Číslo projektu OP VK 1.5 25549863 Název projektu Moderní škola Název školy Soukromá střední škola podnikání a managementu, o.p.s. Předmět Občanská nauka (klíčová aktivita III/2) Téma Pozitivismus, novopozitivismus a iracionalismus Ročník 4. Jméno autora Bc. Lenka Přichystalová Anotace Prezentace má za úkol přiblížit filozofické směry: pozitivismus, novopozitivismus a iracionalismus. Datum tvorby 27. 9. 2013

Pozitivismus Filozofický směr 19.st. Reaguje na spekulativní filozofii přelomu 18.a 19.st. A na rozvoj přírodních věd 3 fáze 1 Formulace základních východisek pozitivismu 2 empirokriticismus 3 Filozofie logického empirismu neboli novopozitivismu

Auguste Comte (1798-1857) Francouzský filozof Zakladatel pozitivismu Poznání má být pozitivní, založeno jen na naší smyslové zkušenosti Poznání má spočívat na vědeckých základech

Auguste Comte Zakládá empirickou sociologii Zásady pozitivní vědy rozšířil i na oblast společenských jevů 3 stadia vývoje společnosti MYTICKÉ vysvětlení jevů pomocí nadpřirozených sil FILOZOFICKÉ Vysvětlení skutečnosti pomocí filozofických pojmů (substance) POZITIVNÍ (VĚDĚCKÉ) skutečnost vysvětlována na základě faktů

Herbert Spencer (1820 – 1903) Části reality se chovají jako „agregáty“, které se střídavě diferencují a integrují a vyvíjejí se od nerovnováhy k rovnováze, a posléze k dalšímu ropadu Vliv přírodovědeckého materialismu a evolucionismu (Darwin)

John Stuart Mill (1806 – 1873) a empirokriticismus Představitel pozitivismu Zaměřen na logiku a etiku EMPIROKRITICISMUS opíral se jen o „čistou“ zkušenost- v ní nerozlišovat mezi fyzickými a duševními jevy Představitel: Richard Avenarius (1843 -1896)

Novopozitivismus = nebo také logický pozitivismus či logický empirismus Navazoval na myšlenky pozitivismu v 20.st. Omezil ještě výrazněji předmět filozofie Vědecká filozofie jako analýza vědeckého vyjadřování  analýza jazyka Význam: moderní logika a její aplikace na řešení filozofických problemů Představitelé: tzv. Vídeňský kroužek

Problémy novopozitivismu Problém filozofie jako vědy Nemůže být samostatnou vědou, pouze „pomocnice“ ostatních věd – analýza jimi používaného jazyka Problém vědy a vědeckého poznání obecně Pouze vědecké poznání je schopno poskytnout přesný a spolehlivý popis světa

Ludwig Wittgenstein (1889-1951) Svět je souhrnem faktů, nikoliv věcí Skutečnost se nám podává jako síť věcných stavů Nevidím strom (věc), ale vidím, že strom je kiívý (fakt) Fakta elementární či komplexní Obrazem faktů jsou naše myšlenky, které vyjadřujeme pomocí vět

Rudolf Carnap (1891- 1970) Německý filozof, matematik a logik Výroky je třeba převést na empiricky vykazatelné záznamy = protokoly, jedině ty je možné verifikovat Tzv. protokolární věty Vědecký jazyk by mělo být možno převést na jazyk fyzikální

Iracionalismus Označení pro filozofické směry, které neuspokojuje jednostranný způsob využití rozumu a to, co objevila novověká věda Duchovní a citové poznání (x rozumové poznání) Podstatou světa = mimozemský princip Představitelé: Arthur Schopenhauer Fridrich Nietzsche

Arthur Schopenhauer (1788- 1860) Německý filozof Základní životní princip = temný pud, neukojitelná trýzeň, vůle k životu Podstatou vůle je neustále něco chtít Člověk neustále něco chce, trápí se, když to nemá a trápí se i po získání předmětu své touhy, protože už ho nechce a chce něco jiného utlumit trýzeň nelze hromaděním předmětů Může ji pouze omezit = umělecká tvorba, filozofie či život v askezi Dílo: Svět jako vůle a představa

Fridrich Nietzsche (1844-1900) Německý filozof Inspiroval se Schopenhauerem Vůle je pro něj pozitivní silou Vůle k moci (agresivní a panovačná) Vůle se potřebuje neustále něčeho zmocňovat

Fridrich Nietzsche Vůle si žádá, aby jí bylo vše podrobeno Sama sobě klade měřítko hodnot – dobré je to, co chce vůle Západní kultura vytvořila hierarchii hodnot, která je v rozporu s povahou vůle Křesťanství a jeho ideál morálního jednání. Kdy je vnucována pokora a poslušnost = slabošství a otroctví je třeba přehodnotit všechny hodnoty a zavést panskou morálku Člověk by se měl zřeknout všeho, co ho brzdí – činí slabochem  nutno stát se nadčlověkem Dílo: Tak pravit Zarathustra

Otázky Jak dělíme pozitivismus? Čím se lišil novopozitivismus od pozitivismu? Čeho je zakladatel Auguste Comte? Co je základním životním principem podle Schopenhauera? Vysvětlete koncepci vůle podle Nietzscheho. Uveďte dílo Fridricha Nietzscheho.

Zdroje BLECHA, Ivan. Filosofie. 4. opr. a rozš. vyd. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 2002, 279 s. ISBN 8071821470. DVOŘÁK, Jan, a kol. Odmaturuj ze společenských věd. 1. vyd. Brno: Didaktis, 2008, 256 s. ISBN 978-80-7358-122-0 AUTOR NEUVEDEN. . http://commons.wikimedia.org [online]. [cit. 22.2.2014]. Dostupný na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Herbert_Spencer.jpg AUTOR NEUVEDEN. . http://commons.wikimedia.org [online]. [cit. 22.2.2014]. Dostupný na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:JohnStuartMill.JPG AUTOR NEUVEDEN. . http://commons.wikimedia.org [online]. [cit. 22.2.2014]. Dostupný na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Schopenhauer.jpg Gustav-Adolf Schultze. http://commons.wikimedia.org [online]. [cit. 22.2.2014]. Dostupný na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Nietzsche1882.jpg AUTOR NEUVEDEN. . http://commons.wikimedia.org [online]. [cit. 22.2.2014]. Dostupný na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Ludwig_Wittgenstein_1910.jpg