Monopol charakteristika monopolu příčiny jeho vzniku

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Optimalizace chování firmy v podmínkách nedokonalé konkurence
Advertisements

Mikroekonomie II – přednáška č. 5: Dokonalá konkurence
Mikroekonomie I Chování firmy v nedokonalé konkurenci
Rozhodování firmy o výstupu a ceně v monopolistické konkurenci
Volba výstupu dokonale konkurenční firmou
Rozhodování firmy v postavení monopolu o výstupu a ceně
Opakování Hranice Produkčních Možností Ekonomické statky „Scarsity“
Mikroekonomie I Cvičení 11 – Chování firmy v podmínkách monopolu
Optimalizace chování firmy v podmínkách dokonalé konkurence
Ing. Vojtěch Jindra Katedra ekonomie (KE)
Optimalizace chování firmy v podmínkách dokonalé konkurence
Optimalizace chování firmy v podmínkách dokonalé konkurence.
Příklady teorie všeobecné rovnováhy
NEDOKONALÁ KONKURENCE
Mikroekonomie I Nedokonalá konkurence
Poptávka na nedokonale konkurenčním trhu práce
nabídka DOKONALe konkurenční firmy Mikroekonomie I
Rovnováha firmy na trhu finální produkce
nedokonalá konkurence Mikroekonomie I
Poptávka nabídka a tržní rovnováha
Mikroekonomie I Nedokonalost konkurence
Základy ekonomie Téma č. 4: Nabídková strana trhu výstupu
Výrobní náklady firmy a jejich vztah k nabídce
Mikroekonomie I Nabídka dokonale konkurenční firmy
Mikroekonomie I Chování firmy v modelu dokonalé konkurence
Mikroekonomie I Rovnováha na dokonale konkurenčním trhu
CHOVÁNÍ FIRMY V DOKONALÉ KONKURENCI
Optimalizace chování firmy v podmínkách nedokonalé konkurence
Monopol charakteristika monopolu příčiny jeho vzniku
Dokonalá konkurence předpoklady DoKo
Trh výrobků a služeb – teorie firmy
Odvození nabídkové křivky
Optimalizace chování firmy v podmínkách nedokonalé konkurence
Mikroekonomie I Chování firmy v podmínkách monopolu Ing. Vojtěch Jindra Katedra ekonomie (KE)
 Práce patří mezi výrobní faktory. Na trhu v roli poptávajícího vystupují firmy a v roli nabízejícího domácnosti. Pro většinu domácností představují.
NEDOKONALÁ KONKURENCE
Dokonalá konkurence (DK)
Teorie rozdělování a její kontexty
Optimalizace chování firmy v podmínkách dokonalé konkurence
CHOVÁNÍ FIREM A TRŽNÍ STRUKTURA
Monopol Mikroekonomie bakalářský kurz - VŠFS Jiří Mihola, Téma 7.
Struktura přednášky Monopolní cenová tvorba. Monopolistická konkurence
Ekonomie 1 Bakaláři Devátá přednáška Trh statků a jeho fungování.
Nedokonalé konkurence
Mikroekonomie I Náklady, příjmy, zisk
Oligopol.
6. MONOPOL.
Náklady, příjmy, ekonomický zisk
Nabídka a náklady firmy Ing. Vojtěch Jindra
Mikroekonomie II – přednáška č. 8: Monopolistická konkurence
Monopolistická konkurence
1. Předpoklady dokonalé konkurence 2. Příjmy v DK
Ekonomie 1 Magistři Devátá přednáška Čistý přebytek a tržní struktury
Optimalizace chování firmy v podmínkách dokonalé konkurence
Nedokonalá konkurence
Monopolistická konkurence
Charakteristika a podmínky dokonalé konkurence
CHOVÁNÍ FIREM A TRŽNÍ STRUKTURA
Předpoklady dokonalé konkurence
CHOVÁNÍ VÝROBCE: NÁKLADY A NABÍDKA Cíle: Vysvětlit pojem nákladů (utopené náklady, náklady příležitosti, ekonomické náklady). Bod uzavření firmy. Produkční.
8. Monopolistická konkurence Obsah charakteristika volba výstupu firmy v SR a LR Chamberlinův model efektivnost monopolistické konkurence.
5. Dokonale konkurenční trh výstupu
CHOVÁNÍ FIREM A TRŽNÍ STRUKTURA
5 FIRMA A SPOTŘEBITEL.
Mikroekonomie II – přednáška č. 6: Monopol
6. MONOPOL.
6. MONOPOL.
5. Dokonale konkurenční trh výstupu
Dokonalá konkurence přednáška č. 8.
Tržní síly nabídky a poptávky, elasticita a její aplikace TNH 1 (S-3)
Transkript prezentace:

