Kationtová výměnná kapacita

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Směsi, jejich třídění, oddělování složek směsí
Advertisements

Směsi, jejich třídění, oddělování složek směsí
BIOCHEMIE.
TEORIE KYSELIN A ZÁSAD NEUTRALIZACE, pH.
Půdní reakce Co je půdní reakce – množství volných kyselin a bazí v půdním roztoku a kationové složení PKK, které lze změřit (pH nebo mmol/kg) Význam –
Povrchové napětí kapalin
STUDIUM CHOVÁNÍ ESTERŮ KYSELINY KŘEMIČITÉ V ZÁSADITÉM PROSTŘEDÍ
Chemické výpočty – část 2
Katedra pedologie a ochrany půd
Elektrochemie.
Ekologické aspekty lesnického hospodaření v imisních oblastech
PEDOSFÉRA PŮDA NA ZEMI.
NÁZVOSLOVÍ ANORGANICKÝCH LÁTEK.
Acidobazické rovnováhy (rovnováhy kyselin a zásad) pH - definice silné a slabé kyseliny a zásady, výpočet pH soli slabých kyselin a zásad, hydrolýza, výpočet.
Acidobazické reakce (učebnice str. 110 – 124)
Soli Soli jsou iontové sloučeniny vzniklé neutralizační reakcí.
OBECNÁ CHEMIE KOLOIDNÍ SOUSTAVY Ing. Alena Hejtmánková, CSc.
Rostlinná produkce a prostředí
Salinita – iontové složení vody a
Roztoky roztoky jsou homogenní, nejméně dvousložkové soustavy
Směsi a jejich dělení Mgr. Jakub Janíček VY_32_INOVACE_Ch1r0102.
OPAKOVÁNÍ UČIVA 8. ROČNÍKU
Digitální výukový materiál zpracovaný v rámci projektu „EU peníze školám“ Projekt:CZ.1.07/1.5.00/ „SŠHL Frýdlant.moderní školy“ Škola:Střední škola.
Roztoky Mgr. Jakub Janíček VY_32_INOVACE_Ch1r0111.
Chemické výpočty III.
Udávání hmotností a počtu částic v chemii
Kyseliny a zásady – Arrheniova teorie
Potenciometrie, konduktometrie, elektrogravimetrie, coulometrie
Půdní koloidy.
Mezimolekulové síly.
Salinita půdy = množství rozpustných solí v půdě - nadbytek solí zhoršuje fyzikální, chemické a biologické vlastnosti půdy a snižuje její úrodnost.
Mezimolekulové síly.
Roztoky roztoky jsou homogenní, nejméně dvousložkové soustavy jsou tvořeny částicemi (molekulami, ionty) prostoupenými na molekulární úrovni částice jsou.
I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í
Chemické výpočty II Vladimíra Kvasnicová.
FS kombinované Mezimolekulové síly
Chemické a fyzikální vlastnosti karboxylových kyselin
Fyzická geografie Mgr. Ondřej Kinc Globální půdy
PŮDOZNALSTVÍ.
Naše půda ZŠ Sokolovská 1 Svitavy.
Půdní reakce Půdní reakce patří k nejvýznamnějším charakteristikám půdy !!! Vyjádření  v hodnotách aktivity (koncentrace) hydroxoniových (H 3 O + ) iontů.
KPG Zrnitost půdy Katedra pedologie a geologie Význam  vliv na zvětrávání a půdotvorný proces  jemnozrnné substráty zvětrávají snáze a rychleji než hrubozrnné.
Sorpční vlastnosti půdy Schopnost poutat různé látky z disperzního prostředí Polydisperzní soustava je směs částeček různého tvaru a velikosti s příměsí.
Organická hmota v půdě Rozdělení půdní organické hmoty (podle stupně přeměny) Humusotvorný materiál Meziprodukty rozkladu a syntézy (nespecifické látky)
Směsi I Suspenze, Emulze, Pěna, Mlha, Dým, Aerosol
Půdní sorpce Sorpce zvýšení koncentrace látky na fázovém rozhraní ve srovnání s okolním prostředí Probíhá na pohyblivém f.r. (PLYN-KAPALINA, KAP-KAP) na.
Organická hmota v půdě Soubor všech odumřelých organických látek rostlinného i živočišného původu Odumřelá organická hmota v různém stupni rozkladu a resyntézy,
Elektrické vlastnosti fázových rozhraní
Rozpustné soli v půdách
Stanovení půdní reakce, výměnné acidity
Směsi = smíšeniny dvou nebo více CHL CHL, které směs obsahuje = složky
Půdní reakce Půdní reakce patří k nejvýznamnějším charakteristikám půdy !!! Vyjádření v hodnotách aktivity (koncentrace) hydroxoniových (H3O+) iontů –
Rozpustné soli v půdách
(podle stupně přeměny)
Miroslav Fér Stanovení obsahu humusu Miroslav Fér
Salinita (zasolení) půdy
Fyzická geografie Mgr. Ondřej Kinc Globální půdy
Iontová chromatografie
výpočet pH kyselin a zásad
KPG Katedra pedologie a geologie Půdní reakce
PŘEDNÁŠKY O PŮDĚ Zdeněk Máčka
2.1 Většina látek jsou směsi
Roztoky - elektrolyty.
NÁZEV ŠKOLY: ZŠ J. E. Purkyně Libochovice
Fyzická geografie Zdeněk Máčka
odměrná analýza – volumetrie
Vážková analýza - gravimetrie
Elektrické vlastnosti fázových rozhraní
Odměrná analýza.
Půdy.
Transkript prezentace:

