MUDr. Jana Bednářová, PhD. OKM FN Brno Neuroviry MUDr. Jana Bednářová, PhD. OKM FN Brno

Neuroviry virus klíšťové encefalitidy enteroviry virus parotitidy virus herpes simplex virus varicelly-zosteru cytomegalovirus virus vztekliny další arboviry virus lymfocytární choriomeningitidy vzácně: virus spalniček, polyomaviry JC a BK, HIV, priony

Virus klíšťové encefalitidy čeleď Flaviviridae, rod Flavivirus Komplex virů klíšťové encefalitidy: virus evropské klíšťové encefalitidy, virus ruské jaro-letní encefalitidy, virus louping ill, virus Langat, virus Powasan, virus nemoci kyasanurského hvozdu, virus omské hemorrhagické horečky Morfologie: obalené ssRNA-viry pozitivní polarity, nesegmentované, ikosaedrické symetrie, 40-60 nm Vektor: různá vývojová stádia klíšťat Izolace: sající myš, kuřecí zárodek Rod Flavivirus: komplex virů KE, virus žluté zimnice, komplex virů japonské encefalitidy, viry horečky dengue

Virus klíšťové encefalitidy Infekce s přírodní ohniskovostí: drobní obratlovci (hlodavci, hmyzožravci) člověk pasoucí se dobytek Nákaza: přisátí infikovaného klíštěte, pití nesvařeného mléka, vdechnutí infekčního aerosolu v laboratoři Průběh infekce: inaparentní, abortivní, manifestní Dvoufázový průběh: 1) chřipkové příznaky 2) postižení CNS Smrtnost: 1-5% klíště

Virus klíšťové encefalitidy Klinický obraz: ID: 7-14 dní (rozmezí 3-30 dní) abortivní forma: horečka, bolest hlavy, svalů, kloubů manifestní forma: ve 2.fázi bolest hlavy, světloplachost, zvracení, pozitivní meningeální příznaky, zánětlivý nález v mozkomíšním moku

Virus klíšťové encefalitidy Terapie: symptomatická Prevence: inaktivovaná očkovací látka (FSME-Immun, Baxter, USA; Encepur, Novartis, Německo) 3 dávky, přeočkování každých 3-5 let Laboratorní diagnostika: přímý průkaz – izolace na myších nepřímý průkaz – KFR, hemaglutinačně inhibiční test, průkaz protilátek IgG, IgM metodou ELISA

Enteroviry čeleď Picornaviridae, rod Enterovirus Morfologie: neobalené ssRNA-viry pozitivní polarity, nesegmentované, 27-30 nm odolné výskyt celosvětově název podle schopnosti množit se ve střevě polioviry (3 serotypy), coxsackieviry (30 serotypů), echoviry (přes 30 serotypů)

Polioviry Poliomyelitis acuta anterior (přenosná dětská obrna) podle antigenního složení typ 1, 2, 3 Kultivace: tkáňové kultury z buněk primátů Patogeneze: vstup zažívacím traktem, množení na sliznici střeva a orofaryngu, virémie, hematogenní cestou postižení motorických buňek předních rohů míšních

Poliomyelitis Patogenita: inaparentní průběh (90 – 95%) abortivní průběh (4 – 8%) – neurčité horečnaté onemocnění nebo aseptická meningitida paralytická forma (1 – 2%) – chabé obrny, častěji dolních končetin Epidemiologie: onemocnění dětí, zdrojem pouze člověk, vylučování viru nosohltanovým sekretem a zejména stolicí

Poliomyelitis

Memphis, Egypt, 1400 př.n.l.

Poliomyelitis Terapie: symptomatická (tlumení bolestí, spasmů) Prevence: inaktivovaná (Salkova) vakcína orální (Sabinova) vakcína ČR: 8/1961 poslední případ poliomyelitidy eliminace onemocnění

Incidence poliomyelitidy v letech 1988 a 1996

Virus parotitidy čeleď Paramyxoviridae, rod Rubulavirus Morfologie: obalené ssRNA-viry negativní polarity, helikální symetrie, nesegmentované příušnice (parotitis epidemica) Epidemiologie: jediný zdroj člověk, přenos kapénkovou infekcí, ID 18–21 dnů Situace v ČR: 2004 – 137 případů, 2005 – 1388 případů, 2006 – 5162 případů, 2007 - 1297

Příušnice generalizovaná infekce množení viru na sliznici dýchacích cest – šíření do regionálních mízních uzlin – generalizace krví infekce epitelií vývodů příušních i ostatních slinných žláz – zduření příušních žláz komplikace: postižení CNS (serózní meningitida), gonád (orchitida), pankreatu, ledvin, poruchy sluchu vylučování slinami, močí, sekrety dýchacích cest dlouhodobá imunita

Příušnice Terapie: symptomatická Prevence: živá atenuovaná očkovací látka monovalentní (Pavivac, Sevapharma, ČR) trivalentní (proti spalničkám, zarděnkám, příušnicím) 1.dávka v 15 měsících, 2.dávka o 8 měsíců později tetravalentní (navíc proti planým neštovicím) Laboratorní průkaz: izolace viru na buněčných kulturách, průkaz protilátek IgG, IgM metodou ELISA, KFR

Virus vztekliny čeleď Rhabdoviridae, rod Lyssavirus Morfologie: obalené ssRNA-viry negativní polarity, helikální symetrie, nesegmentované, 70x170 nm Odolnost: volný virus inaktivuje zvýšená teplota, pH <5 a >10, běžné dezinfekční prostředky (i mýdlo), v infikovaných tkáních přežívá několik dní, při 4 °C několik týdnů

Virus vztekliny

Virus vztekliny Rozdělení serotypů: serotyp 1 – klasický virus vztekliny domácích i divokých zvířat, výskyt celosvětově serotyp 2, 3, 4 – netopýři v Africe serotyp 5, 6 – netopýři v Evropě serotyp 7 – netopýři v Austrálii ČR: 2005 izolace viru u netopýra na Vyškovsku

Současná situace v ČR Zprávy Centra epidemiologie a mikrobiologie (SZÚ, Praha) 2015; 24(9)

Vzteklina (lyssa, rabies) onemocnění známé již ve starověku Patogeneze: výrazný neurotropismus, nepřítomnost virémie, vstup do organismu poraněnou tkání, šíření do CNS axony ID: 10 dní – 8 měsíců Patogenita: nespecifické prodromální příznaky, neurologické a psychické příznaky, svalové křeče, obrny Smrtnost: 100%

Vzteklina Prevence: Profylaxe: očkování psů a lišek očkování pracovníků v riziku nákazy, cestovatelů (preexpoziční vakcinace) – 3 dávky (0, 7, 21 nebo 28) Profylaxe: umytí rány mýdlem, dezinfekce specifická profylaxe rabickou vakcínou (postexpoziční vakcinace) – 5 dávek (0, 3, 7, 14, 28) případně souběžná pasivní imunizace antirabickým globulinem

Vzteklina Laboratorní průkaz: NRL pro vzteklinu, Státní veterinární ústav Praha průkaz virového antigenu imunofluorescencí, izolace viru na mladých myších