Název školy: Gymnázium, Chomutov, Mostecká 3000, příspěvková organizace Autor: Datum tvorby: Mgr. Daniela Čapounová 10.5.2013 Název: VY_32_INOVACE_01B_08_Charakteristika ryb Téma: ZOOLOGIE STRUNATCŮ – Charakteristika ryb Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0816
ANOTACE Materiál obsahuje výkladovou prezentaci k tématu ZOOLOGIE STRUNATCŮ – CHARAKTERISTIKA RYB. Je zařazen do výuky biologie pro 2. ročník čtyřletého gymnázia nebo odpovídající ročníky víceletých gymnázií. Materiál je doplněn odkazem na krátké video - motivace Součástí materiálu je pracovní list / test, který lze využít pro samostatnou práci, pro domácí přípravu nebo pro ověření zvládnutí učiva při testování. Pracovní list je vhodné zařadit na konec hodiny k opakování a upevnění znalostí. Je vytvořeno autorské řešení testu. Materiál je určen k interaktivní výuce.
tř. RYBY (Osteichtyhes, Pisces) Obr. 1 Odkaz na VIDEO – ryby pod vodou http://www.srzkysuca.sk/rybarske-videa/zobrazitvideo/159/veobecne/ryby-pod-vodou.html
vřetenovité, protáhlé, ze stran zploštělé STAVBA TĚLA: vřetenovité, protáhlé, ze stran zploštělé hlava: ústa, oči (bez víček), párové čichové jamky, skřele (kryjí žábry) trup – nese ploutve: párové: hrudní, břišní nepárové: hřbetní (i více), ocasní, řitní hřbetní ocasní řitní hrudní břišní Obr. 2
Typy ocasních ploutví: homocerkní – symetrická – nejčastěji heterocerkní – nesouměrná – u chrupavčitých ryb difycerkní – u bahníků vyztužení ocasní ploutve – jen měkké paprsky ostatní ploutve – tvrdé (vpředu) i měkké paprsky – taxon. kritérium Obr. 3 pozn. ploutevní paprsky vznikly přeměnou šupin
pokožka – četné slizové žlázy (ochrana, ↓ tření) šupiny – kostěné POVRCH TĚLA: pokožka – četné slizové žlázy (ochrana, ↓ tření) šupiny – kostěné u chrupavčitých - ganoidní - velké, kosočtverečné, nepřekrývají se, kryté nebuněčnou tvrdou hmotou (= ganoin) u kostnatých – překrývají se cykloidní – s hladkým okrajem (kaprovité) ktenoidní – se zubatým okrajem (okounovité) přirůstání šupiny – „letokruhy“ – možno určit stáří pozn.: na vzniku šupin se podílejí pokožka i škára pozn.: ktenoidní šupiny mají lepší hydrodynamické vlastnosti - jsou typické pro „rychlé“ ryby
Ganoidní šupiny Obr. 4 Obr. 5 Cykloidní šupina Ktenoidní šupiny Obr. 7 Obr. 6
pokročilejší – kostěná kostra, chorda redukovaná OPORNÁ SOUSTAVA: primitivní – chrupavčitá kostra + krycí kosti lebky (dermální původ); chorda zachována pokročilejší – kostěná kostra, chorda redukovaná složitá lebka (kosti různého původu) páteř (obratle) – připojená žebra kostra končetin jednoduchá Obr. 8 pozn.: lopatkové pásmo – drobné kosti (radialia), pánevní pásmo – jediná kost
segmentované – myomery stahy od hlavy k ocasu → základ pohybu SVALSTVO: segmentované – myomery stahy od hlavy k ocasu → základ pohybu elektrické orgány – přeměnou kosterní svaloviny obrana, lov, často k orientaci el. impulsy jsou po odrazu od okolních objektů vnímány receptory postranní čáry Obr. 9
