Citrátový cyklus a Dýchací řetězec

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
METABOLISMUS ŠÁRKA VOPĚNKOVÁ 2012.
Advertisements

Citrátový cyklus a Dýchací řetězec
CYKLUS KYSELINY CITRONOVÉ KREBSŮV CYKLUS
Dýchání rostlin Dýchání = respirace = soubor katabolických reakcí, které slouží k uvolnění energie potřebné např. pro syntetické pochody, příjem živin,
Katabolické procesy v organismu
BIOLOGIE 1 Rostliny Biologické vědy Metody práce v biologii
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je RNDr. Pavlína Koch ová CZ.1.07/1.5.00/ Autor materiálu:RNDr. Pavlína Kochová Datum.
III. fáze katabolismu Citrátový cyklus
Metabolismus A. Navigace B. Terminologie E. Sacharidy I. Enzymy
Metabolismus sacharidů
Trávení a metabolismus přírodních látek (základní metabolické procesy)
2009 Buněčná respirace.
Citrátový cyklus a Dýchací řetězec
METABOLISMUS LIPIDŮ I Katabolismus
Citrátový cyklus Krebsův cyklus.
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je RNDr. Pavlína Koch ová CZ.1.07/1.5.00/ Autor materiálu:RNDr. Pavlína Kochová Datum.
GYMNÁZIUM, VLAŠIM, TYLOVA 271 Autor Mgr. Anna Doubková Číslo materiálu 4_2_CH_03 Datum vytvoření Druh učebního materiálu prezentace Ročník 8.C.
Obecné principy metabolismu Biologické oxidace, makroergní sloučeniny
Metabolismus sacharidů
Cyklus trikarboxylových kyselin, citrátový cyklus, Krebsův cyklus.
CITRÁTOVÝ CYKLUS (KREBSŮV CYKLUS, CYKLUS KYSELINY CITRONOVÉ)
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je RNDr. Pavlína Koch ová CZ.1.07/1.5.00/ Autor materiálu:RNDr. Pavlína Kochová Datum.
Didaktické testy z biochemie 2
Dýchací řetězec (DŘ) - testík na procvičení -
DÝCHÁNÍ = RESPIRACE.
DÝCHACÍ ŘETĚZEC. enzymy jsou umístěny na vnitřní membráně mitochondrií získání energie (tvorba makroergických vazeb v ATP) probíhá oxidací redukovaných.
METABOLISMUS LIPIDŮ.
DÝCHACÍ ŘETĚZEC.
Dýchací řetězec a oxidativní fosforylace
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: III/2VY_32_inovace_225.
(Citrátový cyklus, Cyklus kyseliny citrónové)
Krebsův a dýchací cyklus
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je RNDr. Pavlína Koch ová CZ.1.07/1.5.00/ Autor materiálu:RNDr. Pavlína Kochová Datum.
Cyklus kyseliny citrónové, citrátový cyklus.
Β-oxidace VMK.
Bioenergetika Pro fungování buněčného metabolismu nutný stálý přísun energie Získávání, přenos, skladování, využití energie Na co se energie spotřebovává.
Citrátový cyklus a dýchací řetězec
Citrátový cyklus (CC) - testík na procvičení -
OXIDATIVNÍ FOSFORYLACE
Energetický metabolismus
Respirace.  soubor chemických reakcí, nezbytných pro uvoln ě ní chemické energie, která je obsa ž ena v organických slou č eninách  C 6 H 12 O 6 + 6O.
INTERMEDIÁRNÍ METABOLISMUS
1 DÝCHACÍ ŘETĚZEC. 2 PRINCIP -většina hetero. organismů získává hlavní podíl energie (asi 90%) procesem DÝCHÁNÍ = RESPIRACE -při tomto ději – se předávají.
MITOCHONDRIÁLNÍ TRANSPORTNÍ SYSTÉMY
CITRÁTOVÝ CYKLUS = KREBSŮV CYKLUS= CYKLUS TRIKARBOXYLOVÝCH KYSELIN CH 3 CO-ScoA + 3H 2 O  2CO  H  + CoASH.
2014 Výukový materiál MB Tvůrce: Mgr. Šárka Vopěnková Projekt: S anglickým jazykem do dalších předmětů Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.36/
CO JE FOTOSYNTÉZA?  Soubor chemických reakcí, v jejichž průběhu dochází k pohlcování energie slunečního záření, která je využita k přeměně jednoduchých.
Č.projektu : CZ.1.07/1.1.06/ Portál eVIM Látkový metabolismus.
Dýchací řetězec. Respirační řetězec Vnitřní strana membrány mitochondrií Z hlediska energie nejdůležitější část aerobního katabolismu a jeho terminální.
DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ Název projektuZlepšení podmínek pro vzdělávání na MGO Název školyMatiční gymnázium Ostrava,Dr.
Zlepšování podmínek pro výuku technických oborů a řemesel Švehlovy střední školy polytechnické Prostějov registrační číslo : CZ.1.07/1.1.26/
Zlepšování podmínek pro výuku technických oborů a řemesel Švehlovy střední školy polytechnické Prostějov registrační číslo CZ.1.07/1.1.26/
Fotosyntéza.
DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL
Dýchací řetězec Mgr. Jaroslav Najbert.
Název školy: Gymnázium, Chomutov, Mostecká 3000, příspěvková organizace Autor: Datum tvorby: Mgr. Daniela Čapounová Název: VY_32_INOVACE_06C_13_Citrátový.
Předmět: KBB/BB1P; KBB/BUBIO
Krebsův a dýchací cyklus
Krebsův cyklus – citrátový cyklus-cyklus trikarboxylových kyselin
Citrátový cyklus Mgr. Jaroslav Najbert.
Lipidy ß-oxidace.
(Citrátový cyklus, Cyklus kyseliny citrónové)
BIOCHEMICKÁ ENERGETIKA
Citrátový cyklus a Dýchací řetězec
Trávení a metabolismus přírodních látek (základní metabolické procesy)
DÝCHÁNÍ = RESPIRACE.
10-Redoxní pochody, dýchací řetězec FRVŠ 1647/2012
Biochemie – Citrátový cyklus
09-Citrátový cyklus FRVŠ 1647/2012
Metabolismus sacharidů
Transkript prezentace:

Citrátový cyklus a Dýchací řetězec Prezentace Citrátový cyklus a dýchací řetězec se zabývá lokalizací citrátového cyklu a dýchacího řetězce v buňce, enzymovými komplexy zúčastňujících se dýchacího řetězce a ději, ke kterým během citrátového cyklu a dýchacího řetězce dochází. Této prezentaci předchází prezentace Trávení a metabolismus V prezentaci jsou používány následující zkratky: NADH = nikotinamidadenindinukleotid; FADH2 = flavinadenindinukleotid; FMN = flavinmononukleotid; CoQ = ubichinon (koenzym Q); CoQH• = ubisemichinon (1e-,1H+); CoQH2 = ubichinol (2e-,2H+); ATP = adenosintrifosfát; ADP = adenosindifosfát; GTP = guanosintrifosfát; cyt = cytochrom.

Obsah 1 Citrátový cyklus Citrátový cyklus (reakce) Citrátový cyklus (schéma) Respirace (dýchání) Vnější a vnitřní respirace Dýchací řetězec Kliknutím na zvolený nadpis přejdete na příslušný snímek. Na obsah se vždy vrátíte kliknutím na animační tlačítko „Obsah“. Mitochondrie Schéma energetického metabolismu v mitochondriích Enzymové komplexy Použitá literatura

Cyklus zahajuje oxalacetát, který se v posledním stupni regeneruje. Citrátový cyklus Citrátový cyklus neboli cyklus kyseliny citronové je označení pro sled reakcí, při nichž se acetylkoenzym A mění na oxid uhličitý za současného uvolnění energie. Cyklus zahajuje oxalacetát, který se v posledním stupni regeneruje. Oxalacetát Acetylkoenzym A Citrátový cyklus je spřažen s dýchacím řetězcem a probíhá pouze ve spojení s tímto řetězcem. Obsah