Monopol charakteristika monopolu příčiny jeho vzniku volba rovnovážného výstupu stanovení ceny monopolem křivka nabídky monopolu cenová diskriminace alokační a výrobní efektivnost monopolu regulace monopolu

Charakteristika monopolu monopol JE jednou z forem konkurence existence JEDINÉHO subjektu na straně nabídky nepřekonatelné bariéry vstupu do odvětví monopolní firma je tzv. „price maker“ (cenový tvůrce) neexistují blízké substituty k produkci nabízené monopolní firmou individuální poptávková křivka je zároveň tržní poptávkovou křivkou

Příčiny vzniku monopolu Výše průměrných nákladů: jedna firma uspokojuje tržní poptávku s nižšími průměrnými náklady, než kdyby v odvětví působilo více menších firem, resp. odvětví s vysokými fixními a nízkými mezními náklady PŘIROZENÝ MONOPOL nejčastěji rozvodné sítě – např. ČEPS a.s., vodovody a kanalizace, Český Telecom (do určité doby)‏ do značné míry počítačové programy, operační systémy

Přirozený monopol Přirozený monopol – křivky AC i MC jsou klesající. Jinými slovy, dodatečnou jednotku vyrábí přirozený monopol s nižšími náklady než předcházející jednotku. V takovém případě se firmě vyplatí rozšiřovat produkci až obsadí celý trh. Rovnováha monopolu je (stejně jako v jiných případech) pro takové množství produkce, pro které platí: MR=MR. Pro dané množství produkce dosahuje monopol EP na jednotku ve výši: AR-AC.

Příčiny vzniku monopolu 2. Kontrola přírodních zdrojů: jediná firma kontroluje přírodní zdroje potřebné pro výrobu daného produktu tzv. PŘÍRODNÍ MONOPOL (nikoli přirozený!)‏

Příčiny vzniku monopolu 3. stát udělí výsadní právo vyrábět daný produkt určité firmě např.: Česká pošta (listovní zásilky), ČNB (emise bankovek a mincí)‏ 4. Právní restrikce – patenty a copyrights: např.: práva filmových společností (Warner Brothers, Universal, atd.)‏

Příčiny vzniku monopolu – minimální efektivní rozsah Minimální efektivní rozsah (MES – Minimal Effective Scale = produkční úroveň minimalizující AC ve vztahu k velikosti poptávky P CZK/Q P CZK/Q P* P* AC AC D D Q Q MES MES Čím větší je MES, tím větší tendence k monopolizaci odvětví

Rovnovážný výstup monopolu takové Q, při němž MR = MC P CZK/Q monopolní zisk MC AC P* náklady mrtvé váhy (DWL – Dead Weight Loss)‏ D = AR Q* Q MR

Zisk monopolu monopol může realizovat ekonomický zisk i v dlouhém období velikost zisku (či ztráty) závisí na poptávce po produkci monopolu a na výši nákladů realizuje-li monopol ztrátu, při rozhodování o pokračování ve výrobě postupuje stejně jako DoKo. firma

Bod ukončení činnosti monopolu v SR monopol v krátkém období ukončí činnost, pokud P ≤ AVC MC P CZK/Q AC AVC P* ztráta monopolu D = AR bod ukončení činnosti monopolu v SR Q* Q MR bod ukončení činnosti monopolu v SR se nenachází v minimu AVC

Bod ukončení činnosti monopolu v LR v dlouhém období musí cena pokrýt alespoň AC, tzn. monopol nemůže být dlouhodobě ve ztrátě MC P CZK/Q AC P* D = AR bod ukončení činnosti monopolu v LR Q* Q MR bod ukončení činnosti monopolu v LR se nenachází v minimu AC

Nabídková křivka monopolu nabídková křivka monopolu nemůže být ztotožněna s křivkou MC: monopol stanovuje cenu vyšší než MC → křivka MC nevyjadřuje vztah mezi nabízeným množstvím a cenou

