Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy Střední škola elektrostavební a dřevozpracující, Frýdek-Místek, příspěvková organizace Adresa školy Pionýrů 2069, 73801 Frýdek-Místek IČ 13644301 Název operačního programu OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo CZ.1.07/1.5.00/34.0149 Označení vzdělávacího materiálu VY_32_INOVACE_14_40PobF-11 Název tematické oblasti (sady) Člověk v občanské společnosti   Název vzdělávacího materiálu Etika, morálka, mravnost Druh učebního materiálu Výklad učiva Anotace Význam mravnosti pro lidskou společnost Klíčová slova Vzdělávací obor, pro který je materiál určen 33-56-H/01 Truhlář, 26-51-H/01 Elektrikář, Instalatér 36-52-H/01 Ročník I. Typická věková skupina 15 - 17 let Speciální vzdělávací potřeby žádné Autor František Pobucký Zhotoveno, (datum/období) 20.4.-27.4.2012 Celková velikost 4,98 MB Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je František Pobucký. Dostupné z portálu www.ssed-fm.cz

Etika, morálka, mravnost

(odvození pojmu od řeckého ethos – mrav) Etika – věda o morálce (odvození pojmu od řeckého ethos – mrav) - počátky etiky jsou spojeny s utvářením lidské společnosti - po rozhodující etapě uplatňování síly nastupují ustálené zvyky a z nich odvozované způsoby jednání pro konkrétní společnost - posuzování odpovídajícího jednání podle stanovených norem vedlo ke vzniku etiky, která spojuje: - soubor pravidel, jejich užití, rozdíly mezi jednotlivci a tomu odpovídající způsoby jednání, vliv náboženství na utváření etiky, změny související s kulturní úrovní populace, sociální strukturou, uznávanými hodnotami, co je a není správné… - etika byla původně součástí filozofického a náboženského vnímání světa - pozdější osamostatnění souvisí s aktivním lidským jedná- ním a hodnocením činů jednotlivce a skupin v historických souvislostech

Morálka (latinsky mos – mrav) je schopností člověka rozlišovat a posuzovat vlastní a cizí jedná- ní z hlediska dobra a zla vyvíjí se současně se změnami ve společnosti je odrazem významných událostí a jednání osobností v dané společnosti ve vztahu hodnotícím a výchovném pro společnost nastavuje systém hodnot lidského jedince ve spojitosti s okolním sociálním prostředím morálka je směřováním lidského jednání s předem určeným očekáváním přirozená morálka má počátky v rodinném prostředí další vývoj souvisí s ostatními sociálními skupinami a jejich vlivem na jedince

Mravnost je výsledkem výchovy v základní jednotce – rodině ostatní činitelé (předškolní zařízení, škola, skupiny vrstevníků, pracovní kolektiv…) doplňují již získané způsoby chování - mravním vzorem jsou rodiče a nejbližší lidé v okolí jednotlivce zásadní změny v chování mohou nastat především v mezních situacích Souvislosti (odráží se: v komunikaci a užívání běžných či specifických výrazech a slovních spojeních, která mohou ukazovat na sociální prostředí z něhož osobnost pochází/způsobu myšlení/ hodnocení situací s nimiž se jedinec musí vypořádat/ reakcích na nepředvídané i opakované a známé situace…)

Jednání člověka bylo vždy spojováno s určitým etickým vnímáním světa, což je součástí různých pravidel/ příklady z historie: Buddhizmus Storig, Hans Joachim. Malé dějiny filozofie. Praha. České kato- lické nakladatelství Zvon, 1992, s.49. Praktická etika – pět platných příkazů: Nezabíjej živé Neber, co ti nedávají Nemluv nepravdu Nepij opojné nápoje Nebuď necudný

Buddhizmus je postojem k životu a vztahem k druhým lidem přijatelný pro kohokoliv// …Nelze také nevidět, že svou základní tendencí nemá těchto pět příkazů daleko ke křesťanství. Vždyť Buddha řekl: „Překonávej hněv srdečností, zlo dobrem…Nikdy nevymizí ze světa nenávist nenávistí…nenávist přemáhá jen láska!“ s.49 Konfucianizmus Chce vychovávat schopného a vzdělaného člověka// …jenž ve všem zachovává pravou míru. Urozeného člověka vyznačuje ustavičná sebevýchova, mravní vážnost ve všem konání a upřímnost v jednání s bližními… s. 72

Starověká řecká filozofie vnímá mravnost obdobně na otázku - jak lze žít v dokonalém souladu s ctností: „Tak , že nikdy nečiníme to, co odsuzujeme u druhých.“ Odpověděl Thalés z Milétu, s. 97 Sokrates Snažil se vychovávat spoluobčany i tvrzením, že v lidském jednání má své místo svědomí. Stoická etika …Protože je člověk svou přirozeností bytost rozumná, znamená pro člověka život v souladu s přirozenou povahou život rozumný. V tom tkví jediná ctnost, v tom spočívá jediná blaženost. To vše má týž význam… s. 145

Immanuel Kant Období novověkého pohledu na svět a jednání člověka se odrazilo v kategorickém imperativu: „Jednej tak, aby maxima tvé vůle mohla vždy zároveň platit jako princip všeobecného zákonodárství“ s. 296 Souvislosti morálka může být vnímána jako přirozený výtvor lidí/vyvíjí se se společností daná vyšší silou např. desatero přikázání morálka : individuální, rodinná, skupinová, všelidská s morálkou souvisí svědomí

Svědomí spojeno s vlastním mravním projevem a vztahu k druhým očekává se odpovědné jednání vnímání a rozeznávání dobra a zla uplatnění sebekontroly v lidských činech s mravností se očekává i poctivé jednání smysl pro čest a povinnost Shrnutí: teoretický základ – etika nás učí co dělat// morálka nás vede k určenému cíli a mravnost je konkrétním projevem jedince…