První republika po svém vzniku
Hospodářská situace nového státu velmi špatná (důsledek války) lepší situace v Čechách a na Moravě, horší Slovensko, Podkarpatská Rus nedostatek základního zboží spekulace a drahota problém: převedení válečné výroby na mírovou
posílení levicových (až extrémně levicových) tendencí 1919 – 1920 společenský neklid, bouře, demonstrace vznik komunistické strany (1921) mj. vychází z této situace
Sociální zákonodárství reakce státu mírná sociální reformy – zákon o podpoře nezaměstnaných, zákon o osmihodinové pracovní době, později placená dovolená
Pozemková reforma od r. 1919 – v r. 1938 prakticky neukončena vyvlastnění zemědělské půdy a lesů od velkých vlastníků konfiskovaná půda předávána nebo pronajímána drobným vlastníkům prováděna nedůsledně
zabráno 4 mil. ha půdy, z ní nakonec ponecháno původním vlastníkům 2,27 mil. ha posílena vrstva větších sedláků a středních rolníků zbytkové statky – z nerozdělené půdy; vyvlastněný dvůr, jemuž i po rozdělení zbylo tolik půdy a inventáře, že mohl dál hospodařit (efektivní podniky i korupce)