Škola Katolické gymnázium Třebíč, Otmarova 22, Třebíč 674 01 Název projektu Moderní škola Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0464 Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Autor DUM Mgr. Renata Kohoutková Název DUM Slovinsko a Chorvatsko Kód DUM VY_32_INOVACE_6.2.18 Datum vytvoření 15. 10. 2013 Předmět Zeměpis Tematická oblast Střední a jihovýchodní Evropa Výstup ŠVP Žák uvede podobnosti a odlišnosti v přírodních a hospodářských poměrech. Anotace DUM Charakteristika přírodních a hospodářských poměrů vybraných států. Metodický popis Prezentace popisuje základní charakteristiku států, může být použita k samostudiu. Hodnocení Prezentace je názornou pomůckou k učivu.   Autor prohlašuje, že řádně uvedl všechny použité zdroje. Pokud není uvedeno jinak, použitý materiál je z vlastních zdrojů autora.

Historie Balkánu Podstatná část JV Evropy byla v minulosti součástí Osmanské (Turecké) říše. Tato mnohonárodní říše se od 17. století postupně rozpadala a definitivně zanikla v r. 1922. Na území obývaném jižními Slovany vznikl stát „Království Srbů, Chorvatů a Slovinců“ – od r. 1929 Jugoslávie. Tento stát se rozpadl za 2. světové války (po dobytí německou armádou). Po 2. světové válce se zde vytvořil komunistický stát v čele s maršálem Titem. Po pádu komunismu v r. 1990 se začal rozpadat (proti vůli Srbů) a postupně začala dlouhotrvající občanská válka.

Nejkrvavější válečný konflikt se odehrál v Bosně – tam začala válka v r. 1992. V této válce docházelo k etnickým čistkám (např. v Srebrenici povraždili bosenští Srbové 8000 muslimů). Válka v Bosně skončila v r. 1995 mírovou smlouvou. Situace v Kosovu, kde se stupňovaly střety mezi Srby a Albánci, vyústila v r. 1999 v intervenci sil NATO. Válka o Kosovo trvala 78 dní, po válce jugoslávská vojska opustila Kosovo a v provincii byly rozmístěny mírové sbory NATO a Ruska. Status Kosova dosud nebyl dořešen. Existenci Kosova neuznalo mnoho zemí.

S L O V I N S K O Hlavní město: Lublaň Slovinština Euro Člen EU, http://upload.wikimedia.org/wikipedia/Flag of Slovenia.svg

Přírodní poměry Má jen krátký přístup k Jaderskému moři. Povrch:Většinu území vyplňují Alpy. Nejvyšší slovinskou horou je Triglav (2864 m n.m.). - Na jihu země se rozkládá krasová oblast – Julské Alpy, Dinárské hory s krasovými oblastmi. - Na východě jsou nížiny podél řek Mury, Drávy a Sávy. Podnebí je mírné – ovlivněné nadmořskou výškou, u pobřeží Jaderského moře – středomořské.

Obyvatelstvo Hospodářství Národnosti: Slovinci 88%, a menšiny Chorvatů, Srbů, Bosňanů a Italů. Hospodářství Ekonomicky nejvyspělejší země bývalé Jugoslávie. Průmyslově-zemědělský stát procházející transformací na tržní ekonomiku. 3% lidí pracuje v zemědělství, 39% v průmyslu.

Zemědělství Průmysl Převažuje živočišná výroba – chov skotu a prasat. Hlavní plodiny – kukuřice, pšenice, brambory, cukrová řepa, vinná réva, ovoce a zelenina. Průmysl Hutnický, strojírenský (montáž automobilů Renault), elektrotechnický (ledničky, telefony), chemický, textilní a potravinářský. Výroba sportovního zboží (ELAN)

Doprava Pro dopravu jsou nejdůležitější spoje do Rakouska (přes tunely) a do italského Terstu.

CH O R V A T S K O Hlavní město: Záhřeb Chorvatština Chorvatská kuna Člen NATO, Dubrovník, Rijeka, Split http://upload.wikimedia.org/wikipedia/Flag of Croatia.svg

Přírodní poměry Přímořský stát JV Evropy. Území má tvar podkovy. Jedním ramenem zasahuje do vnitrozemí a druhým pak ovládá téměř celé hornaté pobřeží někdejší Jugoslávie. Má rozmanitý povrch. Pobřeží Jaderského moře je většinou příkré a skalnaté s mnoho ostrovy (Krk, Hvar, Korčula, Brač…) a poloostrovy (Istrijský a Pelješac). Teplé středomořské podnebí. Ve vnitrozemí jsou nížiny podél Sávy a Drávy s podnebím mírným vnitrozemským.