Odbouráním 1 acetylového zbytku (do citrátového cyklu přichází vázaný na koenzym A) se přímo získá 1 molekula GTP (GTP se dále přeměňuje na ATP), 3 molekuly NADH a 1 molekula FADH2, dále vznikají 2 molekuly oxidu uhličitého a spotřebuje se 1 molekula vody. Obsah

Citrátový cyklus – spustit animaci Acetylkoenzym A Citrát S-CoA S-CoA Oxalacetát Isocitrát H H 2-oxoglutarát Dýchací řetězec H H Malát H H Černé kuličky znázorňují počet atomů uhlíku v molekule, červené kuličky znázorňují atomy kyslíku a bílé kuličky atomy vodíku. Animace se spustí po kliknutí na animační tlačítko „Citrátový cyklus – spustit animaci“. GTP Fumarát Sukcinylkoenzym A H H Obsah Sukcinát

Kyslík je přenášen oběhovým systémem ke každé buňce organismu. Respirace (dýchání) Během dýchání dochází k oxidaci živin, a tím vzniká energie potřebná pro pohon řady biochemických procesů. Při dýchání dochází k absorpci kyslíku z atmosférického vzduchu a naopak k výdeji oxidu uhličitého. O2 Kyslík je přenášen oběhovým systémem ke každé buňce organismu. CO2 Obsah Obr. 1. Vnější respirace

Vnější a vnitřní respirace Dýchání (respiraci) můžeme rozdělit na dvě rozdílné části jednoho procesu: Vnitřní respirace Vnější respirace Probíhá v buňkách. Složky potravy jsou odbourávány řadou chemických reakcí, z nichž většina potřebuje kyslík. Tyto reakce uvolňují energii. Dodává kyslík buňkám, a tím umožňuje vnitřní respiraci. Obsah

Mitochondrie Dýchací řetězec je lokalizován ve vnitřní mitochondriální membráně. Citrátový cyklus probíhá v matrix mitochondrie. Matrix Vnitřní membrána Mezimembránový prostor Vnější membrána Obr. 2. Mitochondrie Obsah

4H+(z matrix) + 4e- + O2 → 2H2O + energie Dýchací řetězec Dýchací řetězec je souborem reakcí, které ukončují energetické odbourávání monosacharidů, mastných kyselin, glycerolu a aminokyselin. V dýchacím řetězci probíhá oxidace redukovaných koenzymů: NADH + H+ → NAD+ + 2H+ + 2e- FADH2 → FAD + 2H+ + 2e- Protony z redukovaných koenzymů jsou přenášeny do mezimembránového prostoru. Elektrony z redukovaných koenzymů jsou přenášeny po sérii akceptorů uspořádaných v dýchacím řetězci na elementární kyslík za vzniku vody. 4H+(z matrix) + 4e- + O2 → 2H2O + energie Obsah

Dýchací řetězec Dýchací řetězec se skládá ze 4 enzymových komplexů a z enzymu ATP-synthasy. Během přenosu elektronů vzniká energie, kterou využívá každý enzymový komplex k čerpání protonů z matrix do mezimembránového prostoru Při přechodu protonů zpět do matrix vzniká energie, která pohání syntézu ATP z ADP a anorganického fosfátu. Protony roztáčí stopku hlavy ATP-synthasy, a tím dochází k syntéze ATP. Obsah

