ČASOVÉ VZTAHY Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Zdeněk Sotolář. Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.
Události jdou chronologicky za sebou. Nejtypičtějším příkladem je kronika. ZÁPLETKA ROZUZLENÍ
Vypravujte chronologicky příběh: Tvořte ho společně. Řekněte každý vždy jednu větu. Neodbočujte. Začátek: „Na to nemáš,“ ušklíbl se Karel.
Události se vypravují od konce. Autor obvykle odhaluje příčiny událostí. ŘEŠENÍ PŘÍČINY
Retrospektivní vypravování: Vymýšlejte první věty prozrazující řešení známých příběhům. Např.: Děti rychle zavřely pec, zahodily lopatu a vyběhly z chaloupky.
Události se odvíjí v liniích vedle sebe. Dějové linie obvykle sledují různé postavy. POSTAVA 1 POSTAVA 2
Ve dvojici si vyberte příběh, který oba znáte: Každý teď bude sledovat jinou postavu a její dějovou linii. Např.: A: Karkulka zamířila k lesu. Po cestě si trhala květiny na kytici pro babičku. B: Vlk tiše sledoval okraj lesa a vtom zpozoroval blížící se malou postavu.