Členění 3 zeměpisné a historické oblasti: Západ – Dalmácie na SZ se nachází krasová oblast plitvická jezera. Střed – vlastní Chorvatsko, Východ – Slavonie – omezená toky Sávy, Drávy a Dunaje. Zasahuje sem Panonská nížina.

Hospodářské poměry Má rozvinutý průmysl i zemědělství. Stavba lodí, které využívají velkých námořních přístavů v Rijece, Splitu a Dubrovníku. Z Rijeky vychází ropovod Adria. Těžba bauxitu, ropy a vápence. Na pobřeží a na ostrovech má velký význam má cestovní ruch.

NP Plitvická jezera Pro jedinečnost přírodních krás bylo toto chorvatské území zařazeno pod ochranu UNESCO. Krajinu na Balkáně mnozí z vás znají, aniž byste tyto kraje kdy navštívili. Divoké soutěsky, náhorní plošiny, hluboké kaňony či krásné modré řeky spadající ve vodopádech do jezer. To vše jsou výjevy, které jste mohli shlédnout ve filmech s indiánským náčelníkem Vinnetouem (Poklad na Stříbrném jezeře, Rudý gentleman a jiné). Pojednávají sice o osídlování Divokého západu ve Spojených státech amerických, nicméně natočeny byly v Evropě. A to právě v horách Dinárské soustavy, která lemuje pobřeží Jaderského moře.

Makarska leží 60 km jižně podél pobřeží od Splitu a 140 km severně od Dubrovníku. Směrem do vnitrozemí při bosenské hranici se nachází Biokovo s nejvyšším vrcholem sv. Jura (1762 m n. m. či horou Vošac (1422 m n. m.). Díky krásné krajině sem již v první polovině 20. století začali jezdit turisté, včetně československých, a celé oblasti se začalo říkat Makarská riviéra. Město je proslulé též svou promenádou s malými obchůdky a kavárnami. Jedinými významnějšími stavbami zde jsou kostel svatého Marka z 18. století a františkánský klášter s malakologickým muzeem.

Dubrovník [chorvatsky Dubrovnik, latinsky a italsky: Ragusa) je chorvatské přístavní město, které se nachází na jihu Dalmácie na úpatí vápencového pohoří, s jedinečnou okolní subtropickou vegetací a umělecky a historicky unikátními stavbami. Je jedním z nejvýznamnějších turistických center Jaderského moře. Říká se mu také „perla Jadranu“. Město Dubrovník vždy prosperovalo z námořního obchodu. Ve středověku, jako Dubrovnická republika (Respublica Ragusina), dokonce začal jako jediný východojadranský městský stát konkurovat Benátkám.

Dubrovník http://cs.wikipedia.org/wiki/Chorvatsko

Dubrovnické hradby a pevnosti http://cs.wikipedia.org/wiki/Chorvatsko

Seznam použitých zdrojů HÜBELOVÁ, Dana a Petr CHALUPA. Zeměpis: učebnice. 1. vyd. [i.e. 2. vyd.]. Brno: Nová škola, 2010, 95 s. Duhová řada. ISBN 978-80-7289-148-1. JEŘÁBEK, Milan a Vít VILÍMEK. Zeměpis světa: učebnice zeměpisu pro základní školy a víceletá gymnázia. 1. vyd. Praha: Nakladatelství České geografické společnosti, 1997, 60 s. ISBN 80-860-3407-0. Encyklopedie Zeměpis světa. V Praze: Columbus, 2002, 512 s. ISBN 80-901-7276-8. KAŠPAROVSKÝ, Karel. Zeměpis II. v kostce: pro střední školy : [regionální geografie]. 1. vyd. Praha: Fragment, 2008, 184 s. Maturita v kostce. ISBN 978-802-5305-850. http://cs.wikipedia.org/wiki/Slovinsko http://cs.wikipedia.org/wiki/Chorvatsko http://upload.wikimedia.org/wikipedia/Flag of Slovenia.svg http://upload.wikimedia.org/wikipedia/Flag of Croatia.svg