Obr. 3. Schéma energetického metabolismu v mitochondriích Vnější mitochondriální membrána Vnitřní mitochondriální membrána H+ H+ H+ H+ H+ H+ H+ H+ H+ H+ H+ ATP - synthasa H+ H+ e- H+ H+ ATP Dýchací řetězec 3NAD+, FAD ADP + P 3NADH; FADH2 H+ 2H2O Citrátový cyklus O2 O2 Pyruvát (pyruvát je konečným produktem glykolýzy) a mastné kyseliny (ve formě acylkarnitinu) vstupují přes mitochondriální membrány do matrix mitochondrie. V matrix dochází k odbourání na acetylkoenzym A, který vstupuje do citrátového cyklu, kde se váže na kyselinu oxaloctovou za vzniku kyseliny citronové. V citrátovem cyklu dochází ke vzniku 2 molekul oxidu uhličitého, 3 molekul NADH, 1 molekuly FADH2 a 1 molekuly GTP (GTP se přeměňuje na ATP). NADH a FADH2 vstupují dále do dýchacího řetězce, kde se oxidují na NAD+ a FAD. Transport elektronů umožňuje vytvářet elektrochemický protonový gradient – protony jsou přenášeny do mezimembránového prostoru, což způsobí, že koncentrace protonů je v mezimembránovém prostoru vyšší než v matrix (pH v mezimembránovém prostoru je vyšší než pH matrix). Během přenosu protonů zpět do matrix dochází k uvolnění energie, která je využita pro tvorbu ATP z ADP a anorganického fosfátu. Elektrony jsou nakonec přeneseny na kyslík za vzniku vody. Jedná se o kyslík, který dýcháme. 2CO2 2CO2 Matrix Acetyl-CoA Pyruvát Mastné kyseliny (Pomocí přenašeče) Obsah Cytosol Pyruvát Mastné kyseliny

Enzymové komplexy (zjednodušené schema) I NADH-CoQ oxidoreduktasa II Sukcinát-CoQ oxidoreduktasa III CoQH2– cytochrom c oxidoreduktasa IV Cytochrom c oxidasa V ATP-synthasa 2H+ H+ 4H+ 4H+ Cyt c Cyt c + + + + I 2e- III IV V Koenzym Q 2e- 4e- 2H+ II 2e- - - - - Tento snímek je možné při výuce středoškolské biochemie vynechat či zařadit do semináře. Dýchací řetězec se skládá ze 4 enzymových komplexů a z enzymu ATP-synthasy. Ubichinony (koenzym Q, CoQ) a cytochromy (cyt) slouží jako pohyblivé přenašeče elektronů (koenzym Q i protonů). Během přenosu elektronů vzniká energie, kterou využívá každý enzymový komplex k čerpání protonů (protony pocházejí z vody H2O ↔ H+ + OH-) z matrix do mezimembránového prostoru – vytváří se elektrochemický protonový gradient (koncentrace protonů je v mezimembránovém prostoru daleko vyšší než v matrix). Při přechodu protonů zpět do matrix vzniká energie, která pohání syntézu ATP z ADP a anorganického fosfátu (jedná se o oxidační fosforylaci). Protony roztáčí stopku hlavy ATP-synthasy, a tím dochází k syntéze ATP. Takto popsaný vznik molekuly ATP popisuje tzv. chemiosmotická teorie, za kterou dostal v roce 1978 Peter Mitchell Nobelovu cenu. Viz též snímek č. 20. O2 + 2H+ 2e- 4H+ 2H+ 4H+ 2H2O NAD+ NADH + H+ FADH2 ADP + P FAD Matrix H+ ATP Obsah

Dýchací řetězec* (pro zájemce) Obsah: Enzymový komplex I Enzymový komplex II Enzymový komplex III Enzymový komplex IV Enzymové komplexy Snímky č. 14-23 jsou určeny pro všechny, kteří se zajímají o detailnější průběh dýchacího řetězce. Látka je nad rámec středoškolského pojetí biochemického učiva, avšak vzhledem ke složitosti probírané látky, což vede často k nepřesnostem při výkladu, je zde zařazena. Reakce enzymových komplexů Koenzymy NADH, FADH2 Koenzym Q, Koenzym QH2 Použitá literatura