NERVOVÁ SOUSTAVA: řídící centrum – střední mozek koncový mozek – pouze čichové centrum 10 párů hlavových nervů SMYSLY: sluchový a rovnovážný orgán – pouze vnitřní ucho otolity z CaCO3 – rovnováha některé ryby – Weberův orgán (přenos zvuku registrovaných plynovým měchýřem) postranní čára hmat – kolem úst zrak – bez víček, slzných žláz, vidí barevně čich – slepé čichové jamky
játra (velká, hodně tuku), žlučník redukovaný pankreas TRÁVICÍ SOUSTAVA: ústní dutina (často zuby - náhrada při opotřebování, jazyk nevýrazný) → hltan s žaberními štěrbinami → → jícen → žaludek (u některých chybí) → střevo → řitní otvor játra (velká, hodně tuku), žlučník redukovaný pankreas pozn.: žaludek dobře vyvinut u dravých ryb střevo v úseku za žaludkem nese slepé přívěsky – mají trávicí (ne vstřebávací) fci
dorzální vychlípenina tráv. trubice mezi hltanem a jícnem PLYNOVÝ MĚCHÝŘ: dorzální vychlípenina tráv. trubice mezi hltanem a jícnem uložen pod páteří hydrostatická fce podíl na sluchové fci (spojen Weberovým aparátem s vnitřním uchem) u některých chybí u primitivních ryb zůstává spojen s tráv. trubicí u pokročilých spojení mizí Složení plynu v plynovém měchýři variabilní vždy obsahuje O2, N2 CO2 poměry plynů odlišné od vzduchu Obr. 10
DÝCHACÍ SOUSTAVA: vnitřní žábry – na prvních čtyřech žaberních obloucích kryty skřelemi - dýchací pohyby (příjem vody ústy – výdej podél skřelí) některé druhy mohou dýchat i vzdušný O2 (plicní vaky + žábry) – dvojdyšní, násadcoploutví, lalokoploutví přídatné dýchací orgány (vaky vybíhající z hltanu, prokrvené střevo – piskoř)
♥ - žilný splav, předsíň, komora, tepenný násadec CÉVNÍ SOUSTAVA: ♥ - žilný splav, předsíň, komora, tepenný násadec → pouze odkysličená krev žábry → okysličení → do těla VYLUČOVACÍ SOUSTAVA: ledviny – uloženy pod páteří, nad plyn. měchýřem → močovody → moč. měchýř → samostatné vyústění na urogenitální papile mají i osmoregulační fci – odlišně u sladkovodních x mořských pozn.: u migrujících ryb (losos, úhoř) – oba odlišné osmoregulační mechanismy řízeny hormonálně (štítná žláza)
POHLAVNÍ SOUSTAVA A ROZMNOŽOVÁNÍ: gonochoristé (výj. některé mořské druhy) – varlata x vaječníky vnější oplození (výj. živorodé druhy) pohlavní dimorfismus – někdy trvale, někdy jen v době tření vajíčka = jikry – velký počet, někdy péče o potomstvo (méně jiker – koljušky, mořské jehly) spermie = mlíčí larvy = potěr → plůdek → dospělec Vypuzování zralých gamet = tření (provázeno prudkými pohyby) Místa tření = trdliště
Téma: ZOOLOGIE STRUNATCŮ – CHARAKTERISTIKA RYB PRACOVNÍ LIST / TEST Téma: ZOOLOGIE STRUNATCŮ – CHARAKTERISTIKA RYB Popište stavbu těla ryb. Jaké typy ocasních ploutví u ryb rozlišujeme? Který typ se vyskytuje nejčastěji? Čím jsou ploutve vyztuženy? Vyberte správnou možnost: a. Ryby jsou převážně hermafroditi / gonochoristi. b. Šupiny ryb jsou kostěné / vazivové. c. Osmoregulační funkce ledvin u mořských a sladkovodních druhů je / není shodná. d. Srdce ryb obsahuje neokysličenou / smíšenou krev
5) Vysvětlete pojmy: - jikry - trdliště - plynový měchýř - myomery 6) Jaký typ šupin nacházíme u vývojově primitivních ryb. Jaká je jejich stavba? 7) Jaký je rozdíl mezi cykloidními a ktenoidními šupinami? Jakého jsou šupiny původu? 8) Jaké funkce má sliz vylučovaný pokožkou?
