Koloniální minulost Afriky a její důsledky

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Bc. Lenka Růžičková UČO:
Advertisements

Najdi na slepé mapě Afriky státy podle zadání
Světová ekonomika (SE) Proč se tak radikálně změnil svět od poslední třetiny 19.století? Zásadní změny ve světě -dramatický růst efektivity zemědělství.
Afrika – státy a hlavní města
SVĚTOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ STÁTY SEVERU A JIHU.
Kolonizace v 19. a počátku 20. Století.
Výukový materiál byl zpracován v rámci projektu
Afrika – obyvatelstvo a sídla
ŠKOLA: Gymnázium, Tanvald, Školní 305, příspěvková organizace ČÍSLO PROJEKTU: CZ.1.07/1.5.00/ NÁZEV PROJEKTU: Šablony – Gymnázium Tanvald ČÍSLO.
Svět ve 2. polovině 19. století kolonialismus
Vývoj politické mapy světa
Politické rozdělení a koloniální minulost
Afrika – státy Guinejského záliv
GLOBÁLNÍ PROBLÉMY DNEŠKA Stanislav Polouček International School of Management Prešov, Slovakia.
Světové hospodářství • propojení národních ekonomik prostřednictvím mezinárodních integrací • předpoklady rozvoje: světové ekonomické integrace světové.
Tropická Afrika.
Kolonialismus.
Využití multimediálních nástrojů pro rozvoj klíčových kompetencí žáků ZŠ Brodek u Konice reg. č.: CZ.1.07/1.1.04/ Předmět : Zeměpis Ročník : 7.
Stupeň rozvoje států světa
Problémy současné Afriky
Tento digitální učební materiál (DUM) vznikl na základě řešení projektu OPVK, registrační číslo CZ.1.07/1.5.00/ s názvem „ Výuka na gymnáziu podporovaná.
VY_52_INOVACE_03/2/19_ZEMĚPIS
Předmět: Zeměpis cestovního ruchu Ročník: 1.
DEKOLONIZACE.
(PRÁCI ZAHÁJÍTE STISKNUTÍM KLÁVESY F5)
Země Guinejského zálivu
Afrika 8.K Lucie Řežábková 2015.
E URO VE SVĚTĚ Evropská měnová integrace Vojtěch Sládek.
Afrika – socioekonomická charakteristika
Afrika – zahraniční obchod Antonín Věžník OPVK Inovace výuky geografických studijních oborů, CZ.1.07/2.2.00/
CO VYJADŘUJE SLOVO SAHEL
LIBYE Vypracoval: Petr Svojanovský.
Afrika.
Nástin hospodářských problémů Čínské lidové republiky a rozvojových zemí od druhé světové války do roku 1990.
AFRIKA.  Druhý největší kontinent  Cca 1 mld. Obyvatel – 15%  54 států  Z větší části je obklopena oceány  Středozemní moře - odděluje Afriku od.
Britské společenství národů
Západní Afrika Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. David Mánek. Dostupné z Metodického portálu ISSN: ,
AFRIKA VY_32_Inovace_01TR-1 autor : Mgr. Trčková Ivana ZŠ a MŠ Nedašov.
ČÍSLO PROJEKTU: CZ.1.07/1.4.00/ NÁZEV: VY_32_INOVACE_26_04_Z9_Skála AUTOR: Mgr. Aleš Skála TÉMA: Kolonizace světa Základní škola Libina, příspěvková.
Regiony Afriky III. Západní a střední Afrika Černá Afrika.
HLAVNÍ HOSPODÁŘSKÉ ORGANIZACE VE SVĚTĚ. Za účelem prohloubení a usnadnění ekonomické spolupráce se vytváří HOSPODÁŘSKÉ ORGANIZACE. Tyto organizace přispívají.
AFRIKA. Afrika je třetí největší kontinent po Asii a Americe s celkovou rozlohou km², což představuje 20,3 % celkového povrchu souše na Zemi.
ZÁKLADNÍ ŠKOLA SADSKÁ Mgr. Aleš Čech Zeměpis 7. ročník
Vytvořeno v rámci v projektu „EU peníze školám“
Afrika.
Kolonialismus a koloniální říše v 19. stol.
Dekolonizace Afriky a její dopady
Název školy : Základní škola a mateřská škola,
Autor: Mgr. Milena Hainišová Datum: Název: VY_32_INOVACE_17_DĚJEPIS
Název školy : Základní škola a mateřská škola,
Název školy: ZŠ NETVOŘICE, OKRES BENEŠOV
ZEMĚPIS - SVĚT Východní a Jižní Afrika
Západní Afrika Obr. 1 Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. David Mánek. Dostupné z Metodického portálu ISSN:  ,
Číslo projektu OP VK Název projektu Moderní škola Název školy
AUTOR: Mgr. Hana Dvořáčková NÁZEV: VY_32_INOVACE_30_TROPICKÁ AFRIKA
MEZINÁRODNÍ OBCHOD 2016 východiska; komparace svět - ČR
Dekolonizace Dekolonizace je proces, při němž dochází k osamostatnění kolonií. Největší vlna dekolonizace proběhla po 2. světové válce. Týkala se hlavně.
Škola Katolické gymnázium Třebíč, Otmarova 22, Třebíč Název projektu
ŠABLONA III/2 KONEC KOLONIÁLNÍCH ŘÍŠÍ Mgr. Lucie Opltová – 1
Jméno autora Mgr. Jiří Kozák Datum vytvoření VY_32_Inovace_D_9_20_20
Kolonialismus 19. století
ŠKOLA: Gymnázium, Tanvald, Školní 305, příspěvková organizace ČÍSLO PROJEKTU: CZ.1.07/1.5.00/ NÁZEV PROJEKTU: Šablony – Gymnázium Tanvald ČÍSLO.
Název projektu: Zkvalitnění výuky cizích jazyků
Země Guinejského zálivu
REGIONY AFRIKY.
Kolonialismus.
Britské impérium.
NÁZEV: VY_32_INOVACE_26_07_Z9_Skála
Kolonialismus.
OHNISKA NEKLIDU V SOUČASNÉM SVĚTĚ
Transkript prezentace:

Koloniální minulost Afriky a její důsledky Josef Forman Michal Oujezdský Regionální geografie Afriky

Obsah Úvod Fáze kolonizace Koloniální mocnosti a jejich kolonie Dekolonizace Důsledky kolonialismu a dopady dekolonizace Závěry

Úvod Kolonie (z lat. colonus) = osada Kolonizace = proces migrace obyvatelstva a osídlování „nového“ teritoria Kolonialismus = ideologie založená na ustanovení a udržování nadvlády suverénní mocnosti nad společností, která je mocnosti podřízena http://utc.iath.virginia.edu/abolitn/abhp.html

Raná fáze kolonizace geografické, klimatické, hospodářské a další faktory → Afrika dlouhou dobu pro Evropany neprobádaným kontinentem vhodné podmínky pro objevitelské a dobyvatelské cesty v 15. a 16. stol. důvody a motivace: technologický rozvoj, hledání zdrojů (drahé kovy, nerostné suroviny, zemědělské plodiny), šíření křesťanství, přirozená lidská zvědavost Portugalsko: zabezpečení námořních cest mezi Středozemním mořem a Atlantským oceánem + cesty do Indie → zakládání obchodních stanic a pevností na africkém pobřeží (se souhlasem místních náčelníků)

Vrcholná fáze kolonizace rapidní nárůst významu kolonií po průmyslové revoluci 1870 – 1918: nárůst celkové rozlohy kolonií průměrně o 620 000 km2/rok, mezi 6 koloniálních mocností přerozdělena ¼ povrchu souše Afrika v centru pozornosti → snaha mocností o rozšíření sféry vlivu a zviditelnění → střety zájmů → Berlínská konference (1884 – 1885) http://www.south-africa-tours-and-travel.com/slaves-in-south-africa.html

Berlínská konference (1884 – 1885) Účastníci: 14 evropských států + USA Výsledky: stanovení principů při vyhlašování svrchovanosti nad africkým územím rozdělení sfér vlivu evropských mocností urychlení evropské expanze https://jspivey.wikispaces.com/Compare+legacies+of+colonialism+and+patterns+of+ economic+development+in+two+of+three+areas+%28Africa,+Asia,+and+Latin+America %29+Erica+E+Block http://wchbnewsdetroit.com/national/wchb/the-10-worst-things-that-happened-to-black-people/

Období před 2. světovou válkou africký kontinent rozdělen mezi evropské státy již před 1. svět. válkou výjimky: Libérie, Etiopie První světová válka Afrika významným dodavatelem surovin, potravin, vojáků → narůstající odpor vůči koloniální nadvládě po válce kolonie „agresorů“ rozděleny mezi vítězné mocnosti přetrvávající vliv Německa Hospodářská krize pokles cen afrických produktů, zahraničních investic, mezd, poptávky po surovinách, růst nezaměstnanosti → problémy → vlny nepokojů http://www.mrdowling.com/ 610-maafa.html

