Číslo DUM: VY_32_INOVACE_CJ9_02 CZ 1.07/1.4.00/21.1962 Základní škola, Lubnice, okres Znojmo, příspěvková organizace Lubnice 20, 671 07 Uherčice, okres Znojmo, IČO 49438026 Tel.515298438, e-mail: zslub@mboxzn.cz Číslo DUM: VY_32_INOVACE_CJ9_02

Autor: Mgr. Pavlína Nikolová Datum tvorby: 9. 9. 2012

Anotace a metodický pokyn materiál je určen pro žáky 9. třídy ZŠ jedná se o přehled vývoje českého jazyka v historických souvislostech

Vývoj českého jazyka 9. ročník

9. století 906- rozpad Velkomoravské říše území Čech nebylo v 9. století soudržné, skládalo se spíše ze svazku kmenových ministátečků, např. Chebané, Sedlčané, Děčané a další na našem území se uplatňují dva spisovné jazyky: latina a staroslověnština v Čechách vládne: Spytihněv , po něm jeho bratr Vratislav, od roku 921 Václav, po jeho smrti bratr Boleslav a dále jeho syn Boleslav II.

10. století vzniká čeština, neexistují písemné doklady stává se jazykem celého přemyslovského státu je založeno pražské biskupství (973) http://commons.wikimedia.org/wiki/File:%C4%8Cesk%C3%BD_st%C3%A1t_v_X._stolet%C3%AD_za_Boleslava_I._a_II.jpg České země za Boleslava II.

11. – 12. století z tohoto období se objevují první písemné doklady češtiny jedná se většinou jen o jednotlivá slova, které se objevují v latinských textech primitivní pravopis nejstarší česká věta se nachází v zakládací listině litoměřické kapituly z roku 1057, jedná se o přípisky z 12. století na zadní straně pergamenu

http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Zakl%C3%A1dac%C3%AD_listina_litom%C4%9B%C5%99ick%C3%A9_kapituly.gif „Pavel dal jest Ploskovicích zemu, Vlach dal jest Dolas zemu Bogu i svatému Ščepánu se dvěma dušníkoma, Bogučejú a Sedlatú.“

13. století Alexandreida – rozsáhlá epická báseň líčí osudy makedonského krále Alexandra III. Velikého dochoval se jen zlomek tohoto díla

Nejdůležitější etapy ve vývoji českého jazyka 14. století – rozkvět spisovného jazyka, vzniká Dalimilova kronika – první česká, veršovaná kronika Mnozi povesti hledaji, v tom mudre a dvorne cinie, ale ze sve zeme netbaji, tiem svoj rod sprostenstvim vinie. Nebo ez by se do nich ktere cti nadieli, sve zeme by skutky jmeli, z nichz by svoj rod vesken zvedeli, a odkud by prisli, vedeli. Jaz tech kneh davno hledaji http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Dalimilova_kronika_parizsky_fragment.jpg a vezdy toho zadaji, aby se v to nekto mudry uvazal a vse ceske skutky v jedno svazal.

15. století – Husitské období čestina i latina existují vedle sebe čeština proniká do všech oblastí lidského života Jan Hus zavádí interpunkční znaménka, která nahrazují spřežkový pravopis http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Jan_Vil%C3%ADmek_-_Mistr_Jan_Hus.jpg

rozkvět spisovného jazyka rozšíření slovní zásoby 2. polovina 15. století - 1620 období humanismu rozkvět spisovného jazyka rozšíření slovní zásoby ustálení pravopisu – první mluvnice první český překlad bible – Bible kralická vynález knihtisku slovníky Daniela Adama z Veleslavína J. A. Komenský – Velká didaktika

čeština je němčinou vytlačována z veřejného života 1620 – 2. polovina 18. století doba pobělohorská čeština je němčinou vytlačována z veřejného života česká nekatolická inteligence je nucena emigrovat (Jan Amos Komenský) čeština se zachovává na venkově v nářeční podobě rozkvět ústní lidové slovesnosti začínají se objevovat knihy na obranu českého jazyka

Konec18. století – 1. polovina 19. století doba českého národního obrození v souvislosti s rozvojem českého národa se rozvíjí i nová spisovná čeština významné osobnosti, které se zasloužili o obnovení a zdokonalení češtiny: Josef Dobrovský, Josef Jungmann začíná se vytvářet české odborné názvosloví významné historické události: zrušení nevolnictví - 1781, zavedení povinné školní docházky - 1805

Po roce 1918 vznik Československé republiky spisovná čeština se stává úředním jazykem je vytvořeno chybějící české odborné názvosloví stále se obohacuje slovní zásoba dochází i ke změnám pravopisným čeština se stále vyvíjí, postupně nabývají spisovnosti některé tvary a konstrukce dříve považované za nespisovné významní jazykovědci: Jan Gebauer, František Trávníček, Bohuslav Havránek a Alois Jedlička

Použité zdroje 5. Mapa rozsahu českého státu v 10. století za vlády Boleslava I. a Boleslava II.   [online]. 15. 11. 2009, 10:30. Dostupný z: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:%C4%8Cesk%C3%BD_st%C3%A1t_v_ X._stolet%C3%AD_za_Boleslava_I._a_II.jpg 6. Zakládací listina litoměřiské kapituly [online]. 23. 03. 2009, 18:20. Dostupný z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Zakl%C3%A1dac%C3%AD_listina_litom%C 4%9B%C5%99ick%C3%A9_kapituly.gif 8. Kronika tak řečeného Dalimila (Dalimilova kronika) - fragment latinského překladu podle první redakce, pergamen z roku 1330 - 1340. [online]. 25. 10. 2006, 18:19. Dostupný z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Dalimilova_kronika_parizsky_fragment.jpg 9. Portréty předních osobností od Jana Vilímka. [ online]. 15. 01. 2009, 12:19. Dostupný z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Jan_Vil%C3%ADmek_-_Mistr_Jan_Hus.jpg