Kationtová výměnná kapacita Miroslav Fér mfer@af.czu.cz

sorpce půdy – schopnost půdy zadržovat ve svém sorpčním komplexu prvky a živiny, tzn. zvýší se koncentrace látky na fázovém rozhraní ve srovnání s okolním prostředím sorbent – látka, na které dochází k poutání (př.: půda) sorbát – látka, která se na povrchu hromadí (př.: ionty) sorpční komplex – soubor minerálních koloidů (jílových minerálů) a organických sloučenin (humus)

Sorpční vlastnosti půdy Schopnost poutat různé látky z disperzního prostředí Polydisperzní soustava je směs částeček různého tvaru a velikosti s příměsí organických látek Disperzní podíl + disperzní prostředí Hrubá disperze Koloidní disperze Molekulární disperze < 1μm 1μm – 1nm > 1nm

Dělení podle skupenství disperzního prostředí a disperzního podílu Disperzní prostředí Disperzní podíl Disperze koloidní hrubé plynné plynný -------- kapalný aerosoly (mlhy) déšť, mlhy tuhý aerosoly (dýmy) prach, dýmy kapalné pěny bubliny, pěny emulze lyosoly suspenze tuhé tuhé pěny tuhé emulze tuhé soly tuhé směsi

Půdní koloidy Minerální jílové minerály primární silikáty nerozpustné Al, Fe fosfáty polymerní kys. křemičitá (H2SiO3) hydratované oxidy (Al, Fe, Mn) seskvioxidy Organické humusové látky bílkoviny, lignin Kombinované Organominerální komplex

Druhy půdních koloidů Elektronegativní – ACIDOIDY negativně nabité při disociaci uvolňují X-H………H+ adsorbují kationty jílové minerály, humusové látky, H2SiO3) většina půdních koloidů Elektropozitivní – BAZOIDY kladně nabité při disociaci uvolňují X-OH……OH- adsorbují anionty hydráty seskvioxidů

Druhy půdních koloidů Amfoterní – AMFOLYTOIDY - koloidy, které v důsledku změny pH různě disociují X – O – H - H+ zásaditá reakce (chovají se jako acidoidy) - OH- kyselá reakce (chovají se jako bazoidy) - (polymerní hydratované seskvioxidy)

Původ záporného náboje Konstituční (permanentní) je způsoben isomorfní substitucí na jílových minerálech oktaedr : Al3+ → Fe2+, tetraedr: Si4+ → Al3+ Variabilní na pH závislý náboj záporný náboj roste se stoupajícím pH disociace hydroxylových skupin povrch alumosilikátů hrany krystalů vrstevnatých silikátů organická hmota: fenyl-, karboxyl-

Sorpční komplex Kationtová výměnná kapacita KVK efektivní množství kationtů, která je půda schopna poutat při pH 7, nebo jiném vhodném pH efektivní kolik je při dané hodnotě pH vazebných míst potenciální nejvyšší hodnota jakou můžeme dosáhnout při zvýšení pH, většinou 7 a více * organominerální komplex

Sorpční komplex KVK – (T) (mmol(+) / 100 g) převod miligramů na mmol je vyjádřen vztahem: kde:

Sorpční komplex Kyselé kationty Bazické kationty Ca2+ H+ K+ - - - - H+ Na+ H+ Mg2+

Metody stanovení KVK Rozmanitá škála metod (skripta str.81) Metoda indexového iontu celý sorpční komplex nasytíme 1 kationtem, vytěsníme ho a stanovíme jeho množství Sycení iontem Vymytí přebytku iontu Vytěsnění index. iontu Mehlichova metoda Bowerova metoda

Mehlich Indexový iont Ba Na sloupci zeminy, v koloně, Sycení BaCl2 (6 hod.) Promývání H2O (2 hod.) Vytěsnění Ba pomocí MgCl2 → stanovení KVK (4 hod.)

