DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0967 Název projektu Zlepšení podmínek pro vzdělávání na MGO Název školy Matiční gymnázium Ostrava,Dr. Šmerala 25/2565, 728 04, Ostrava Název materiálu Eleaté, atomisté Autor Jana Trčková Tematický okruh Základy společenských věd – Základy filosofie Ročník 3.ročník Vytvořeno 17.3.2013 Anotace Na vybraných textech je vysvětlován základ filosofie eleatů a atomistů. Metodický pokyn Jednotlivé texty jsou doplněny otázkami, které pomáhají lépe pochopit podstatu uvedeného tématu. Dále zde jsou správné odpovědi, otázky k přemýšlení i závěrečné úkoly, jež prověřují pochopení předloženého tématu. Pokud není uvedeno jinak, použitý materiál je z vlastních zdrojů autora.

Eleaté, atomisté Pracovní list

Po prostudování textu budete komentovat konkrétní výroky filosofa Xenofana: Eleaty začínají dějiny ontologie, neboť si kladou otázku, co máme na mysli, hovoříme-li o jsoucím, a uvádějí rysy jsoucího. Předchůdcem eleatů byl Xenofanés, proslavil se kritikou dosavadních antropomorfních představ boha. Podle něj by měl být bůh jeden. Ztotožňuje boha se jsoucnem, jediným, věčným, vše vyplňujícím a nehybným. Jeho jedinou aktivitou je myšlení.

Pokuste se komentovat Xenofanova slova: ,,Ne bozi jsou velcí, ale lidé.“ ,,Znalosti nám nedali bozi, ale my sami jsme je dobyli postupnou prací.“

2. Pozorně si prostudujte jádro filosofie eleatů: Parmenidés říká, že cesta pravdy záleží v tom, že bytí, jsoucno jest a ne- může nebýti. Jsoucí jest, neboť bytí jest, kdežto nic věru není. Nikdy za- jisté nedá se prokázat nejsoucna jsoucnost. Z toho plyne, že není žádné- ho vznikání a zanikání, protože vznikající věc vzniká z nicoty a zanikající se propadá do nicoty, nicota však není. Smyslům, které vidí vznikání a zanikání, není co věřit. Pravdu má pouze rozum a ten praví, že jsoucno je bez vzniku a zániku, celé, jednorodé, bez pohybu, bez dění.

Otázky k podstatě filosofie eleatů: Stanovte charakteristické rysy jsoucna (bytí). Stanovte charakteristické rysy nejsoucna (nebytí). Jaký vztah má Parmenidés ke smyslům a jaký k rozumu?

Možné odpovědi: Např. jsoucí je nevzniklé a nepomíjející. Např. nedá se prokázat existence nejsoucna. Parmenidés nevěří smyslům, věří jen rozumu.

3. Text dokládá, jak vidí eleaté pohyb: Parmenidés dospěl k tvrzení, že existuje pouze bytí, kdyby existovalo nebytí, existoval by prázdný prostor, do kterého by se bytí mohlo pře- lévat. Tento prázdný prostor není, není tedy ani pohyb. Jsoucno je ne- měnné, bez vzniku a zániku, dokonale vyplňuje prostor podobný kouli, je nehybné. Náš rozum dokazuje neexistenci pohybu, naše smysly opak. Rozum je pravda, smysly jsou zdání. Eleaté řešili jsoucno, bytí vysoce abstraktním způsobem.

Otázka: Co tvrdí eleaté o pohybu?

Správná odpověď: Eleaté tvrdí, že pohyb nutně potřebuje něco prázdna, nebytí. Jelikož je však jsoucno absolutně plné, je současně nehybné.

4. Text vám ukáže, jak viděli svět atomisté: Démokritos zdůrazňoval, že atomy, z nichž je vše vystavěno, se nemohou dále dělit. Slovo atom znamená nedělitelný. Nejmenší stavební částice jsou v přírodě věčné, v tom navazuje na eleaty. Všechny atomy jsou pev- né a hmotné, mají různé tvary a mohou se spojovat do nekonečného množství různých těles. Pohybují se v prostoru, mají všelijaké háčky a příchytky a spojují se ve věci, které vidíme kolem sebe.

Otázky k textu: Co znamená slovo atom? V čem Démokritos navazuje na eleaty? Jak atomy vytvářejí různé věci?

Správné odpovědi: Atom znamená nedělitelný, jsou to nejmenší možné částice. Na eleaty navazuje tím, že atomy jsou věčné. Atomy různých tvarů se spojují pomocí háčků v různé věci.

5. Atomisté uplatňují zákon kauzality: Démokritos neuvažoval o žádné síle, která vstupuje do přírodních pro- cesů. Jediné, co podle něj existuje, jsou atomy a prázdný prostor. Do- mníval se, že za vším, co se v přírodě odehrává, stojí přirozená příčina (zákon kauzality). Když člověk umře, jeho duše se rozlétne do všech stran, je tedy smrtelná. Souhlasil s Hérakleitem, že všechno v přírodě plyne, neboť formy a tvary přicházejí a odcházejí. Za vším, co plyne jsou věčné a neměnné částice, atomy.

Odpovězte na otázky k textu: Čím vysvětluje Démokritos dění v přírodě? Jak se dívá na lidskou duši? V čem navazuje na Hérakleita?

Správné odpovědi: Přírodní procesy vysvětluje přirozenou příčinou (zákonem kauzality). Lidská duše je smrtelná. Souhlasil s Hérakleitem, že vše v přírodě plyne.

6. Závěrečný úkol: K číslům přiřaďte správná písmena 6. Závěrečný úkol: K číslům přiřaďte správná písmena. A bůh je jediným a věčným jsoucnem B nedá se prokázat nejsoucna jsoucnost C atomy a prázdný prostor 1 Parmenidés 2 Démokritos 3 Xenofanés

Správný výsledek: 1B, 2C, 3A

Použitá literatura GAARDER, Jostein. Sofiin svět: Román o dějinách filosofie. První vydání. Košice: Knižná dielňa Timotej, 1995. NOVOTNÝ, Zdeněk. Jak (se) učit filosofii. 1. vyd. Překlad David Mik. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 2004, 143 s. Dějiny filosofie (Olomouc), díl 1. ISBN 80-718-2179-9. RICKEN, Friedo. Antická filosofie. 1. vyd. Překlad David Mik. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 1999, 230 s. díl 1. ISBN 80-718-2092-X.