Pozitivismus Mgr. Vladimír Velešík

ANOTACE Kód DUMu: VY_32_INOVACE_7.SV.15 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0114 Vytvořeno: únor 2013 Ročník: Vyšší stupeň osmiletého gymnázia a čtyřleté gymnázium (RVP-G) Anotace: Vzdělávací oblast Člověk a společnost Vzdělávací obor Občanský a společenskovědní základ Tematický okruh Úvod do filosofie a religionistiky Materiál seznamuje studenty se vznikem a vývojem jednoho z nejdůležitějších filosofických směrů první poloviny 20. století, a to s pozitivismem. Nosnou částí je zde výklad filosofického díla A. Comta a H. Spencera. Materiál se využije v kterékoliv části hodiny. Pomůcky: interaktivní tabule, učebnice.

Pozitivizmus

Auguste Comte (1798 – 1857) studoval přírodní vědy (matematiku, astronomii, fyziku) a filosofii vyučoval řadu oborů ovšem nikdy nedosáhl řádné akademické hodnosti duševně se zhroutil, dostal se až na pokraj sebevraždy byl odkázán na podporu svých žáků a sympatizantů (J. S. Mill)

Auguste Comte Dílo: Systém pozitivní filosofie Kurs pozitivní filosofie Pojednání o sociologii

Auguste Comte pozitivizmus – odmítnutí metafyziky; odmítá nadřazování rozumu nad zkušenost základním principem pozitivizmu – vycházet z daností, z faktů → jako pozitivní je nám dán jev proces zkoumání má tři části: konstatovat fakta daná formou jevu uspořádat je podle určitých zákonů předvídat ze zjištěných zákonitostí budoucí jevy a řídit se podle nich smysl věty: „Vědět, abychom mohli předvídat.“

fakta spojujeme na principu: podobnosti (získáváme pojmy) posloupnosti (vznikají zákony) základem Comtova pozitivizmu – zákon tří stádií: teologické (bájeslovné, fiktivní) animismus polyteismus monoteismus metafyzické pozitivní

systematizace – klasifikace věd: v pozitivním stádiu → nastane ideální forma společenského zřízení; pevně stanovený řád; stát řízený vědci, odborníky a specialisty systematizace – klasifikace věd: zhoubné následky specializace věd – roztříštěné poznatky, chybí jednotící systém úkolem filosofie je vytvořit zvláštní vědní oblast, která bude studovat všeobecné zákony na počátku klasifikace věd jsou všeobecné zákony matematiky

vědy anorganické vědy organické astronomie (obecné procesy v kosmu) fyzika, chemie (anorganické procesy na Zemi) vědy organické biologie (procesy v individuu) sociologie (procesy probíhající v celém druhu) neuznává samostatné postavení psychologie – součást biologie

Sociologie jako věda se musí teprve vytvořit dělí sociologii na: společenská statika společenská dynamika filosofie dějin – i zde platí zákon tří stádií → každé etapě myšlení odpovídá určitá společenská forma teologické stádium → feudalismus metafyzické stádium → doba revolučních převratů pozitivní → nastolen nový pevný řád

Anglický pozitivizmus John Stuart Mill (1806 – 1873) zdůraznil naopak roli psychologie Herbert Spencer (1820 – 1903) původním povoláním stavební inženýr vynálezce (autor řady patentů) novinář (redigoval ekonomický časopis) psycholog, filosof zastánce evolučního principu

svou filosofii označoval termínem „syntetická filosofie“ základem je evolucionismus – definoval zákon vývoje: „Vývoj je integrace hmoty provázená vynaložením pohybu; během tohoto procesu přechází hmota z neurčité, nesouvislé stejnorodosti do určité, souvislé nestejnorodosti a tatáž proměna se zároveň děje s vynakládaným pohybem.“ opakem je regrese(dochází k rozkladu komplexních a diferencovaných struktur)

BEZ AUTORA. Soubor:Auguste Comte. jpg [online]. [cit. 25. 11. 2013] BEZ AUTORA. Soubor:Auguste Comte.jpg [online]. [cit. 25.11.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Auguste_Comte.jpg (Auguste Comte) BEZ AUTORA. Soubor:Herbert Spencer.jpg [online]. [cit. 25.11.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Herbert_Spencer.jpg (Herbert Spencer) TRETERA, Ivo. Nástin dějin evropského myšlení. Praha - Litomyšl: Paseka, 2006, ISBN 80-7185-819-6 STORIG, Hans Joachim. Malé dějiny filosofie. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2000, ISBN 80-7192-500-4 LIESSMANN, Konrad; ZENATY, Gerhard. O myšlení. Olomouc: Votobia, 1994, ISBN 80-85619-94-6