Název prezentace (DUMu): Název SŠ: SOU Uherský Brod Autor: Mgr. Dana Zajíčková Název prezentace (DUMu): Česká středověká literatura: Latinsky psaná literatura Tematická oblast: Český jazyk a literatura pro I. ročník oboru Krajinář Ročník: 1. ročník Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0369 Datum vzniku: listopad 2012 Uvedení autoři, není-li uvedeno jinak, jsou autory tohoto výukového materiálu a všech jeho částí. Tento projekt je spolufinancován ESF a státním rozpočtem ČR.

ANOTACE Estetické vzdělávání významně přispívá ke kultivaci člověka, vychovává žáky ke kultivovanému jazykovému projevu a podílí se na rozvoji jejich duchovního života. Záměrem této sady výukových materiálů s názvem: Český jazyk a literatura pro I. ročník oboru KRAJINÁŘ je utvářet kladný vztah k materiálním a duchovním hodnotám, prohloubit a kultivovat jazykový projev žáků. Žáci získají přehled o hlavních jevech a pilířích v české a světové literatuře od počátku starověku do poloviny 19. století. Jednotlivé DUMy (prezentace) v této sadě reflektují tematické oblasti, které jsou probírány v předmětu Český jazyk a literatura na SOU Uherský Brod. Tato prezentace se věnuje latinsky psané literatuře.

Česká středověká literatura Latinsky psaná literatura

Boj staroslověnské a latinské literatury /10. –11.st./ Po rozpadu Velkomoravské říše /906/ se přeneslo těžiště státního a kulturního života do Čech, kde vznikal silný feudální stát. V Čechách bylo podporováno křesťanství a likvidovalo se pohanství. Přemyslovci se orientovali na německé země - latinská liturgie. Pro literaturu je příznačné, že postupně byla vytlačována staroslověnština a byla nahrazována latinou. Literatura měla i nadále církevní ráz, středisky vzdělanosti se staly kláštery /knihovny, písařské dílny – skriptoria, školy/.

Rozvoj latinsky psané literatury od poloviny 10. století její rozvoj podpořilo spojení Čech se západní sférou a zřízení biskupství v Praze r. 973 zprvu se opisovala různá latinská díla potřebná pro náboženský život v 11.století vznikaly také náboženské a naučné spisy v latině – např. Vyšehradský kodex

rozsáhlá prozaická skladba z konce 10. století Kristiánova legenda : Život a utrpení svatého Václava a jeho babičky svaté Ludmily rozsáhlá prozaická skladba z konce 10. století autorovi, o němž nevíme nic bližšího, byla předlohou staroslověnská legenda Život sv. Václava, snažil se představit jako skromného, milosrdného člověka není to legenda, v níž by se uskutečňovaly zázraky jedná se o historické vyprávění o počátcích křesťanství pojaté jako pokračování cyrilometodějské tradice

Názor na Kristiánovu legendu není dosud jednotný: - Část badatelů z ní vyvozuje, že české písemnictví plynule navazuje na písemnictví velkomoravské (Josef Pekař, Jaroslav Ludvíkovský). Jiní ji naopak považují za podvrh Josef Dobrovský se díval na cyrilometodějskou tradici v přemyslovských Čechách skepticky. Prohlásil legendu za podvrh z poč. 14. století. Převládá však názor, že legenda skutečně vznikla v době, k níž se autor hlásí.

LEGENDY Vita minor /Menší život/ - 1. polovina 12. století - založena pravděpodobně na ztracené stsl. legendě – oslavuje zakladatele Sázavského kláštera sv. Prokopa – touto legendou byla založena tradice věnovaná tomuto světci, která pokračovala i ve 14. století v literatuře psané česky. Verše o utrpení svatého Vojtěcha – pražský biskup z rodu Slavníkovců, který zemřel jako misionář mezi pohanskými Prusy r. 997.

Dějepisectví: Kosmova Kronika česká Kosmas /asi 1045-1125/ vylíčil české dějiny od nejstarších dob až po svoji současnost Kosmovo historické vyprávění není pouze suchým podáváním faktů, ale je oživeno dialogy, citáty /např. z římských autorů/, lidovými rčeními, zábavnými historkami, přináší i nedoložená „bájivá vyprávění starců“. Kostrou Kosmovy kroniky je posloupnost českých knížat a pražských biskupů. Jako historik není Kosmas objektivní, nezmiňuje se téměř o slovanské liturgii.

Kosmovi pokračovatelé Kanovník vyšehradský (vláda Soběslava – 1142) Mnich sázavský (dějiny Sázavského kláštera) Jindřich Řezbář (dějiny cisterciáckého kláštera ve Žďáru n. Sázavou Petr Žitavský (dějiny Zbraslavského kláštera, poč. 14. stol.)

Kontrolní otázky Kdo je autorem Kroniky české? Která legenda je historickým vyprávěním o počátcích křesťanství?

Seznam obrázků CENTIPEDE. Wikimedia Commons [online]. [cit. 19.11.2012]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Christianslegende.jpg GENEROUS. Wikimedia Commons [online]. [cit. 19.11.2012]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Kosmas.jpg

Seznam zdrojů LEHÁR, Jan. Česká literatura od počátků k dnešku. 1. vyd. Praha: Lidové noviny, 1998, 1048 s. ISBN 80-710-6308-8.