Stanovení ceny monopolem monopol nemůže stanovovat libovolnou cenu → musí brát v úvahu ochotu spotřebitelů danou cenu zaplatit cena je vyšší než MR i než MC (srovnej s DoKo.)‏ rozdíl mezi cenou a MC je ovlivněn cenovou elasticitou poptávky čím elastičtější poptávka, tím menší rozdíl P a MC

Cenová diskriminace monopolu cenová diskriminace = stanovování rozdílných cen stejných výrobků bez „nákladových důvodů“ cenová diskriminace jako důsledek určité monopolní síly cílem cenové diskriminace je získání přebytku spotřebitele monopolní firmou různé formy cenové diskriminace (diskriminace v čase, ceny dle odebraného množství atd.)‏

Cenová diskriminace prvního stupně čistě teoretická situace – monopol stanoví každému spotřebiteli maximální cenu, kterou je ochoten za každou jednotku zaplatit P, CZK/Q C monopol získává celý přebytek spotřebitele 10 MC 9 8 cena P* odpovídá ceně v podmínkách DoKo. – P = MR = AR = MC B P* A D = AR = MR 1 2 3 Q* Q zisk monopolu odpovídá ploše ABC v případě cenové diskriminace 1. stupně nevznikají náklady mrtvé váhy

Cenová diskriminace druhého stupně stanovení různých cen za různá kumulovaná množství – např. množstevní slevy P, CZK/Q množství 0-Q1 je prodáváno za cenu P1 P1 MC množství Q1-Q* je prodáváno za cenu P* P* P2 množství Q*-Q2 je prodáváno za cenu P2 D = AR Q1 Q* Q2 Q MR monopol získává pouze část přebytku spotřebitele, nikoli celý

Cenová diskriminace třetího stupně rozdělení spotřebitelů na skupiny, z nichž každá má vlastní poptávkovou křivku P, CZK/Q D1 MR1 = MC = MR2 P1 MC P2 P D2 MRT Q1 Q2 QT Q MR1 MR2 méně elastickou poptávkovou křivku představují běžní spotřebitelé elastičtější křivku poptávky představují např. Studenti Monopol každé skupině stanoví zvláštní cenu – běžným spotřebitelům P1, studentům P2.

Cenová diskriminace v čase např. trh s Windows XP Professional – opět rozdělení spotřebitelů podle cenové elasticity poptávky P, CZK/Q D1 P1 P2 MC = AC D2 Q1 Q2 Q MR1 MR2 D1 – ti, co chtějí mít „XPéčka“ za každou cenu jako jedni z prvních D2 – ti, co chtějí mít Win XP, ale nechtějí za ně zaplatit tak vysokou cenu (pokud vůbec nějakou)‏

Stanovení ceny ve špičkách zvýšená spotřeba statku ve špičce zpravidla vede k růstu mezních nákladů (z kapacitních důvodů) a tím i k růstu ceny P, CZK/Q MC P2 D1 P1 D2 Q1 Q2 Q MR1 MR2 D1 – např. poptávka po tzv. „nočním proudu“ D2 – poptávka po tzv. „denním proudu“ – spotřeba elektřiny ve špičce

Alokační a výrobní efektivnost monopolu alokační (ne)efektivnost – není vyráběn takový výstup, jaký si spotřebitelé nejvíc přejí – je vyráběn menší výstup a za vyšší cenu než v DoKo. – vzniká ztráta mrtvé váhy (DWL)‏ výrobní (ne)efektivnost – monopol nevyrábí s minimálními AC (ani v dlouhém období)‏

Regulace monopolu zpravidla cenová regulace – stanovení maximální ceny monopolu státem snaha státu stanovit cenu co nejblíže úrovni mezních nákladů – snaha o aplikaci DoKo. problém: a) jak stát pozná výši MC monopolu? b) cena na úrovni MC může monopolu přivodit ztrátu – přirozený monopol

Důsledek cenové špatně provedené regulace pro přirozený monopol CZK/Q D = AR ztráta přirozeného monopolu v důsledku cenové regulace AC PR MC QR Q MR stát by měl buď výrobu dotovat, nebo odstoupit od ceny stanovené na úrovni MC