Anglické kolonie Ascension Bečuánsko (dnes Botswana) Britské Togo Egypt Gambie Jihoafrická unie, včetně Lesotha britská Jihozápadní Afrika (dnes Namibie) Jižní Rhodésie (dnes Zimbabwe) Kamerun Keňa Mauritius Nigérie Nyasaland (dnes Malawi) Severní Rhodésie (dnes Zambie) Sierra Leone Somaliland Súdán Svazijsko Tanganika (dnes Tanzanie) Uganda Zlaté pobřeží (dnes Ghana) Cecil Rhodes (1853 – 1902)

Rok 1921

Commonwealth Jihoafrická republika (1931), Ghana (1957), Nigérie (1960), Sierra Leone, (1961), Tanzanie (1961), Uganda (1962), Keňa (1963), Malawi (1964), Zambie (1964), Gambie (1965), Botswana (1966), Lesotho (1966), Mauricius (1968), Svazijsko (1968), Seyschely (1976), Namibie (1990), Mosambik (1995), Kamerun (1995) a Rwanda (2009)

Francouzské kolonie Réunion Francouzská rovníková Afrika (Gabun, Republika Kongo, Středoafrická republika a Čad) Francouzská Severní Afrika (Alžírsko, Tunisko a Maroko) Komory Francouzské Somálsko (dnešní Džibutsko) Madagaskar Francouzská Západní Afrika (dnešní státy Mauretánie, Senegal, Mali, Guinea, Pobřeží slonoviny, Niger, Burkina Faso a Benin) Togo (Francie získala část bývalé německé kolonie Togoland jako mandátní území) Kamerun Fezzán (od roku 1951 náleží Libyi) Budování železnice Dakar - Niger

Německé kolonie Německá východní Afrika (1885 – 1919), dnešní Tanzanie, Rwanda, Burundi, trojúhelník Kionga v dnešním Mosambiku Německá jihozápadní Afrika (1884 – 1918), dnešní Namibie Wituland (1885 – 1890), dnešní jižní Keňa Kamerun (1884 – 1919), dnešní Kamerun, východní část Nigérie, jihozápadní část Čadu, západní část Středoafrické republiky, severní část Republiky Kongo, severní část Gabunu Togoland (1884 – 1919), dnešní Togo a východní část Ghany

Španělské kolonie Španělská Guinea (dnes Rovníková Guinea), Španělská Sahara (dnes Západní Sahara) a Španělské Maroko (dnes součást státu Maroko)

Portugalské kolonie Portugalská západní Afrika (Angola), Portugalská východní Afrika (Mosambik), Kapverdské ostrovy (1815) a Guinea - Bissau

Italská východní Afrika Italské kolonie Italská východní Afrika Italské Somálsko (80. léta 19. století – 1941) Eritrea (1890 – 1941) Etiopie (1935 – 1941) Libye (1911 – 1943) Italská východní Afrika Vlajka Italské východní Afriky

Belgické kolonie Belgické Kongo (1908–1960) a Ruanda – Urundi (1916–1924)

Dekolonizace sílící nacionalismus a národně osvobozenecká hnutí v koloniích neustálý tok financí potřebný k udržování kolonií postupný vývoj kolonií k nezávislosti vyžadován po skončení 2. světové války Chartou OSN podpora ze strany USA a SSSR (vidina příležitosti k rozšíření vlivu) 1960: Deklarace OSN o poskytnutí nezávislosti koloniálním zemím a národům → urychlení procesu dekolonizace → výzva k „zastavení ozbrojených akcí a represivních opatření proti závislým národům, aby mohly ve svobodě a v míru uplatnit své právo na úplnou nezávislost“ → jasný požadavek nezávislosti ze strany nacionalistických vůdců x nejasná představa, jak k nezávislosti dojít

Rok Afriky (1960) http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/-rok-afriky-1960-nezavislost-vyhlasilo-17-statu-kontinentu/414342&id_seznam=102

Důsledky kolonialismu Ekonomické důsledky kolonie – dodavatel surovin, odběratel hotových výrobků → technická zaostalost, narušení tradičních způsobů zemědělství ekonomická závislost na koloniální mocnosti specializace na malý počet plodin / surovin (Ghana – kakao, Senegal – arašídy, Sierra Leone (diamanty) Politické důsledky přerušení přirozeně se vyvíjejícího politického systému a nahrazení systémem cizím favorizování jednoho etnika (kmene) na úkor jiného → potyčky, války http://www.warmuseum.ca/cwm/exhibitions/boer/ boerwarhistory_e.shtml