Popište stavbu těla ryb. PRACOVNÍ LIST / TEST ŘEŠENÍ Popište stavbu těla ryb. - vřetenovité, ze stran zploštělé, hlava – ústa, oči, čichové jamky, tělo, ploutve (párové – hrudní, břišní; nepárové – hřbetní, ocasní, řitní) Jaké typy ocasních ploutví u ryb rozlišujeme? Který typ se vyskytuje nejčastěji? - homocerkní – nejčastější – symetrická, heterocerkní (u chrupavčitých) – horní lalok větší (zde páteř), difycerkní (u bahníků) – bez laloků Čím jsou ploutve vyztuženy? - měkké a tvrdé kostěné paprsky (i větvené) – poměr je taxonomickým znakem, v ocasní ploutvi jen měkké paprsky Vyberte správnou možnost: a. Ryby jsou převážně hermafroditi / gonochoristi. b. Šupiny ryb jsou kostěné / vazivové. c. Osmoregulační funkce ledvin u mořských a sladkovodních druhů je / není shodná. d. Srdce ryb obsahuje neokysličenou / smíšenou krev
5) Vysvětlete pojmy: - jikry – vajíčka ryb - trdliště – místo tření ryb - plynový měchýř – vychlípenina horní stěny jícnu, hydrostatická + sluchová fce - myomery – segmenty svaloviny 6) Jaký typ šupin nacházíme u vývojově primitivních ryb. Jaká je jejich stavba? - ganoidní šupiny – kosočtverečné kostěné destičky, nepřekrývají se, pokryté ganoinem (nebuněčná tvrdá hmota) – př. u jeseterů 7) Jaký je rozdíl mezi cykloidními a ktenoidními šupinami? Jakého jsou šupiny původu? – šupiny kostěné, na vzniku se podílejí pokožka i škára, překrývají se, cykloidní mají hladký okraj, ktenoidní mají zoubkovaný okraj (lepší hydrodynamické vlastnosti) 8) Jaké funkce má sliz vylučovaný pokožkou? - ochrana (před macerací vodou), snižují tření; slizové žlázy ryb – umístěny v pokožce, jednobuněčné
LITERÁRNÍ ZDROJE: PAPÁČEK, Miroslav a kol. Zoologie. Praha: Scientia, 1994, ISBN 80-85827-57-3. ROSYPAL, Stanislav a kol. Přehled biologie. 2. vydání (1. vydání ve Scientia).Praha: Scientia, 1994, ISBN 80-85827-32-8. ZRZAVÝ, Jan. Fylogeneze živočišné říše. Praha: Scientia, 2006, ISBN 80-86960-08-0. ZICHÁČEK, Vladimír; JELÍNEK, Jan. Biologie pro gymnázia. Olomouc: nakladatelství Olomouc, 1998, ISBN 80-71820-70-9. GAISLER, Jiří. Zoologie obratlovců. Praha: Academia, 1983, 21-079-83. SIGMUND, Leo; HANÁK, Vladimír; PRAVDA, Oldřich. Zoologie strunatců. Praha: Karolinum, 1994, ISBN 80-7066-531-9.
1 - ELMA. commons. wikimedia. org [online]. [cit. 10. 5. 2013] 1 - ELMA. commons.wikimedia.org [online]. [cit. 10.5.2013]. Dostupný na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Gullfiskur.jpg 2 - AUTOR NEUVEDEN. commons.wikimedia.org [online]. [cit. 10.5.2013]. Dostupný na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:PSM_V59_D553_Pilchard_clupea_pilchardus.png 3 - BRITISH MUSEUM. commons.wikimedia.org [online]. [cit. 10.5.2013]. Dostupný na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Types_of_tail_fins.png 4 - USER: CACOPHONY. cs.wikipedia.org [online]. [cit. 10.5.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Sturgeon.jpg 5 - BRITISH MUSEUM. commons.wikimedia.org [online]. [cit. 10.5.2013]. Dostupný na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Ganoid_scales.png 6 - AUTOR NEUVEDEN. commons.wikimedia.org [online]. [cit. 10.5.2013]. Dostupný na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:PSM_V35_D072_Scale_of_bream.jpg 7 - BIDEAULT. commons.wikimedia.org [online]. [cit. 10.5.2013]. Dostupný na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Coryphaenoides_armatus_scale.jpg 8 - AUTOR NEUVEDEN. commons.wikimedia.org [online]. [cit. 10.5.2013]. Dostupný na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Fischskelett-drawing.jpg 9 - archiv autora 10 - GILLE, Uwe. cs.wikipedia.org [online]. [cit. 10.5.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Swim_bladder.jpg