PETR PARLÉŘ Mgr. Michaela Psíková.
Gotika Kateřina Kuncová.
Krásný Bůh, cca 1230, hlavní průčelí katedrály v Amiensu
DU 1252 Gotické sochařství Gotické sochařství v českých zemích
Michelangelo Buonarroti sochař MgA. Lukáš Psík
Kultura vrcholného a pozdního středověku
GOTIKA ČESKÉ SOCHAŘSTVÍ. Znaky gotického sochařství ● Vertikalita ● Prohnutá osa těla (až esovitá) ● Odhmotnění postav ● Sochy nestojí volně v prostoru,
Šablona Identifikátor školy: Jméno autora: Pavlína DoleželováDatum vytvoření: Vzdělávací obor, téma: Dějepis – gotika, druhy umění,
Baroko − architektura Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Nyczová. Dostupné z Metodického portálu
VY_32_INOVACE_D7.16 Autor: Mgr. Nováková Jana Datum vytvoření: prosinec 2012 Ročník: 7. Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Dějepis.
Sochařství vrcholného středověku. Románský sloh tympanon kostela sv. Magdalény ve Vézelay.
Škola ZŠ Masarykova, Masarykova 291, Valašské Meziříčí Autor
pol. 12. století - konec 15. stol.
GOTIKA.
NÁZEV ŠKOLY: Základní škola T. G. Masaryka, Bojkovice, okres Uherské Hradiště AUTOR: Mgr. Dagmar Svobodová NÁZEV: Gotická kultura TÉMATICKÝ CELEK: Křesťanství.
Gotická malba druhy, ukázky.
Gotika Bolfíková Nikola.
Název školy: ZŠ Průhonice
Idea ve výtvarném umění
Krásný sloh /gotika/.
NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Strančice, okres Praha - východ
Škola ZŠ Třeboň, Sokolská 296, Třeboň Autor Mgr. Anna Zabranská Číslo
NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Strančice, okres Praha - východ
Od přelomu 2. a 1. tisíciletí př.n.l.
GOTIKA název gotika je podle Gótů
VY_ 32_ INOVACE _03_10_gotická kultura
Lucie Ivachňuková Lucie Houdková
Krásný Bůh, cca 1230, hlavní průčelí katedrály v Amiensu
Název školy: ZŠ a MŠ Verneřice Autor výukového materiálu: Lenka Lehká
Gotika.
VYOBRAZENÍ KARLA IV. ODKAZ OTCE VLASTI Mgr. Pavel Vaníček
Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308
Transkript prezentace:

Krásný Bůh, cca 1230, hlavní průčelí katedrály v Amiensu Idealizace, realismus a naturalismus v gotickém umění 13. a 14. století Krásný Bůh, cca 1230, hlavní průčelí katedrály v Amiensu Násl.: Sochy na hl. průčelí katedrály v Remeši (srov. odlišné pojetí skupin Zvěstování a Navštívení Panny Marie)

Pieta z dominikánského kostela v Chebu, před pol. 14. stol. Pozn Pieta z dominikánského kostela v Chebu, před pol. 14. stol. Pozn.: Nový typ devočního obrazu (Andachtsbild) naturalisticky evokujícího Kristovo utrpení, od konce 13. stol. šířeného v prostředí mendikantských klášterů. Obličej Marie byl – jako nepři-jatelný – odstraněn v 19. století. Odlišné pojetí „devotio moderna“ v klášterech augustiánů bylo výtvarně vyjádřeno díly „krásného slohu“.

Crucifixus dolorosus z Vratislavi cca 1350-1360

Krásný sloh (cca 1380-1420, vláda Václava IV. a násl.) Albert Kutal o sochařství krásného slohu (Dějiny českého výtvarného umění I. Praha 1984, s. 265): „Ze všech možností, které umění 80. let (14. století) budoucnosti poskytovalo, měla vlastně jen jedna pokračování. Byla to ona, která dovedla v díle Mistra třeboňského oltáře a jemu příbuzných malířů a řezbářů přenést metaforou náboženskou ideu do oblasti poetické vize. Tam má svůj původ lyrické, nedramatické emocionální klima, do něhož je ponořeno umění krásného slohu, tam koření melodické vedení pohybu, které je jeho odezvou, odtud pramení něžné, k výsostné dokonalosti dovedené pojednání tvaru. (...) Nejvýznačnější sochy tohoto slohu jsou z kamene, jemnozrnné opuky, velmi vhodné pro cizelérsky precizní práci dlátem, která je vyznačuje.“

Krásný sloh Madona krumlovská (před r. 1400) a Madona toruňská (kolem r. 1400)

Madona šternberská, konec 14. stol. , detail Pozn Madona šternberská, konec 14. stol., detail Pozn.: pozoruhodné spojení idealizace a realismu; ten byl motivován jednak teologicky (ukázat skutečnost Kristova vtělení a eucharistie), a jednak možná i odkazem na antický vzor (jak soudí L. Konečný). Srov. Plinius, (Hist.nat.XXXVI,24) o sochaři Kefisodotovi: „V Pergamu jest od něho vychvalovaná skupina zápasníků, proslulá tím, že prsty jsou vtlačeny opravdověji do těla než do mramoru.“

Realistické pojetí portrétu ve 3. čtvrt. 14. stol Realistické pojetí portrétu ve 3. čtvrt. 14. stol. Petr Parléř, busta (autoportrét) v triforiu katedrály sv. Víta v Praze Anonym, portrét francouzského krále Jana II.

Starší pojetí: Portrét jako obecný figurální typ William Torel, náhrobek královny Eleanory Kastilské, 1291-92, Westminsterské opatství v Londýně

Claus Sluter, Mojžíšova studna – podstavec kříže s šesti postavami proroků Zhotoveno 1395-1406 pro kartouzu Champol u Dijonu, pohřební místo burgundského vévody Filipa Smělého. Pozn.: Realistické prvky ve frankoflámském sochařství kolem r. 1400 předjímají umělecké postupy staronizozemské malby 15. století.