Enzymové komplexy: Komplex I Komplex I: NADH-CoQ-oxidoreduktasa NADH + H+ + CoQ → NAD+ + CoQH2 2H+ 4H+ + + + + I 2Fe2+ 2Fe3+ 2CoQH2 (2e-,2H+) 2Fe3+ 2Fe2+ 2e- 2e- 2CoQH. (1e-,1H+) FMNH2 (2H+,2e-) - - - - FMN Komplex I je NADH-CoQ-oxidoreduktasa, která katalyzuje reakci: NADH + H+ + CoQ → NAD+ + CoQH2. V komplexu I dochází k přenosu dvou protonů a dvou elektronů z koenzymu NADH + H+ na prostetickou skupinu FMN (flavinmononukleotid) za vzniku FMNH2. Protony jsou dále uvolňovány do mezimembránového prostoru a elektrony (po jednom) přecházejí na další prostetickou skupinu typu FeS (kde dochází ke změně oxidačního čísla mezi Fe2+ a Fe3+). Elektrony (opět po jednom) jsou poté společně s dalšími protony z matrix přebírány semichinoidní formou ubichinonu CoQH• (ubisemichinon, mající k dispozici 1 e- a 1 H+) za vzniku ubichinolu CoQH2 (mající již 2 e-, 2 H+) – viz dále komplex III. Matrix 2H+ 2H+ NAD+ NADH + H+ Obsah

Enzymové komplexy: Komplex II Komplex II: Sukcinát-CoQ-oxidoreduktasa FADH2 + CoQ → FAD + CoQH2 4H+ + + + + II 2CoQH2 (2e-,2H+) 2CoQH. (1e-,1H+) 2e- - - - - FAD FADH2 (2H+,2e-) Komplex II je Sukcinát-CoQ-oxidoreduktasa, která katalyzuje reakci: FADH2 + CoQ → FAD + CoQH2. Komplex II je flavoprotein (obsahuje prostetickou skupinu FAD a dvě skupiny typu Fe2S2). V komplexu II dochází k přenosu dvou protonů a dvou elektronů ze sukcinátu na prostetickou skupinu FAD za vzniku FADH2 a fumarátu. Protony nejsou ihned uvolňovány do mezimembránového prostoru, jak tomu bylo v komplexu I, ale společně s elektrony přecházejí na semichinoidní formu ubichinonu CoQH• (mající 1 e- a 1 H+) za vzniku ubichinolu CoQH2 (mající již 2 e-, 2 H+) – viz dále komplex III. Matrix 2H+ Sukcinát -OOC-CH2-CH2-COO- Fumarát -OOC-CH=CH-COO- Obsah

Enzymové komplexy: Komplex III Komplex III: CoQH2–cytochrom-c-oxidoreduktasa CoQH2 + cyt c (Fe3+) → CoQ + cyt c (Fe2+) + 2H+ 2H+ Cyt c Cyt c Cyt c + + + + III IV Cyt b e- Elektron z komplexu I nebo II CoQH. (1e-,1H+) e- e- CoQH2 (2e-,2H+) e- - - - - H+ Komplex III je CoQH2–cytochrom-c-oxidoreduktasa, která katalyzuje reakci: CoQH2 + cyt c (Fe3+) → CoQ + cyt c (Fe2+) + 2 H+. Komplex III reoxiduje ubichinol (CoQH2) – produkt komplexu I a II. Ubichinol je oxidován na semichinon (CoQH•) tak, že jeden elektron přechází na cyt b a uvolní se jeden proton do mezimembránového prostoru, druhý elektron se přenese na cyt c (Fe3+ se redukuje na Fe2+) a opět se uvolní jeden proton do mezimembránového prostoru za vzniku ubichinonu (CoQ, k dispozici 0 e- a 0 H+). Na ubichinon (CoQ) se zpátky přenese elektron z cyt b a zároveň se naváže jeden proton z matrix mitochondrie za vzniku ubisemichinonu (CoQH•, mající k dispozici opět 1 e- a 1 H+). Ubisemichinon opět váže elektron z komplexu I (resp. II) a proton za vzniku ubichinolu a celý cyklus se opakuje. Jeden elektron se vždy cyklicky vrací přes cyt b, což má za následek přenos celkem dvou protonů z matrix do mezimembránového prostoru při přenosu jednoho elekronu na cyt c. (detailněji – viz následující snímky, snímky č. 17 a 18). Matrix H+ Koenzym Q Obsah