Bowerova metoda - postup Navážka 2 g jemnozemě I. Sycení (3x) Vymytí (3x) Vytěsnění index. iontu (3x) Filtrát doplnit po rysku 1M CH3COONH4, zapsat číslo baňky Proměření na AAS

2) Sycení Přidat 10 ml 1M CH3COONa (pipetou) 3 min. třepat - ručně 3 min. odstřeďovat - centrifuga Supernatant slít do výlevky

3) Vymytí Přidat 10 ml 95% C2H5OH 3 min. třepat - ručně 3 min. odstřeďovat - centrifuga Supernatant slít do výlevky

4) Vytěsnění index. iontu Přidat 10 ml 1M CH3COONH4 3 min. třepat - ručně 3 min. odstřeďovat - centrifuga Supernatant ! NEVYLÉVAT ! Filtrovat do 50 ml odměrných baněk

Výpočet Změřená koncentrace Na mmol(+)/100 g CNa……(mmol / ml) V………objem baňky (ml) n………navážka (2 g)

Sorpční kapacita [mmol / 100 g ] KVK KVK mmol(+)/100g Velmi vysoká > 30 Vysoká 30 – 25 Vyšší střední 24 – 18 Nižší střední 17 – 13 Nízká 12 – 8 Velmi nízká < 8 Půdní druh Sorpční kapacita [mmol / 100 g ] Písčitá 2 – 10 Hlinitá 20 – 30 Jílovitá 40 – 50 Organická půda až 150

Hydrolytická acidita Schopnost půdy měnit reakci roztoků hydrolyticky štěpitelných solí CH3COONa ! STEJNÝ VZOREK ! Typy půdní reakce Aktuální forma → aktivní reakce pHH2O [pH] Potenciální forma → výměnná reakce pHKCl[pH], Va [mmol/100 g] → hydrolytická reakce Ha [mmol/100 g]

Postup 40 g zeminy + 100 ml 1M CH3COONa 45 min protřepávat na třepačce Suspenzi přefiltrovat Odměřit 50 ml filtrátu !!!přesně!!! Filtrát titrovat na 3 kapky fenolftaleinu (fft) 0,1M NaOH do slabě růžového zabarvení Zapsat spotřebu NaOH.........a Vypočítat Ha

Ha = a.f.M.5.1,75 [mmol / 100 g zeminy ] Výpočet Ha = a.f.M.5.1,75 [mmol / 100 g zeminy ] a spotřeba NaOH f faktor NaOH M molarita NaOH 5 přepočet na 100g 5 x 20 g použitých pro analýzu 1,75 konstanta na neúplné vytěsnění

Hodnocení Ha mmol(+)/100g Hodnocení > 1,37 Velmi silná 1,37 – 0,92 0,92 – 0,63 Střední 0,63 – 0,29 Mírná 0,29 – 0,17 Slabá < 0,17 Velmi slabá

Sorpční komplex Kyselé kationty Ha Bazické Kationty S Ca2+ H+ K+ - - - Na+ H+ Mg2+ KVK = Ha + S

Bazické kationty S – suma bazických kationtů S = KVK – Ha [mmol / 100 g] V – stupeň sorpčního nasycení V = (S * 100) / KVK [%]

Hodnocení KVK mmol(+)/100g Sorpční komplex V (%) Velmi vysoká > 30 Plně nasycený 100 – 90 Vysoká 30 – 25 Nasycený 90 – 75 Vyšší střední 24 – 18 Slabě nasycený 75 – 50 Nižší střední 17 – 13 Nenasycený 50 – 30 Nízká 12 – 8 Extrémně nenasycený < 30 Velmi nízká < 8

Sorpční komplex stav a vlastnosti sorpčního komplexu ovlivňují přímo: Sorpční kapacitu Reakci půdy a charakter a dynamiku Pufrovitost půdy nepřímo: Strukturní stav půdy Obělavatelnost Vodní a vzdušný režim Biologickou aktivitu

Do protokolu proměřená koncentrace sodíku CNa výpočet KVK (v mmol(+)/100 g) vyhodnocení KVK (str. 84) spotřeba NaOH a výpočet Ha vyhodnocení Ha (str. 57) výpočet sumy bazických kationtů S výpočet stupně sorpčního nasycení V vyhodnocení V (str. 89)