Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy Střední škola elektrostavební a dřevozpracující, Frýdek-Místek, příspěvková organizace Adresa školy Pionýrů 2069, 73801 Frýdek-Místek IČ 13644301 Název operačního programu OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo CZ.1.07/1.5.00/34.0149 Označení vzdělávacího materiálu VY_32_INOVACE_14_40PobF-1 Název tematické oblasti (sady) Člověk v občanské společnosti   Název vzdělávacího materiálu Majorita a minority I Druh učebního materiálu Výklad učiva Anotace Vztah většinové části společnosti a menšin Klíčová slova Majorita, minority Vzdělávací obor, pro který je materiál určen 26-51-H/01 Elektrikář, 36-64-H/01 Tesař Ročník I. Typická věková skupina 15 - 17 let Speciální vzdělávací potřeby žádné Autor František Pobucký Zhotoveno, (datum/období) 3.4. - 7.4.2012 Celková velikost 5,02 MB Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je František Pobucký. Dostupné z portálu www.ssed-fm.cz

Majorita a minority I

Majorita (většinová část celku - společenství obyvatel) Minorita (menší části v rámci celku) Současná česká společnost vznikla vlivem historického vývoje v němž se mění: struktura obyvatelstva( od keltského osídlení po slovanské) rozšiřuje se zabrané území pro život populace vytváří se struktura státní správy navazuje rozdělení půdy – hlavního výrobního prostředku - rozdělení společnosti dochází ke změnám ve výrobních procesech zavádění křesťanství a rozvoj křesťanské kultury…

Rozdílnost mezi většinovou společností a menšinami je určen: jinou historickou zkušeností a minulostí tradicemi kulturou … Mezi majoritou a minoritou je nutné řešit: psychologický vztah ( kdo jsou příchozí, co specifického přinášejí, jaké hodnoty uznávají, budou přizpůsobiví, jsme schopni a ochotni respektovat jejich vnímání světa…) - ekonomické začlenění, uplatnění v novém prostředí - kulturní rozdílnosti mnohdy spojené s předsudky

Příčiny vzniku minorit v českém prostředí: utváření středověkého státu (vztahy s franskou a byzantskou říší a rozvoj styků s ostatními sousedícími státy) obchodní spolupráce (vymezení právní pozice pro pro usedlé cizince v českém prostředí) ekonomický rozvoj hornických měst (potřeba odborníků uspokojována příchodem z jiných sousedních států) kolonizace státu ( po vnitřní – přesun českého obyvatelstva do méně ekonomicky využívaných prostor, následuje vnější kolonizace spojena s nabídkou osídlení nevyužitých pohra- ničních částí území růst významu českého státu v Evropě ( období do roku 1306 ) nástup nové dynastie Lucemburků, Jagellonců a Habsburků

Období po roce 1620 : příchod nové šlechty ( spojeno s ovládnutím státu Habsburky ) změny v řízení státu a rozvoji ekonomiky v 18. století vyhrocování politických konfliktů vedoucím k napoleonským válkám a následné změně státoprávního uspořádání ( R-U ) české národní obrození ( reakce na poněmčování) Vznik Československa v roce 1918 ( výsledek předchozích snah začínajících v 18. století) vznikem ČSR i změna pozice národnostních menšin rozpad státu v letech 1938 – 1939 a následné vysídlení německé národnostní skupiny vznik federace v roce 1968 a uspořádání vztahů se slovenskou částí republiky rok 1989 a nárůst nacionalizmu vedoucí k definitivnímu rozpadu jednotného státu

Česká republika součástí Evropské unie: vstup do EU v roce 2004 možnost volného pohybu osob a vytváření multikulturní společnosti změny ve skladbě společnosti (podle údajů ČSÚ – sílí od roku 2003 migrační vlna z jiných států/ v roce 2011 bylo na území ČR 3,5% cizinců z celkové populace státu ) objevují se nové trendy – přibývá cizinců žijících v ČR dlouho- době nejpočetnější skupinou cizinců v ČR jsou lidé s ukrajinským státním občanstvím (117 810), Slováci (84 380), Vietnamci (53 110), Rusi (36 055), Němci (20 780), Poláci (17 856) - největší podíl tvoří cizinci v Praze Česká republika součástí Evropské unie: vstup do EU v roce 2004 možnost volného pohybu osob a vytváření multikulturní společnosti změny ve skladbě společnosti (podle údajů ČSÚ – sílí od roku 2003 migrační vlna z jiných států/ v roce 2011 bylo na území ČR 3,5% cizinců z celkové populace státu ) objevují se nové trendy – přibývá cizinců žijících v ČR dlouho- době nejpočetnější skupinou cizinců v ČR jsou lidé s ukrajinským státním občanstvím (117 810), Slováci (84 380), Vietnamci (53 110), Rusi (36 055), Němci (20 780), Poláci (17 856) - největší podíl tvoří cizinci v Praze

Věřící: nejvíce příznivců má římskokatolická církev (1 083 899) Českobratrská církev evangelická (51 936) Církev československá husitská ( 39 276) skupina lidí ( 707 649) sice věří, ale nehlásí se k žádné z církví Informace z – http: www.czso.cz Český statistický úřad dne 15. 12. 2011

Postavení menšin řeší: Rámcová úmluva o ochraně národnostních menšin http://cs.wikisource.org/ přijata 9. října 1993 ve Vídni Z preambule úmluvy: chrání na svých územích existenci národnostních menšin/ pluralitní a demokratická společnost by měla respektovat etnickou, kulturní, jazykovou a náboženskou identitu každého příslušníka národnostní menšiny, ale zároveň vytvářet vhodné podmínky umožňující tuto identitu vy- jadřovat, zachovávat a rozvíjet.

Otázky do výuky: -určete rozdíly mezi skupinami pastevců a zemědělců -jak ovlivnilo křesťanství evropskou populaci -co bylo pro usedlé zemědělce podstatné -proč se z rodové pospolitosti vyčleňují náčelník a bojovníci jako významnější členové -proč přicházející kolonisté do českého státu jsou přínosem -jakou změnu po stránce právní přinesla německá kolonizace -co podnítilo vznik ČNO -máte nějaký názor na poválečný transfer Němců z Československa