Enzymové komplexy: Komplex III Komplex III: CoQH2–cytochrom-c-oxidoreduktasa CoQH2 + cyt c (Fe3+) → CoQ + cyt c (Fe2+) + 2H+ + + + + Cyt b Cyt c Elektron z komplexu I nebo II e- H+ CoQH. (1e-,1H+) CoQH2 (2e-,2H+) CoQ e- e- H+ e- H+ CoQH. (1e-,1H+) e- H+ e- e- H+ CoQH. (1e-,1H+) H+ CoQH. (1e-,1H+) e- Na tomto snímku je schematicky pomocí animace (pohyblivých kuliček znázorňujících protony a elektrony) znázorněn přenos elektronů a protonů pomocí koenzymu Q. Animace se spustí po kliknutí na animační tlačítko „Spustit animaci“. - - - - Matrix H+ H+ H+ H+ Koenzym Q H+ H+ H+ H+ Spustit animaci Obsah

Enzymové komplexy: Komplex III Komplex III: CoQH2–cytochrom-c-oxidoreduktasa CoQH2 + cyt c (Fe3+) → CoQ + cyt c (Fe2+) + 2H+ H+ H+ + + + + e- Cyt c H+ e- Elektron z komplexu I nebo II e- CoQH2 (2e-,2H+) CoQH. (1e-,1H+) H+ H+ e- e- e- Cyt b CoQ H+ CoQH. (1e-,1H+) e- Na tomto snímku je schematicky pomocí šipek znázorněn přenos elektronů a protonů pomocí koenzymu Q. Obrázek znázorňuje průběh animace, která je k dispozici na předchozím snímku. - - - - H+ Matrix H+ Koenzym Q Obsah

Enzymové komplexy: Komplex IV Komplex IV: Cytochrom-c-oxidasa 4cyt c (Fe2+) + 02 +4H+ → 4cyt c (Fe3+) + 2H2O Cyt c Cyt c Cyt c + + + + III IV e- e- e- e- 4e- Cyt a - - - - Komplex IV je cytochrom-c-oxidasa, která katalyzuje reakci: 4 cyt c (Fe2+) + 02 + 4 H+ → 4 cyt c (Fe3+) + 2 H2O. Elektrony z cytochromu c přebírá cytochrom a; odtud jsou přenášeny na cytochrom a3 (dochází ke změně oxidačního čísla mezi Cu2+ a Cu+). Cytochrom a3 postupně redukuje molekuly kyslíku na oxidové ionty (O2-), které s protony z matrix reagují za vzniku molekuly vody. Hlavní úloha kyslíku, jejž vdechujeme, spočívá tedy v tom, aby udržoval komplex cytochromů v oxidovaném stavu. Cyt a3 O2 + Matrix 4H+ 2 H2O Obsah