Důsledky kolonialismu Kulturní důsledky šíření jazyka, kultury, náboženství a architektury koloniálních mocností odpor k evropským kulturám jako zdroj nacionalismu a fundamentalismu možnost studia na evropských univerzitách Demografické důsledky obchod s otroky → úbytek silné a zdravé populace výrazná vnitrokontinentální a mezikontinentální migrace zdravotnictví: zavlečení x vymýcení nemocí Environmentální důsledky změny charakteru krajiny - vznik monokulturních plantáží (kakaovník, kaučukovník, čajovník) změna druhové skladby lesů (vývoz vzácných dřevin)

Dopady dekolonizace Politické dopady vznik nových, politicky samostatných států vnitrostátní politické dopady: bezradnost s formováním a řízením státu → diktátorské režimy mezistátní politické dopady - necitlivé vytyčení státních hranic → teritoriální konflikty o přírodní zdroje a nerostné bohatství (Nigérie x Kamerun, Súdán x Egypt, R. Guinea x Gabon) - nové státy objektem velmocenských zájmů během studené války - snaha o nalezení společné „celokontinentální identity“ → vznik Organizace africké jednoty (1963) → Africká unie (2002) Zasedání Africké unie (zdroj: http://www.tyden.cz/rubriky/ zahranici/afrika/za-zmeny-klimatu-vyzaduje-afrika-od-zapadu -biliony_135465.html) Znak Africké unie (zdroj: http://www.nationsonline.org /flags_big/African_Union_Logo.html Vlajka Africké unie (zdroj: http://en.wikipedia.org/wiki/ File:Flag_of_the_African_Union_2010.svg)

Dopady dekolonizace Ekonomické dopady růst cen afrických komodit (káva, kakao, měď) po 2. světové válce → mírný rozvoj infrastruktury, zdravotnictví, vzdělání v 50. – 60. letech 20. stol. přetrvávající závislost na hospodářsky vyspělých zemích + nekompetentnost politických a ekonomických elit + politické, etnické, náboženské konflikty + korupce + neschopnost mladých států řešit problémy ropný šok → zpomalený růst světové ekonomiky → pokles poptávky → zvyšování zadluženosti afrických států → půjčky, pozastavení investic → začarovaný kruh

Závěry Co mají bývalé kolonie společného: postupné přizpůsobování místním podmínkám a požadavkům Afričanů – hlavním motivem snaha kolonizátorů udržet se co nejdéle u moci + snaha o co nejefektivnější vykořisťování kolonií dosažení nezávislosti kolonií většinou neznamenalo očekávaný hospodářský růst a politickou stabilitu (primitivní zemědělství, žádný průmysl, …) žalostný stav afrických zemí po získání samostatnosti (přílišná závislost na několika málo zemědělských plodinách nebo na těžbě nerostných surovin, velmi slabě rozvinutý sektor průmyslu a služeb, infrastruktura) značný vliv kolonizátorů na obchodu afrických zemí podobné hodnoty indexu lidského rozvoje

Závěry V čem se bývalé kolonie liší: rozdíly mezi typy koloniální správy: přímá správa (Francie) x nepřímá správa (V. Británie) architektura, kultura, jazyk (dle kolonizátora) konfliktní potenciál v rámci státu (po linii etnické, náboženské, kulturní, aj.) absence/existence národní identity a národního cítění „Dekolonizace během několika let rozpustila impéria budovaná staletí, vytvořila novou podobu mezinárodního společenství, ale zanechala za sebou řadu problémů.“ J. Klíma současný odlišný stav rozvoje afrických zemí není důsledkem aplikace různých způsobů správy přesto je zřejmé, že evropské mocnosti jsou za současný stav afrických zemí do značné míry zodpovědné

Použitá literatura a další zdroje DOSTÁLOVÁ, E.: Dekolonizace Afriky a její dopady, Bakalářská práce. Olomouc, 2009. FERRO, M.: Dějiny kolonizací. Od dobývání po nezávislost. 13.–20. století. Lidové noviny, Praha, 2007. HRBEK, I. a kol.: Dějiny Afriky. Kniha 2. Svoboda, Praha, 1966. KLÍMA, J.: Poslední koloniální válka. Libri, Praha, 2001. KUDA, V.: Organizační formy evropských kolonií v Africe, Bakalářská práce. Olomouc, 2006. NÁLEVKA, V.: Čas soumraku. Rozpad koloniálních impérií po druhé světové válce. Triton, Praha, 2004. ŠILHÁNOVÁ, G.: Rozpad britského impéria a vznik Commonwealthu, Bakalářská práce. Brno, 2008. Wikipedie – otevřená encyklopedie [online]. [cit. 2010-10-06]. Dostupné na WWW: <http://cs.wikipedia.org>. (hesla: belgické kolonie, britské impérium, commonwealth, francouzské kolonie, italské kolonie, kolonialismus, německé kolonie, portugalské kolonie, španělské kolonie)