Enzymové komplexy Matrix Obsah II Sukcinát-CoQ oxidoreduktasa III CoQH2– cytochrom c oxidoreduktasa I NADH-CoQ oxidoreduktasa IV Cytochrom c oxidasa V ATP-synthasa 4H+ 4H+ 2H+ H+ Cyt c Cyt c Cyt c + + + + II III I IV V CoQH. 2e- e- 2e- CoQH. e- 4e- CoQH2 CoQH2 e- e- e- 2H+ - - - - 2H+ e- O2 + 2H+ 2H+ Dýchací řetězec se skládá ze 4 enzymových komplexů a z enzymu ATP-synthasy. Ubichinony (koenzym Q, CoQ) a cytochromy (cyt) slouží jako pohyblivé přenašeče elektronů (koenzym Q i protonů). Během přenosu elektronů vzniká energie, kterou využívá každý enzymový komplex k čerpání protonů (protony pocházejí z vody H2O ↔ H+ + OH-) z matrix do mezimembránového prostoru – vytváří se elektrochemický protonový gradient (koncentrace protonů je v mezimembránovém prostoru daleko vyšší než v matrix). Při přechodu protonů zpět do matrix vzniká energie, která pohání syntézu ATP z ADP a anorganického fosfátu (jedná se o oxidační fosforylaci). Protony roztáčí stopku hlavy ATP-synthasy, a tím dochází k syntéze ATP. Takto popsaný vznik molekuly ATP popisuje tzv. chemiosmotická teorie, za kterou dostal v roce 1978 Peter Mitchell Nobelovu cenu. Dehydrogenací jedné molekuly NADH se celkem přenese 6 protonů do mezimembránového prostoru, dehydrogenací sukcinátu se přenesou jen 4 protony. Mitchell předpokládal, že na vznik jedné molekuly ATP je zapotřebí zpětného přenosu dvou protonů. To odpovídá představě, že oxidací jedné molekuly NADH vznikají 3 molekuly ATP, oxidací jedné molekuly FADH2 vznikají 2 molekuly ATP. Z toho vyplývá, že při odbourávání jedné molekuly acetylkoenzymu A vznikne 12 molekul ATP (1 z GTP, 9 ze tří molekul NADH a 2 z jedné molekuly FADH2). Nejvíce energie tedy vzniká při tvorbě vody v dýchacím řetězci. 2H+ Matrix 4H+ FADH2 FAD NADH + H+ 2H2O NAD+ ADP + P H+ Fumarát -OOC-CH=CH-COO- ATP Sukcinát -OOC-CH2-CH2-COO- Obsah

Reakce enzymových komplexů Komplex I: NADH-CoQ-oxidoreduktasa NADH + H+ + CoQ → NAD+ + CoQH2 Komplex II: Sukcinát-CoQ-oxidoreduktasa FADH2 + CoQ → FAD + CoQH2 Komplex III: CoQH2–cytochrom-c-oxidoreduktasa CoQH2 + cyt c (Fe3+) → CoQ + cyt c (Fe2+) + 2H+ Komplex IV: Cytochrom-c-oxidasa 4cyt c (Fe2+) + 02 +4H+ → 4cyt c (Fe3+) + 2H2O Kyslík udržuje komplex cytochromů v oxidovaném stavu (Fe2+ zoxiduje zpátky na Fe3+). Obsah

Koenzymy NADH, FADH2 V dýchacím řetězci probíhá oxidace redukovaných koenzymů. nikotinamidadenindinukleotid NADH + H+ → NAD+ + 2H+ + 2e- Obsah probírané látky na snímcích č. 14-23 je nad rámec středoškolského pojetí biochemického učiva. Snímky jsou určeny především pro středoškolské učitele biochemie. flavinadenindinukleotid Obsah FADH2 → FAD + 2H+ + 2e-

NADH + H+ + CoQ → NAD+ + CoQH2 Koenzym Q, Koenzym QH2 Obsah probírané látky na snímcích č. 14-23 je nad rámec středoškolského pojetí biochemického učiva. Snímky jsou určeny především pro středoškolské učitele biochemie. NADH + H+ + CoQ → NAD+ + CoQH2 FADH2 + CoQ → FAD + CoQH2 Obsah

Použitá literatura Obsah [1] ALBERTS, B. a kol. Základy buněčné biologie. Ústí nad Labem: Espero Publishing, 1997. [2] SOFROVÁ, D. – TICHÁ, M. a kol. Biochemie – základní kurz. Praha: skripta UK, 1993. [3] KARLSON, P. Základy biochemie. Praha: Academia, 1981. [4] BLOOMFIELD, M., M. Chemistry and the Living Organism. Canada: John Wiley & Sons, Inc., 1992. [5] KLOUDA, P. Základy biochemie. Ostrava: nakladatelství Pavel Klouda, 2000. [6] VODRÁŽKA, Z. Biochemie. Praha: Scientia, 1998. [7] McKEE, T. – McKEE, J. Biochemistry: an introduction. United States of America: McGraw-Hill Companies, 1999. Ilustrace Markéta Roštejnská: obr. 1 Obsah